Opatrujme Šumavu jako klenot přírody, neboť omyly se těžce napravují

Opatrujme Šumavu jako klenot přírody, neboť omyly se těžce napravují
Author	Miroslav Fuchs
Date	1998-01-12
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent	Mirjam Čech

Opustit teplé místo univerzitního profesora není sice jednoduché, ale prof. Ing. Mirjam Čech, CSc., by to každému alespoň na čas doporučil

V souvislosti s odchodem prof. Ing. Mirjama Čecha, CSc., z funkce vedoucího útvaru ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava jsme s ním připravili krátký rozhovor.

Shodou okolností přesně před třemi lety jsme byli rovněž u toho, když prof. Čech na Správu nastupoval. Vedle funkce vedoucího útvaru ředitele byl i tiskovým mluvčím, nyní na něho čeká po třech ne zrovna jednoduchých letech zasloužený odpočinek.

• Zřejmě nebudeme daleko od pravdy s tvrzením, že Šumava je Vaší velikou láskou?

„Asi máte pravdu, kdo Šumavu jednou poznal, musí ji mít rád. A protože jsem před 43 lety na Šumavě začínal jako provozní lesník, rád jsem se na Šumavu po letech vracel.“

• Co Vás vlastně vedlo k tomu, že jste opustil teplé místo univerzitního profesora a nastoupil jste do provozu Národního parku Šumava?

„Snad to byl právě národní park, který mne k tak zásadní změně přilákal, a musím vám říci, že toho vůbec nelituji. Když nic jiného, tak to byla prověrka schopností řešit provozní problémy. Dokonce bych každému, kdo stojí dlouhá léta za katedrou, takovou změnu alespoň na čas doporučil.“

• Mohl byste se zamyslet nad tím, co považujete za významné a co se za dobu Vašeho působení na Správě podařilo?

„Asi nejvýznamnější je zvyšování vzdělanostní úrovně pracovníků NP a CHKO. Dvanáct pracovníků si doplnilo středoškolské lesnické nebo jiné odborné vzdělání, sedm pracovníků zahájilo vysokoškolské studium a konečně šest pracovníků se připravuje na doktorát. Obrovské úkoly, které Národní park Šumava má, mohou úspěšně řešit pouze vzdělaní lidé.

Dále byly vypracovány základní pracovní dokumenty jako je např. Organizační řád a Pracovní řád Správy, v tomto období útvar pro veřejnost vypracoval Návštěvní řád, ing. Jiřičkovi a ing. Silovskému se podařilo realizovat projekt Autobusem po Národním parku Šumava.

Důležitá byla i mezinárodní spolupráce v příhraniční oblasti. Byla zahájena přímá spolupráce obou Správ NP Bavorský les a NP Šumava. Byly navázány odborné kontakty s církevními lesy v rakouském Schläglu, výborně Správa spolupracuje se všemi lesními úřady v příhraniční bavorské a rakouské oblasti. Byly otevřeny hraniční přechody Mlaka, Gsenget, Ferdinandovo údolí, turistická stezka Nové údolí – Třístoličník – Trojmezná hora.

Do útvaru ředitele patří i investiční oddělení, kde pánové Říha, Filip a Kotre pod přímým vedením ředitele Správy ing. Ivana Žlábka realizují významné stavební akce. Rád bych jmenoval alespoň některé: nová budova informačního střediska Svinná Lada, rekonstrukce informačního střediska Idina pila, terénní informační středisko Modrava. Těsně před dokončením jsou informační střediska na Kvildě a na Rokytě. Pochlubit se můžeme, a to v pravém slova smyslu, i některými novými nebo obnovenými provozními budovami jako např. budova Lesní správy Borová Lada, Modrava, Kvilda, Stožec, Strážný, Plešný, budovy hájenek Horská Kvilda, Modrava, Babor, Hejhal, Filipova Huť, Prášily a další, které byly nebo v nejbližší době budou předány do užívání. Rovněž Správa ve Vimperku sídlí od roku 1995 v rekonstruované překrásné provozní budově, chloubou je areál bývalých kasáren v Kašperských Horách.

Investiční stavební činnost Správy je vysoce finančně náročná. S profesionálním přehledem finance zajišťuje ing. Vladimír Klabouch, náměstek ředitele a vedoucí ekonomického útvaru.“

• Jak se díváte na řešení odborných lesnických problémů v lesích Národního parku Šumava?

„Asi míříte na problémy spojené s aktivní ochranou lesa proti kůrovci. Můj názor je jednoznačný. V ekologicky nestabilních a škodlivými činiteli narušených horských, k tomu většinou nepůvodních lesních porostech, je nutno proti kůrovci lesy chránit. Je to letitá zkušenost platná i v národních parcích, kde přechod k samoregulaci je dlouhodobým procesem.

Prosadit názory nebylo jednoduché. Pomohla nám vědecká fronta, nyní i změna přístupů německých kolegů v příhraniční oblasti. V boji s kůrovcem je nutný diferencovaný přístup, v nepůvodních porostech a všude, kde viditelně nedochází k přirozené obnově a tudíž chybí podrost, je na místě umělá obnova spojená s výsadbou geneticky vhodných sazenic.

Neboli souhlasím s aktivním zákrokem proti kůrovci u nově napadených stromů, aby se zásadně omezilo jeho další šíření.

Pro řešení odborných problémů je významný vědecký výzkum, zjišťovaný lesnickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze, který byl v letošním roce úspěšně zahájen.“

• Spolupracoval jste i s obcemi na území národního parku a částečně i na území chráněné krajinné oblasti. Co byste chtěl vzkázat starostům?

„Na spolupráci s obcemi si nemohu naříkat. Dokonce chápu, že některá opatření z titulu respektování principů ochrany přírody mohou být na první pohled obcemi chápána jako omezování.

Starostům a hlavně obyvatelům Šumavy doporučuji, aby chápali jedinečnost přírody a její neopakovatelnou atraktivitu a aby společně s vedením parku vytvářeli solidní zázemí pro návštěvníky parku a tím i pro svůj vlastní život. Pokud jde o veřejný pořádek trochu u našich bavorských i rakouských sousedů.“

• A na závěr, Vaše přání.

„Opatrujeme Šumavu jako přírodní klenot, v péči o Šumavu věřme více odborníkům a pro dobro věci buďme k sobě více tolerantní. Doporučuji více odborné objektivity i do činnosti inspekčních orgánů a některých ekologických iniciativ.

Vedení Národního parku Šumava v čele s ředitelem Správy Ing. Ivanem Žlábkem přeji, aby se práce dařila a aby bylo více klidu na realizaci koncepčních záměrů. Ředitel Žlábek patří k čestným lidem, je dobrým odborníkem a rád jsem v jeho blízkosti pracoval.“