Odpovídá někdo za strom, který zabil ženu?
| Odpovídá někdo za strom, který zabil ženu? | |
|---|---|
| Author | vm |
| Date | 2007-01-22 |
| Source | Českobudějovický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
V červenci 2004 došlo k tragedii v Národním parku Šumava. Asi třicetimetrova uschla jedle spadla za bezvetri na naucnou stezku. Prochazejici zena (43) utrpela smrtelna zranení. Čtyři pozustali zazalovali Správu Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, a soubezne také Lesy ČR, o nahradu škody / každý ve vysi 240 000 Kc, manzel i o náklady pohrbu, a o rentu každému od 3000 do 5000 měsícne.
Porusili povinnosti?
Zalobci vytykaji správě parku porusení prevencni povinnosti podle občanského zákoniku (ô Každý je povinen pocinat si tak, aby nedochazelo ke škodam na zdravi, majetku, na přírodě a životním prostředíô) a dovolávají se jeho odpovědnosti podle teze normy (ô Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porusením právní povinnostiô). Povinnost předchazení hrozicim škodam první zalovany podle nich porusil tím, že vedel o souskach a nebezpečí jejich zricení na naucnou stezku, ale neucinil nic, aby tomu zabránil / nežajistil jejich odstranění ani před nebezpečím také nepřehlednutelným způsobem nevaroval. Vystrazne cedule, na které se správa odvolava, podle zalobcu byly instalovany dodatecne a nebyly jednoznacne. Vina Lesů ČR je spatrovana v tom, že o nebezpečných stromech u stezky vedely, domahaly se povolení jejich odstranění, posleze souhlas obdrzely, ale nic neudělaly.
Na vlastní nebezpečí?
Zalovani odkazovali na zákon o lesích, podle nehoz je vstup do nich jen na vlastní nebezpečí. Argumentovali tím, že prales je vseobecne chapan jako nedotceny les a tedy ze riziko pádu stromu je tu ještě větší než jinde. Správa parku prý ani nemohla souse pokacet, protože není jejich vlastníkem, a nemohla ani stezku kvůli pripadnemu nebezpečí zricení stromu uzavrit, protože omezit vstup do lesa lze jen z důvodu ochrany přírody. Okolo zminované prevencni povinnosti správy / umistení varovných tabuli / se vedlo obsahle dokazovani. Poškození tvrdili, že tam byly umistěny až po události, a zpochybnovali verohodnost svedku uvadejicích opak; dle správy ale prý k zalovanému nemají někteří z nich žádný vztah / jde o dobrovolneho strážce, vědce aj.
Zalovani z obliga?
Okresni soud v Prachaticích zalobe nevyhovel. Konstatoval, že správa parku svou prevencni povinnost neporusila a ze po druhém zalovaném nebylo možné spravedlive požadovat, aby v které mkoliv okamziku hrozici nebezpečí vyloucil.
Odvolani
Zalobci se odvolali. Jejich právní zastupkyne před krajským soudem zopakovala, že správa o nebezpečí na naucne stezce vedela. Rezim pralesa vyžaduje ponechat stromy uschnuti, kde pak představuji očekávatelné riziko, ale stojí / li taková souse v blízkosti naucne stezky, je už nepochybne rizikem neočekávatelným, atypickým, před nimz je povinnosti provozovatele veřejnost ochránit, minila zastupkyne zalobcu. Padat stromy mohou v bezzásahovém režimu, a ne na naucne stezce, která má návštěvníky lesa poucit a ne je ohrozovat... Chtela / li pak správa ochránit i tyto souse jako součást pralesa, mohla zamezit vstupu lidi do rizikového prostoru. Pokud tak neucinila, měla na tato rizika nepřehlednutelným a logickým způsobem upozornit. To se ale nestalo. Zástupce zalované správy mj. Podotkl, že zákon o ochraně přírody nestanovuje žádnou povinnost chránit v národní přírodní rezervaci lidi / není o ochraně zdravi. Správa neměla podle něj ani žádnou možnost stezku kvůli riziku pádu stromu uzavrit / to by mohla učinit jen při nebezpečí hrozicim přírodě. právní zástupce se dovolaval svedectvi o tom, že vystrazne tabule byly v tomto prostoru umistěny už před tragickou události. Byly vyrobeny více než rok předtim: proč prý by je správa tak dlouho skladovala a riskovala sankce kontrolnich uradu? tazal se.
Jeste jednou vazit
Krajsky soud po porade rozhodnutí první instance zrusil s tím, že je nelze potvrdit ani změnit. Okresni soud v Prachaticích ma podrobněji zdůvodnit své zavery k dukazum o splnení prevencni povinnosti správy umistením tabuli v předmětnem prostoru. Zda svou povinnost splnily Lesy ČR, to bude soud moci říci až pote, kdy tento zalovany nabidne dukazy o tom, jaka opatření cinil pote, kdy se o nebezpečí pádu sousek dozvedel.
Pripad není uzavřen
V ustním odůvodnení rozhodnutí soud obecne naznacil, že zalovanými namitany paragraf zákona o lesích / ze je do nich vstup jen na vlastní nebezpečí / na naucne stezky lesem neplati. Tragicky případ z leta 2004 tak není uzavřen.
