Nedej se!, Lednový orkán na Šumavě
| Nedej se!, Lednový orkán na Šumavě | |
|---|---|
| Author | ČT |
| Date | 2007-04-17 |
| Source | ČT |
| Genre | televize |
| Respondent | Petr Ješátko, Jakub Hruška, Karel Spitzer, Lubomír Šálek, Jan Stráský, Vilém Podrázský, Antonín Schubert, Alois Pavlíčko, Martin Bursík, František Krejčí |
ČT 2, Nedej se!
Autor1:
Šumava - leden 2007. Orkán nazvany později Kyrill za sebou nechava téměř 700 tisíc kubíků polomů. Od prvních hodin po kalamitě je jasne, že způsob, jakým se s ní správa parku vyrovna, rozhodne možná navždy o osudu národního parku. Vichrice ukázala pravdu. Po celem území jsou roztroušene vývraty, ale plosne polomy v nejvyšších polohách jsou tam, kde se zasahovalo pilou proti kůrovci.
Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývaly ředitel Správy NP Šumava:
Priroda, kde jsme ji dali šanci fungovat, tam zafungovala. Tam jde o jednotlive vývraty nebo zlomy. Kdezto tam, kde člověk premenoval strukturu lesa pro hospodářské ucely nebo v minulosti, i třeba deset let zpatky asanoval jenom kůrovce, nebo proredoval stare porosty, tam vždycky k polomů došlo a je velice vyrazny.
Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Za nami jsou vrcholy Plesna, Ždánidla, Polom. Všechny ty porosty na vrcholech byly postiženy kalamitou. V současne době se tam kalamita zpracovává a je předpoklad, že se ponecha první zóna Plesna svému vývoji. Je tragedii to, co se stalo.
Autor1:
Prave v první zóně Plesna nám Kyrill ukázal, k cemu vede nevhodna asanace kůrovce. Zasahovalo se tu za Zlabkova i za Pavlíčkova vedení parku.
Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava: V roce 1999 jsem doporučil tehdejšímu vedení národního parku v první zóně Laka - Plesna nezasahovat, protože už tam bylo dva tisíce kubíků kůrovce a vedel jsem, že ten porost potom spadne větrem. Vedení to nerespektovalo. Naopak, ještě v blízkosti prvních zón ve druhých zónách se tezily několikakubikove souse a z vysek 1300 metruse tahaly dolu. Za posledních sedm let se tam potom vytezilo 4300 kubíků těžby v první zóně. Ty tam tedy byly nechany ležet, porost se proredil a první zóna Plesna prestala existovat větrnou kalamitou Kyrill.
Autor1:
Tradiční metody boje proti kůrovci znamenaji v této nadmorské vysce destabilizaci porostu a další polomy.
Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Sam jsem si myslel, že v osmem vegetačním stupni lze ten rozpad porostu zpomalit zásahy proti kůrovci. Ale tato kalamita me přesvědcila, a v lesnickém provozu jsem čtyřicet let, že to nelze. Ze snizite zakmenení pod sedm v těch vyskach 1200 - 1300 metrua ty porosty padaji jako domino.
Autor1:
Polom, kůrovec, těžba, vítr, nový polom. Přesto hned po orkánu začali někteří politici požadovat, aby se polomy úklidily všude bez ohledu na zónaci. Proti tomu ostre vystoupila skupina vedcu.
RNDr. Jakub Hruska, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ, Ceska geologicka sluzba:
My jsme to doporučení vydali proto, protože se začalo ukazovat, že hlavním strasakem pro lesniky i veřejnost se stava kůrovec a ze se pro kůrovce zapomina na to, proč je tady národní park, že v národním parku by měly být v první rade podporovany přirozené procesy a do horského lesa kůrovec patri. A to, že vznikla větrná kalamita, která vzniká jednou za 20 - 50 let, není důvod k tomu, aby vznikla panika a všechno se v rámci boje proti kůrovci vytezilo
Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., Biologicke centrum AV CR:
To, že se tam nemají polomy likvidovat, že se ten prales má nechat svému původnímu, dynamickému vývoji, je naprosto opravnene a do jisté míry nechapu, že se neustale vracime tam, kde už je vše vyreseno, kde to je jasne. To se týká nedotknutelnosti první zóny šumavského národního parku.
