Není jiná cesta než změnit zákon

Není jiná cesta než změnit zákon
Author	Mladá fronta Dnes
Date	2008-09-05
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Boris Kreuzberg

Plzeň – „Nemám rád názory, že kůrovec je přirozený léčitel lesa, když na Šumavu přinesl epidemii,“ říká Boris Kreuzberg, radní Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí.

Co říkáte názorům ministra životního prostředí Bursíka, že krajem navržený zákon o národním parku nemá šanci na úspěch proto, že téměř kopíruje nedávný návrh komunistických poslanců, který zamítla jak vláda, tak sněmovna?

Na to mohu říci jediné: základní chybou by bylo, kdybychom nedělali nic v době, kdy Šumava mizí před očima. Tam, kde byl před několika lety zelený les, jsou uschlé stromy. Například v nejcennější části Šumavy v oblasti Trojmezné až k pramenům Vltavy. Na názory některých představitelů národního parku, že je to velkolepá přírodní laboratoř, nemůžeme přistoupit, protože obnova lesa je v nejlepším případě otázkou 150 let. Připomínám základní myšlenku zákona: park by měl řídit výbor, který bude z velké míry jmenovat parlament.

A nebudou potom řídit park místo odborníků politici?

To je zbytečná obava, ve vedení nebudou jen politici, ale i odborníci a tím bude zajištěna pluralita názorů, včetně těch ze strany lesáků. Část členů by měla být jmenována i vedením obcí této chráněné oblasti. Dnes vládne parku zelená lobby, která ovládá ministerstvo životního prostředí.

Co říkáte názorům, že díky parku jste si přichystali předvolební kampaň?

To je jen náhoda, že se problém nyní tak vyhrotil. Například ani hejtman ani já již v předvolební kampani nefigurujeme.

Podle ekologů by změna způsobu řízení parku nahrála dřevařské lobby. Co tomu názoru říkáte?

To je jen otřepané klišé. Myslíte si, že všem lesákům jde o prodej dřeva ze Šumavy a že kvůli jednorázovému obchodu se dřevem chtějí měnit zákon? Jsou to lidé, kteří lesu rozumějí a chtějí jej na Šumavě zachovat. Proto se střetávají názory těch, kteří jsou pro nezasahování a jejich odpůrců. Já jsem měl jednu příhodu. Při inspekci na Šumavě v roce 2006 nám pracovníci parku tvrdili, že kůrovec je přirozený léčitel lesa a že stejně jako umírají lidé, tak umírají i stromy. Tak jsem jako lékař namítl, že to není nemoc, ale epidemie, která když se objeví v populaci, tak je třeba razantně zasáhnout. Lýkožrout smrkový je skutečným lékařem ve vyšších polohách, kde rostou dřeviny dlouhodobě na toto prostředí adaptované a ne v nižších a tedy teplejších částech Šumavy, kam Schwarzenbergové v devatenáctém století vysadili smrkovou monokulturu, aby mohli těžit dřevo. Právě tyto lesy jsou živnou půdou pro nálety kůrovce.

Někteří zastánci nového způsobu řízení parku tvrdí, že chráněná oblast je v rukou jednoho člověka – ředitele, kterého jmenuje ministr. Co si o tom myslíte?

Nemyslím si, že by ředitel Krejčí park autokraticky ovládal. Je to celá skupina lidí z vedení parku.

Nový zákon je podle vás jedinou cestou, jak změnit chování vedení parku? Nestačilo by vám rozhodnutí o tom, že se v prvních zónách bude zasahovat?

Není jiná cesta než změnit zákon.