Odborníci prý během pěti let zastaví kůrovce na Šumavě

Odborníci prý během pěti let zastaví kůrovce na Šumavě
Author	ib
Date	1999-08-14
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Kůrovec ohrožuje Šumavu už celé desetiletí. Nedávno ministr životního prostředí Miloš Kužvart doporučil, aby se proti kůrovci v omezené míře zasahovalo i v rizikových oblastech prvních zón národního parku. Vyjádření ministra vyvolalo vášnivé diskuse. Někteří odborníci postoj ministerstva vítají, jiní trvají na tom, že lidské zásahy nemají v prvních zónách parku co dělat. Magistra Eva Rázgová z Ústavu pro ekopolitiku se snaží objasnit odborné pozadí tohoto problému. Vše podle jejího názoru začíná v daleké minulosti. Už od třináctého století jsou šumavské lesy vystaveny téměř nepřetržité civilizační zátěži. Nejprve vypalování lesů a pastva, později těžba dřeva. Průmyslová revoluce přinesla další neblahou novinku - vysazování smrkových monokultur pro hospodářské účely. V poslední době je les oslabován ivlivem znečištěného ovzduší a kyselých dešťů. Šumavský les se dnes jako celek jen málo podobá stromovému společenstvu, které by dokázalo kůrovci dobře odolávat. Začnou-li totiž larvy brouka hodovat na smrkové monokultuře, nemusí se vůbec namáhat s hledáním potravy - mají jí všude dost. Všechny stromy se přibližně ve stejnou dobu naráz dostanou do takového zdravotního stavu a věku, který je pro larvy kůrovce mimořádně atraktivní. V takovém případě se kůrovec dokáže rychle namnožit a jeho náporu už pak nemohou odolat ani zdravé stromy. Právě proto se kalamita šíří i do nejcennějších částí národního parku, o kterých se stále vedou tak urputné spory. Samozřejmě - je možné vše ponechat na přírodě. Člověkem po staletí pozměňovaný porost se sice dokáže mnohem hůře bránit, ale není tak špatný, abychom se museli bát, že z něj kůrovec udělá poušť. Na druhou stranu si od přírodních sil nelze slibovat zázraky. Pokud lesu nijak nepomůžeme, mohou dnešní problémy přetrvávat nikoli desítky, ale spíš další stovky let. Je bláhové doufat, že souvislé plochy kůrovcových souší automaticky vystřídá odolné, to jest druhově a věkově rozrůzněné společenstvo. Přibližně za třicet let může na tomtéž místě růst nový les, ale protože po kalamitě začnou všechny nové stromy přibližně na stejné "startovní čáře", je třeba počítat s možností, že vzniklé společenstvo bude opět monotónní, a tudíž náchylné ke kalamitám. Druhou možností je snažit se co nejvíce napadených stromů včas zlikvidovat, a tím zabránit kůrovci v dalším šíření. Odborníci z Národního parku Šumava odhadují, že by se tak mohlo podařit současnou kalamitu zastavit do tří až pěti let. Předpokládá to ovšem, že se proti kůrovci bude bojovat i v některých postižených částech prvních zón národního parku, které byly před několika lety prohlášeny za přísně bezzásahové.