Autor1:
Take tam, kde je pro biologickou hodnotu lesa správou parku připraveno rozšíření první zóny by se podle vědců na polomy nemělo sahnout. Ing. Lubomír Salek, učitel hospodářské úpravy lesu FLE CZU: Zpralesnít celou Šumavu je základní omyl.
Autor2:
Ale tam se nejedna o celou Šumavu, ale asi o dvacet procent, která mají být ponechána tomu bezzásahovému režimu.
Ing. Lubomír Salek, učitel hospodářské úpravy lesu FLE CZU:
Dvacet procent ze 70 tisíc hektarů je nějakých 15 tisíc hektarů. To je experiment, který může vyvolat negativní důsledky, ale o kterých se dovime až pote, co autori toho experimentu už bohužel budou mrtvi.
RNDr. Jakub Hruska, CSc., předseda vědecké sekce Rady NPŠ, Ceska geologicka sluzba:
Ze nechate něco svému přirozenému vývoji, není žádný experiment. Naopak můžeme kontrovat, že experimentem je dlouhodobe pěstování hospodářského lesa, které na přírodu vyviji nějaký tlak a konzumuje nějaký její potencial, který se tam dlouhodobe vytvarel. já myslím, že dokladem toho je například to, že jsme poměrně často konfrontovani se stiznostmi, že stav našich hospodářských lesu je spatny, že lesy v Jizerskych, Krusných a Orlických horách chradnou. Ale ony chradnou castecne proto, že tam je už po několik generaci uplatnovano monokulturní smrkové hospodaření, které ty ekosystémy proste vycerpalo.
Autor1:
Proti ponecháni části národního parku samovolnému vývoji razantne a dlouhodobe vystupuji také mnozi politici. Například i nový sef Rady národního parku.
PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje jihočeský Kraj - Nevěřím tomu obecne, že ten les si pomůže sám v nějaké rozumne dobe. Rozumna doba v tomto případě se nepocita na roky ani na desetiletí. Ta se počítá na daleko delsi etapy, že je jistota, že si pomůže sám v daných podmínkách a ze vyroste les, který tam chceme. já samozřejmě znam formulaci zarytych, skalnich představitelu této teorie, kteří říkají, vyroste tam takový les, jaký tam vyroste, a ten my chceme. To ovšem pro me je jako scholastika 13.století. Pripada mi to jako filozofovi velmi zajimava veta, ale tu já nesdilim a říkám vam, že má vira v to, že ten les se sám od sebe vyvine, mne pripada hlavně lidsky nepokorna a zbytecna. přece člověk ví, jak to udělat, aby tam měl les, jaký chce. A pak ho může nechat.
Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Jestliže si někteří lidé mysli, že v národním parku budou přírodu pretvarovat k obrazu svemu, tak jsou naprosto na omylu. Jestli chceme národní park, tak to bude park podle přírody, nikoliv podle nas.
Autor1:
O tom, co je a není lidska pokora k přírodě si s Petrem Jesatkem povidame v první zóně na Debrniku.
Petr Ješátko, inspektor pro správu lesa, Správa NP Šumava:
Prumerny vek porostu je 224 let. Jsou tady 300 let stare stromy. Prumerna hmota smrku je tady 4,74 kubíků, jedle 4,54 kubíků. To znamená, že se jedna opravdu o skvost v národním parku. Podivejte se. Tady za mnou je jedle, které bylo zhruba 300 let, která tady vydrzela, ale příroda ji dnes větrem polozila. Vidite, že už měla svůj život za sebou, protože už byla podehnila. Takže skoncila tak, jak mají stromy v národním praku umírát - vestoje. Nemůžou umírát motorovou pilou.
Prof. Ing. Vilem Podrazsky, dekan FLE CZU Praha, člen vědecké sekce Rady NPŠ:
Základní lesnicka metoda je vytěžení napadených stromu a likvidace těch ohnisek. Ostátní metody jako lapače nebo lapáky přirozené nebo feromonove jsou spis doplnkovou metodou. Muzou omezit, ale ne vyloucit.
Autor1:
Přesto i profesor Podrazsky zastava názor, že některé části národního parku by měly zůstat bezzásahové.
