Občasná kalamita k přírodě patří

Občasná kalamita k přírodě patří
Author	Václav Míka
Date	2000-03-20
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent	Jiří Koreš

Rozhovor Haló novin s členem ekologického hnutí Duha Jiřím Korešem

Původním povoláním elektromechanik Jiří Koreš na sebe upozornil na sklonku loňského léta, kdy se stal tiskovým mluvčím ekologických aktivistů, kteří vlastními těly bránili lesním dělníkům v kácení kůrovcem napadených stromů v oblasti Trojmezné na Šumavě. Před několika dny navštívil Plzeň, při té příležitosti jsme ho požádali o krátký rozhovor.

Podle zpráv z tisku bude vedení Národního parku Šumava (NPŠ) po těch, kteří loni bránili kácení stromů na Trojmezné, požadovat uhrazení 90 % z miliónové pokuty, kterou NPŠ dostal od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) mimo jiné i za to, že nemocné stromy kvůli vám a vašim kolegům nemohly být pokáceny. Co budete dělat – zaplatíte?

Správa národního parku dostala tuto pokutu především za dva prohřešky. Jednak za to, že byly pokáceny i zcela zdravé stromy, anebo za to, že napadené stromy poraženy nebyly. V rozhodnutí ČIŽP je jmenováno jedenáct lokalit, naše blokáda se ale týkala jen jedné. Pokud po nás správa NPŠ bude chtít zaplatit těch 900 000 korun, pak bude muset žalovat každého účastníka blokády zvlášť. Hnutí Duha totiž blokádu neorganizovalo, i když mezi účastníky byli někteří jeho členové. Hned na místě byly udělovány pořádkové pokuty, které někteří účastníci blokády zaplatili, jiní ne. Já sám jsem žádnou pokutu nedostal. Mám totiž od ministra životního prostředí povolení ke vstupu do prvních zón parku. To jsem dostal mimo jiné proto, abych mohl kontrolovat, zda vedení parku v prvních zónách dodržuje stanovený režim.

Proč jste se rozhodli bránit lesníkům v kácení napadených stromů až v loňském roce? Vždyť tento způsob likvidace kalamity praktikuje vedení šumavského národního parku již několik let...

Až do loňského roku neprobíhalo kácení v prvních zónách, které si vedení národního parku samo určilo jako bezzásahové oblasti, ve kterých měla být příroda ponechána samovolnému vývoji. Veškeré zásahy lidí v těchto prvních zónách byly zakázány. Tím, že správa národního parku tento svůj závazek porušila, de facto popřela sama sebe. K blokádě pouze v oblasti Trojmezné, když kácení probíhalo i v dalších 55 prvních zónách, jsme přistoupili proto, že jde na Šumavě o největší a také nejcennější lokalitu přirozeného smrkového lesa. V ní lze pozorovat, jak se příroda s kůrovcovou kalamitou vyrovná. V těchto přirozených porostech je největší šance, že během takových pěti let se zde množství kůrovce sníží na minimum.

Vedení národního parku ale argumentovalo tím, že když se nebude likvidovat kůrovec i v prvních zónách, nebude práce lesníků v ostatních částech lesa moc platná, protože škodlivý brouk lýkožrout smrkový bude z prvních zón nerušeně vyletovat a napadat dosud zdravé stromy...

Podle mého názoru je lepší, když les v národním parku podlehne kůrovci.

To ale odporuje zdravému rozumu, zvlášť když národní park vykácené plochy záhy zalesňuje smíšeným lesem, který je proti kůrovcovým, ale i proti větrným kalamitám odolnější než čistě smrkový les...

To je sice hezké, ale v nejvyšších partiích Šumavy se o smíšeném lese nedá mluvit, protože zde nemá podmínky pro svoji existenci.

Les vyrostlý pod suchými stromy, zdolanými kůrovcem, má jinou strukturu než uměle vysazený les. Přirozený les je také vůči všem vlivům odolnější než les uměle vysazený. Národní parky jsou zakládány proto, aby v nich příroda hospodařila sama. Občasná kalamita, i ta kůrovcová, k přírodě patří, podobně jako třeba povodeň.

Budete v blokádě pokračovat i letos?

Zatím probíhá správní řízení, které o případném povolení kácení i v prvních zónách rozhodne. Protože hnutí Duha je účastníkem tohoto řízení, může v jeho průběhu vznášet připomínky, případně se proti jeho výsledku odvolat. Pokud se nakonec v prvních zónách opravdu bude zase kácet, blokáda se uskuteční. Bude-li dost lidí ochotných se jí zúčastnit, nemohu vyloučit, že proběhne na více místech, a ne jen na Trojmezné.