Novopečtí tleskají lyžování na Smrčině
Novopečtí tleskají lyžování na Smrčině | |
---|---|
Author | Petr Lundák |
Date | 2006-02-21 |
Source | Českobudějovický deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Propojení Smrčiny s rakouským Hochfichtem lanovou dráhou by mohlo prospět regionu zvýšit atraktivnost a také zaměstnanost.
Nová Pec – Právě s projektem propojení Smrčiny na areál Hochficht na rakouské straně seznámili obyvatele šumavské obce senátor Tomáš Jirsa (ODS) a architekt Martin Krupauer. Projekt vybudování lanovky a sjezdovek na české straně ale naráží na víceletý odpor Národního parku Šumava a ekologických sdružení. Místní jsou však věcí nadšeni.
„Areál Lipna nad Vltavou byl před patnácti lety ve zcela obdobné situaci. Nebude-li u vás dostatek lidí, kteří lyžování budou podporovat, tak projekt nemůže uspět,“ vysvětlil zaplněnému sálu Jirsa.
Podle „otce myšlenky“ architekta Krupauera je zimní sezona pro Šumavu stěžejní. Oblast by se také měla zaměřit na vícedenní pobyty turistů.
„Areál Smrčina je Rolls-Royce mezi všemi lokalitami, hlavně co se týká klimatických podmínek, spádu svahu a tak dále. Pouze teoreticky by zde mohlo být až třicet pět kilometrů tratí. Ale první zóna parku neumožňuje řádné řešení, proto navrhujeme propojení Klápy a Hraničníku lanovkou s jednou či dvěma odjezdovými sjezdovkami. Pokud bychom chtěli udržet cíl, musíme volit kompromisy,“ naznačil.
Správě Národního parku Šumava (SNPŠ) se řešení nelíbí. „Jedná se o velice cennou a příliš citlivou lokalitu. Dáváme přednost areálu na Špičáku v Boleticích,“ reagoval včera na projekt tiskový mluvčí SNPŠ Radovan Holub. Ekologické sdružení Calla nesouhlasí ani s lyžováním na Špičáku, natož s Hraničníkem.
„Veřejný zájem má větší váhu a význam než názor ekologů. Jsem pro,“ souhlasil s lyžováním Pavel Štětina, lesník ze Smrčiny.
„Na rakouské straně připadá jedno lyžařské centrum na padesát kilometrů. Plus dvě regionální centra, Hochficht a Velký Javor. To dokazuje, že se dá na Šumavě lyžovat,“ říká k možnosti vybudování lanové dráhy a sjezdovek na Smrčině architekt projektu Martin Krupauer.