Prof. Ing. Vilem Podrazsky, dekan FLE CZU Praha, člen vědecké sekce Rady NPŠ:
Zdroje kůrovce a jeho stav namnození je tak velký, že sirit se bude. Jde o to, kde chceme, aby se zastavil, a kde nám vadit nebude. Jsou taková místa také.
Antonín Schubert, člen vykonného vyboru Rady NPŠ, starosta Modravy:
Na Šumavě musíme vrátit šumavskému lesu jeho původní identitu. Musime tam vrátit všechno, co jsme tomu lesu ukradli v minulosti. A nemůžeme hovorit o stoprocentni bezzásahovosti. Ten proces samovolneho vývoje pak, až tam vratime všechno, co jsme ukradli, tak může bezpochyby nastat. Paklize hovorime o nějakém principu bezzásahovosti, tak by skutečne měly být vymezeny kvalifikované celky přírodní, kde se nebude pohybovat člověk s žádnou technikou, nebude tam pobihat dřevorubec s motorovou pilou, nebude se tam asanovat dříví napadené hmyzimi skudci, ale musíme tam schvalit takový management, který navrati tomu přírodnímu území jeho původní přírodní identitu.
Autor1:
Od roku 1995 jsou však rozhodnutím ředitele Zlabka a exministra Bendy první zóny rozkouskovany na nesmyslných 135 části. Opakované se ptame, kdy to konecne bude napraveno.
Autor2:
Tuto otázku pokladame pravidelne každý rok v našem poradu. Předpokládáte, že se v dohledne době to podaří vyresit?
Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., bývaly ředitel Správy NP Šumava:
Pokud by bylo zahajeno řízení a neexistovaly nějaké obstrukce, tak je to záležitost jednoho roku.
Autor1:
Ředitel Pavlíčko ale už další rok nedostal. Na Šumavu prijizdi na inspekcni cestu ministr Bursík. Na místo šéfa parku jmenuje dosavadního Pavlíčkova náměstka Frantiska Krejčího a ještě předtim oznámuje prulomove rozhodnutí. V nejcennějších partiich národního parku se proti kůrovci nadále zasahovat nebude.
Autor2:
Starostové a obce to ale neprijali příliš klidne. Vzniklo tam velké hnuti proti. Někteří z nich tvrdí, že není možné zrušit platnost lesního zákona na území parku.
RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Lesni zákon na území národního parku nema vůbec co dělat. To je presne naopak. V národním parku se hospodari podle zákona o ochraně přírody a krajiny 114. A to, že tam předchozi ředitel parku pan Zlabek rozhodl, že bude uplatnovan lesní zákon na území parku, to bylo to, co bylo nestandardni. On si tím umoznil využívat jednoho ustanovení lesního zákona, které říká, že dojde-li ke kalamitě, musí se přednostně ta kalamita zlikvidovat. Kdyby to ustanovení, které on aplikoval na národní park, bylo presne dodrzovano, tak by znemoznovalo správě diferencovany přístup k managementu v národním parku, protože říká, je-li kalamita, vlette tam, všechno vytezte, pryc s tím, a to ihned. Samozřejmě ze zrušit to bylo možné. My jsme to udělali citlive, protože jsme zrusili tu platnost lesního zákona nikoliv na celém území národního parku, ale jenom na zhruba 18 - 20 procentech toho území, které je nejcennější, kde jsme se rozhodli, že necháme les přirozenému vývoji.
PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje jihočeský Kraj -
Obce to chapou jako podraz a připravuji proti tomu kroky a sepisuji jaksi i pravne začleněné materiály, které by měly celý ten proces znovu vystavit posouzení. To všechno ovšem probíhá v casove velmi neprijemne situaci, že my se tady hadame, piseme si petice, svolavame shromazdení a kůrovec se jiste nějak vyviji a čeká na ten červen.
Autor2:
Jak hodnotite poslední rozhodnutí pana ministra Bursíka?
Doc. Ing. Karel Spitzer, CSc., Biologicke centrum AV CR:
Ja toto rozhodnutí velice vitam. Je presne v souladu se zamery ochrany přírody na Šumavě a především k respektovani státutu první zóny národního parku.
