Nedám se a nedám Šumavu

Nedám se a nedám Šumavu
Author	Zdeněk Kantořík
Date	08.2001
Source	Rozhled
Genre	tisk
Respondent

Ačkoliv vyjádření ke způsobu přípravy televizního pořadu nepatří do škály povinností tiskového mluvčího (a také se od něj neočekává), aktuální přiklad tvůrců pořadu ČT „Nedej se“ mi nedá. Nedám se a nedám Šumavu.

Paní redaktorka veřejnoprávní ČT ing. Soňa Göblová rozeslala v uplynulých dnech dotazník starostům šumavských obcí, ve kterém je žádá o zatržení odpovědi systémem ANO – NE. Jak píše, „odpovědi nám usnadní orientaci v problematice Národního parku Šumava“. Velmi chvályhodné. Způsob položení deseti otázek je však pro „objektivnost a vyváženost“ pořadu charakteristický:

1) Jste spokojen se současným vedením Národního parku Šumava? ANO – NE

2) Jste spokojen s tím, jak vedení parku komunikuje s vaší obcí? ANO – NE

3) Jste spokojen se stávajícím způsobem hospodařeni Správy parku v NPŠ? ANO – NE

4) Jste spokojen s využitím vytěžené dřevní hmoty z NPŠ a jeho zpracováním v regionu? ANO – NE

5) Je podle Vás veřejná a odborná kontrola hospodaření Správy NPŠ dostatečná? ANO – NE

6) Domníváte se, že zhodnocování vytěženého a prodávaného dříví z NPŠ odpovídá jeho reálné hodnotě? (Např. LS Modrává 1995–99 vytěžila 264,527 m3dřeva a z toho nebyl dodán ani kubík I. kategorie a 16 m3kategorie II.) ANO – NE

7) Domníváte se, že nový zákon o NPŠ problémy vyřeší, pokud zůstanou ve vedení Správy parku i na MŽP stejní úředníci, kteří je způsobili? ANO – NE

8) Měl by být nový ředitel Správy parku vybrán na základě řádného konkursu? ANO – NE

9) Myslíte si, že NP může vaší obci přinést ekonomickou prosperitu?

ANO, ale jen za určitých podmínek jako např. změna managementu NP, narovnání vztahu mezi parkem a obcemi, náhrada za ušlou daň z nemovitosti a jiné (pokud chcete, doplňte, co důležitého podle vás ještě chybí)

NE – ANO, dosavadní zkušenosti jsou dobré.

10) Vidíte budoucnost své obce spíše:

A) v podpoře ekoturismu (tj. v rekreačním využití zachovalé přírody), podpoře ekofarem, ve spolupráci s bavorským NP a jinými mezinárodními institucemi

B) ve výstavbě masivních rekreačních středisek a v izolaci od sousedního NP a mezinárodních ochranářských institucí.

Datum, Podpis……………………….

Plné znění otázek je velmi názornou ilustrací způsobu práce tvůrců. Zajímalo by mě, jak by ANO – NE odpovídali tvůrci na otázky typu: Jste spokojen sám se sebou? Jste spokojen s tím, jak s vámi komunikuje vaše žena? Jste spokojen se stávajícím způsobem hospodaření vaší rodiny? apod. Ptám-li se totiž na něco, ptám se obvykle proto, že se chci něco dozvědět. Paní redaktorka se toho evidentně mnoho dozvědět nechce, je jí zřejmě předem jasné, jak budou odpovědi vypadat a dokonce i to, jak bude vypadat další z pořadů Nedej se o Národním parku Šumava.

O další kontakt žádá paní redaktorka v souvislosti s novou verzí pozměňovacího návrhu k zákonu o NP Šumava, který připravily „nevládní organizace“ a „spolupracovaly na něm s řadou odborníků“. Redaktorka ji v průvodním dopise k výše zmíněnému dotazníku (aniž by znala názory starostů) hned komentuje: tato verze „vyznívá pro obce i budoucnost NPŠ, ve srovnání s verzí MŽP, mnohem příznivěji.“

Už sám fakt, že autorka televizního pořadu veřejnoprávní televize zasílá svůj názor na návrh zákona starostům, je poněkud zvláštní. Překvapivější je ale zjištění souvislostí se zmíněnou „novou verzí pozměňovacího návrhu“ po jejím prostudování. Tato verze totiž počítá se zřízením obecně prospěšné společnosti, která by byla servisní organizací v národním parku, mj. by pečovala o les, těžila a prodávala dřevo atd. Populisticky přitom návrh počítá s tím, že „část zisku“ by o.p.s. odváděla do rozpočtů šumavských obcí. Taková organizace samozřejmě možná je, pro národní park je ale tato forma krajně nevhodná. Vedle základního problému s vložením majetku do o.p.s. – tj. vložením velkoplošně chráněného území obrovské hodnoty státem je zcela zásadní rozdíl mezi státní příspěvkovou organizací a o.p.s. např. i ve vyplácení mezd. Zatímco mzdy zaměstnanců příspěvkové organizace stoprocentně dotuje stát a žádný ze zaměstnanců svým platem není závislý na tom, zda v parku vytěží jeden nebo tisíc stromů, u o.p.s. je tomu právě naopak. Jinými slovy: rádoby spravedlivý „ekologický klacek ČT Nedej se“ si přeje, aby každý zaměstnanec takové o.p.s. dostal vyšší plat, vytěží-li v parku víc dříví na prodej.

U zmíněného návrhu Hnutí Duha (proč jej obecně skrývat za nevládní organizace, které za něj kromě jedné či dvou vůbec nemohou), podporovaném pořadem „Nedej se“ jde o skrytý tunel do národního parku toho nejtěžšího možného kalibru. Pod heslem. „Státe, svěř nám svůj majetek, my s ním budeme kšeftovat a něco z našeho zisku pustíme i obcím“.

Překvapivý obrat u lidí, kteří se navenek tváří jako ekologičtí fundamentalisté. Možná nejde o obrat, možná nejde o ekologické fundamentalisty.

Zdeněk Kantořík

tiskový mluvčí

Správa NP a CHKO Šumava