Odvolaný lesník se jen tak nehodlá vzdát

Odvolaný lesník se jen tak nehodlá vzdát
Author	rh
Date	1999-02-28
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Došlo v národním parku k výraznému zvýhodnění firmy, v níž byl spolumajitelem ředitelův syn?

Odvolaný vedoucí lesní správy Národního parku Šumava Petr Ješátko se odmítá smířit s výsledkem, jakým uzavřela prachatická policie vyšetřování možné trestné činnosti ředitele správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Ing. Ivana Žlábka. Dále mu vadí, že Ivan Žlábek označil Ješátkův podnět k šetření z podezření ze spáchané trestné činnosti, namířený proti nepřípustným praktikám vedení parku, za nepodložený a nepravdivý. Ješátko, jehož vedoucí pracovníci správy parku vždy označovali jako znamenitého lesníka, má totiž odlišný názor na poslání Národního parku Šumava a zejména na péči o les v něm, než jaká se v současné době praktikuje. Jeho podnět k šetření je jen vyvrcholením celého sporu o park, který probíhá od roku 1993.

V podnětu šetřit podezření, že byla spáchána trestná činnost, reagoval Ješátko na anonymní dopis, který mu byl zaslán dva dni po jeho odvolání, tedy 17. 9. 1998, a to spolu s dalšími sympatizujícími dopisy. Jelikož to byly právě anonymní dopisy a anonymní telefonáty dobře informovaných lidí, kteří v posledních letech upozornili oponenty i sdělovací prostředky na nekalé praktiky v práci parku, rozhodl se Ješátko nebrat dopis na lehkou váhu. V dopise se mj. píše: „Pro mechanizační prostředky firmy, v níž je majitelem jeho syn (ředitele NP a CHKOŠ Ing. Ivana Žlábka), byl stanoven vedením NP Šumava zvláštní způsob sazeb za vykonanou práci, který tento prostředek výrazně zvýhodňuje. Firma funguje v parku pod jménem společníka, aby se na fakturách neobjevilo jméno Žlábek. Přešlo ze se jedná o druh speciálního kolového traktoru (LPKT-40), bylo nařízeno používat sice sazbu za odpracovanou normohodinu jako u lesnického kolového traktoru, ale normy jako univerzálních kolových traktorů, které jsou podstatně měkčí.“ Tím došlo k výraznému zvýhodnění firmy, v níž byl spolumajitelem ředitelův syn. Jelikož firma Vilím pracovala také na lesní správě vedené Petrem Ješátkem, požádal lesník o vyslechnutí Policií ČR. Zároveň doložil podklady, jakým způsobem byla tato firma odměňována. „Po ukončeném šetření jsem byl vyrozuměn, že celá záležitost je v pořádku, o čemž nejsem přesvědčen, protože rozdíl mezi univerzálním kolovým traktorem a speciálním kolovým traktorem je markantní,“ říká Ješátko. Lesník proto požádal o přezkoumání Státní zastupitelství v Prachaticích. Státní zástupkyně JUDr. Radmila Frašková závěr v této věci ještě neudělala. „Je to ožehavá záležitost,“ říká zástupkyně.

Petr Ješátko však celou tuto kauzu považuje jen za špičku ledovce. Za skutečnou příčinu svého odvolání označuje varovný materiál „Názor na negativní vývoj péče o les v Národním parku Šumava“, který loni v srpnu předal ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi při jeho osobní návštěvě v bytě pana Ješátka. V něm upozornil zejména na to, že brzy po založení parku v roce 1991 nastaly na ministerstvu tlaky, jak vzít správě parku z rukou lesní hospodářství a že za odvoláním bývalého „ekologického“ ředitele správy Ing. Kece v roce 1993 byl záměr dostat se ke zdrojům dřevní suroviny. Dřevní hmota z parku byla pak dodávána i do zahraničí. Následovalo zmenšení a rozkouskování přísně chráněných území a interní pokyn ke zpracování technicky využitelných souší, jímž si správa parku otevřela cestu k prodeji dříví. „Díky tomuto pokynu se roku 1995 v rozporu s posláním národního parku vytěžilo celých 147 tisíc kubíků dřeva a o rok později dokonce 240 tisíc kubíků. Nastala velkoplošná devastace Šumavy, která vyvrcholila roku 1996 a 1997,“ říká Ješátko.

Dnes správa parku přechází ke způsobům, které prosazoval před osmi lety Ing. Kec. Ješátko však trvá na tom, že za dobrodružné hospodaření v uplynulých letech musí být někdo odpovědný. „Jsem rád,“ říká, „že můj názor na péči o les je v řadě případů shodný s uznávanými předními odborníky jak v ochraně přírody, tak v lesnictví. Jsem rád, že mnou požadované diferencované zásahy proti kůrovci v prvních zónách doporučila závěrem minulého roku i vědecká rada národního parku.“ Lesník se však kriticky staví k nedávnému prohlášení Ivana Žlábka, jenž hodlá případné finanční odškodnění ze soudního sporu s Petrem Ješátkem věnovat na dobročinné účely. „Tyto prostředky by měl věnovat především na úpravu obrovských holin, které díky jeho razantním zásahům proti kůrovci vznikly. Tyto holiny se totiž do budoucna stanou příčinou dalších kalamit na Šumavě.“