Ing. Lubomír Salek, učitel hospodářské úpravy lesu FLE CZU:
Tohle řešení je dle meho názoru naprosto chybne. Tady je možné někde něco ponechat, ovšem je třeba diferencované přístupovat ke každému porostu. A rozhodnout, jestli tady ten stav může ohrozit, nebo němuze. Ale rozhodnout pausalne, že 150 tisíc kubíků, my si zakladame prostor pro obrovskou kůrovcovou kalamitu. S největší pravdepodobnosti.
RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Vznikne nasledna kůrovcová kalamita asi v celé republice. To vypadá tak podle toho, jak se vyviji počasí, že to tak bude. A myslím, že Lesy České republiky budou mít také hodne práce. Samozřejmě to bude tak, že svetla se rozsviti na Šumavu. A my také se snazime tam podnikat kroky, abychom tu kůrovcovou kalamitu minimalizovali.
Autor1:
V nejcennějších zónách zůstává dřevo ležet bez asanace. Všude kolem nich se ale padlé kmeny usilovne odstraňuji. V nejvyšších partiich parku pracuje unikátní technika. Která umožňuje vytahnout ze svahu padlé kmeny bez poškození půdního krytu a podrostu.
Autor2:
Můžete obcím zarucit, že ponecháním určitěho části dříví nežpracovaneho nedojde k další nasledne kalamitě vyletem kůrovce?
Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
To je, jako byste chtela po mne, abych poroucel větru, desti. Toto přímo samozřejmě správa národního parku slibit nemůže, protože, jak říkál jeden z vašich kolegu, příroda je hrozne neukaznena, ale každopadne můžeme slibit to, že nasim konaním nežapříčinime to, aby byla znovu kůrovcová kalamita na Šumavě.
Autor1:
Ředitel Krejčí nastupuje s novým mottem „konecne spolecne“. Chce znovu navazat dialog s obcemi, a to nejen o zónaci. Také hodlá podporovat rozvoj turistiky, například otevření přechodu Modrý sloup u Modravy.
Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
Ja osobně si ani neumim představit, že bych doporučoval jakykoliv koncepcni dokument ke schvalení vůči ministerstvu, aniz bych to němel projednany nebo detailne probrany, vysvetleny kolegum z obci.
Autor2:
Předpokládáte, že tam ze strany obci nebudou vyvijeny nějaké zbytecne obstrukce nebo zdrzovani?
Ing. František Krejčí, nový ředitel Správy NP Šumava:
Ja doufam, že doba zbytecných obstrukci už je pryc, teď je doba, kdy se musi nastartovat spolupráce v rámci regionálního rozvoje, protože se spustilo nove plánovaci období Evropské unie a bylo by škoda se teď obstruktivne vzajemne zdrzovat, když naopak jde o to, abychom konecne spolecne jsme mohli spolupracovat při regionálním rozvoji a vzajemne se akceptovat jako partneri v jednom území, protože si myslím, že národní park je pro region výhodou, a to i v plánovani regionálního rozvoje. Je to opravdu ekonomicky motor regionu.
Autor1:
Kromě evropských projektu ale bude třeba především co nejdříve rozšířit nejcennější první zóny a vypracovat kvalitní plán péče.
PhDr. Jan Stráský, předseda Rady NPŠ, zastupuje jihočeský Kraj -
Myslím, že jedním z aktuálních ukolu nejblizsího období je dohodnout se na podmínkách, za kterých se ty první zóny spoji do rozumných území. Ty by mohly vytvaret takový zaklad toho, kde ten experiment bude respektovan obema stranami, kde bude provaden, kde bude sledovan.
RNDr. Martin Bursík, ministr životního prostředí:
Sprava parku a ministerstvo hodlaji v konkrétních případech říct úplně jasne slovo. Jsou věci, přes které nejede vlak, kde postavime zed, ta zed bude mít tloustku deseti metru a nikdo ji nerozvali. A to proto, že kdybychom tam pustili, tak zpochybnujeme samu existenci a podstatu Národního parku Šumava. Jinde jsme ochotni otevřene o tom mluvit, jednat i o projektech lyžování a dalšího rozvoje turistiky. Je nám proste zřejmě, že se tam musí zit.
Autor1:
Tento rok rozhodne, zda bude Šumava skutečným národním parkem. Clovek, který usedl na ředitelskou zidli, polozil hlavu na spalek. Na to, zda dopadne popravci sekyra, nebo se splni „konecne spolecne“, si budeme muset pockat.
