Osm tisíc podpisů pro lanovku

Osm tisíc podpisů pro lanovku
Author	Lenka Zimmelová
Date	2009-06-11
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Lidé na Lipensku žádají vládu, aby podpořila stavbu dráhy z Nové Pece na Hraničník

Horní Planá – Chceme se uživit i přes zimu. Tři měsíce v letní sezoně na vydělání peněz nestačí. Už více než osm tisíc lidí ze Šumavy a Lipenska podepsalo petici na podporu stavby lanovky z Nové Pece na Prachaticku na Hraničník. Dráhu, která by propojila českou stranu s rakouským lyžařským areálem Hochficht, už několik let odmítá ministerstvo životního prostředí i správa šumavského parku. Obce a podnikatelé chtějí peticí apelovat na vládu, aby tento postoj změnila.

„Pořád nám jen někdo říká, že zákony hovoří tak a tak. Chceme, aby představitelé našeho státu věděli, že lanovka je jediným způsobem, jak vyřešit vysokou nezaměstnanost a pokles rozvoje tohoto území. Proč se může stavět v Krkonoších a na Šumavě ne?“ ptá se starosta Horní Plané Jiří Hůlka. Zatímco v létě přijíždějí strávit dovolenou na břehy Lipenského jezera desítky tisíc lidí, v zimě jim tato oblast nemá co nabídnout. Výjimkou je rozvíjející se Skiareál Lipno. Přesto se zde v tomto období ocitá bez práce zhruba pětina lidí. Majitelé penzionů se pokouší přežívat tím, že své hosty na Hochficht vozí. „Nic jiného nám nezbývá. Všechny fabriky v okolí zavřeli. Rádi se budeme živit cestovním ruchem, ale potřebujeme k tomu alespoň minimální podmínky po celý rok,“ podotkla jedna z iniciátorek petice Irena Pešková z Penzionu U Pešků v Horní Plané.

Petici schvalují i turisté

Za posledních šest měsíců připojilo svá jména na protestní archy kromě místních a podnikatelů i tisíce turistů. „Stalo se mi snad jednou, že podpis naši hosté odmítli. Snažíme se všem vysvětlovat, proč je lanovka důležitá. Podlemě se s ochranou přírody nevylučuje,“ dodala Pešková. Nyní trvá cesta z Plané na Hochficht přes hraniční přechod Zvonková autem téměř hodinu, lanová dráha by ji zkrátila asi na třetinu. Dva a půl kilometru dlouhé propojení by vyšlo na zhruba 300 milionů korun. Minulý týden se poprvé u jednoho stolu sešli zástupci místních starostů, kraje a národního parku, aby o společných plánech na rozvoj Šumavy hovořili. I zde byla hlavním tématem lanovka. Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Františka Krejčího není lanová dráha jediným řešením. Prý existuje mnoho variant, jak turisty do lyžařského areálu v Rakousku přepravovat. „Je třeba tyto alternativy mezi sebou porovnat. Vždy budeme sledovat tu, která je pro přírodu nejohleduplnější,“ zdůraznil Krejčí. Naznačil, že turisté by se přes hranice mohli dopravovat například takzvanými ekobusy. Něco takového ale zástupci starostů i podnikatelů odmítají. Nechápou, proč se park lanovce tolik brání. Lanovku chtějí obce vést na Hraničník, který už na rozdíl od sousedního kopce Smrčina ležímimo nejcennější zónu parku. „Jen pro srovnání. Spočítali jsme, že auta, která přes Zvonkovou na Hochficht jezdí, nyní vyprodukují 150 tisíc tun oxidu uhličitého ročně. To by lanovka dokázala změnit,“ vysvětlil Hůlka.

Podle ředitele Krejčího čeká správa parku na zahájení diskuse s investorem, který by chtěl lanovku postavit. „Zatím slyšíme jen nářky o politickém tlaku, ale dosud se nenašel nikdo, kdo by takový dialog započal,“ uvedl. Proti dráze na Hraničník vystupoval i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.

Jihočeský kraj propojení Hochfichtu s českou stranou podporuje a zahrnul jej i do zásad svého územního rozvoje. „Je otázkou, k jakému kompromisu se dobereme,“ podotkl hejtman Jiří Zimola. Petice ze Šumavy byla původně adresována bývalé vládě a ministru Bursíkovi, předat ji už ale organizátoři nestihli. Zabývat se jí nebude ani překlenovací kabinet Jana Fischera. „Kvůli nestabilní politické situaci archy odevzdáme až nové vládě, která vzejde z podzimních voleb. Podpisy sbíráme dál,“ vysvětlil Hůlka. Do té doby se může počet sympatizantů s lanovkou zdvojnásobit.