Nový král Šumavy

Nový král Šumavy
Author	Eliška Bártová
Date	2003-12-29
Source	Respekt
Genre	tisk
Respondent

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek splnil svůj devět měsíců starý slib a do čela národního parku Šumava jmenoval nového ředitele. Stal se jím biolog a ekolog Alois Pavlíčko (42). Ten od nového roku nahradí Ivana Žlábka, který vedl šumavský park v minulých devíti letech a jehož práce prakticky celou dobu vyvolávala masivní kritiku.Milovníci přírody a lidé z ochranářských či ekologických iniciativ Žlábkovi vyčítali především to, že během svého angažmá snížil rozlohu chráněných zón parku a rozdrobil je na 135 drobných ostrůvků, jejichž ochrana je podle odborníků mimořádně obtížná. Už krátce po Žlábkově nástupu do funkce se také rozhořela veřejná a dlouholetá bitva známá jako souboj o kůrovce. Na jedné straně stáli dřevaři tvrdící, že bez kácení stromů napadených dřevokazným hmyzem Šumava zahyne, na druhé pak ekologové přesvědčení o tom, že v chráněných zónách parku musí příroda dostat šanci, aby si poradila sama. Ředitel Žlábek byl od počátku přesvědčeným stoupencem první skupiny a brzy vpustil těžaře i do prvních zón, tedy do nejvíce chráněných oblastí, kam podle regulí parku nesmí vkročit lidská noha. Za oběť těžařské „záchraně parku“ tak padlo více než tři tisíce metrů krychlových dřeva ze stromů prvních zón. Když pak vyšlo najevo, že pokácené stromy z parku záhadným způsobem mizí, dostalo se vedení parku do podezření, že pod rouškou boje s kůrovcem prostě drancuje prales komerční těžbou. S odvoláním na „velmi nedokonalou“ evidenci pokácených stromů se případ nepodařilo objasnit ani inspekci životního prostředí, ani policii. Loni v září však park navštívili experti ze Světového svazu ochrany přírody (IUCN) a závěr jejich inspekce byl drtivý. „Zásahy těžkou mechanizací, které trvale poškodily krajinu v bezzásahové zóně, se dají jen obtížně akceptovat,“ stojí ve zprávě IUCN spolu se sdělením, že díky takové devastaci nelze zničenou Šumavu zařadit do mezinárodní kategorie národní park. Po této ostudě došla ministrovi Ambrozkovi s vedením parku trpělivost. A letos v březnu, kdy byla zpráva zahraničních expertů zveřejněna, nejenže slíbil změnu v „hospodářské politice“ parku, ale ohlásil i soutěž na nového ředitele.Ta proběhla koncem roku a dva dny před Štědrým večerem ministr rozhodnutí výběrové komise posvětil: Šumavský národní park bude od ledna řídit Alois Pavlíčko. Člen společnosti na ochranu motýlů působil během 90. let v rodných Prachaticích na referátu životního prostředí a nyní tři roky na ministerstvu životního prostředí jako zmocněnec ministra pro projekt mapování cenných lokalit Natura 2000. „Důvody, proč byl vybrán právě on, jsou dva – chce zlepšit komunikaci s obcemi a ekologickými organizacemi a nemá lesnické vzdělání, nýbrž je to ochranář odborník a chce ochranářskou strategii péče o park naplňovat,“ vysvětluje Ambrozkova tisková mluvčí Karolína Šůlová, proč komise složená ze zástupců MŽP, šumavských obcí, hejtmanů, rady NP a ekologických organizací vybrala ze třinácti adeptů právě Pavlíčka. Dalším důvodem je i snaha nového ředitele vnést do parku jednu zásadní změnu. „Když je stanoveno, že první zóny jsou bezzásahové, tak také budu trvat na tom, aby se do nich skutečně nezasahovalo,“ říká Alois Pavlíčko na otázku, kam se postaví ve zmíněném souboji o kůrovce. „Nejsem člověk, který si potrpí na výjimky, a nikdo ode mne nemůže čekat, že kvůli kůrovci nějakou udělím.“Zatímco v bezzásahových zónách chce být nový ředitel nekompromisní, naopak s obcemi stěžujícími si už nějaký čas na to, že jim omezení národního parku ztrpčují život, hodlá komunikovat. Připouští také, že by nebyl proti požadavkům radnic na kompenzaci za tato omezení. „Vše ale bude jasnější za čtrnáct dní, kdy budu mít k dispozici finanční i personální audit,“ říká Pavlíčko. „Do té doby si chci vytvořit tým lidí,na které je spolehnutí a se kterými vypracuji detailní strategii.“