Přírodu je třeba chránit, ne jí pomáhat, míní vědec

Přírodu je třeba chránit, ne jí pomáhat, míní vědec
Author	Mladá fronta Dnes, red
Date	2004-06-08
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

,

Životní prostředí a ekologie

Vimperk – V minulých dnech navštívil téměř na týden Národní park Šumava americký profesor Daniel Henning. Vědec, který za svou práci získal dvě desítky ocenění po celém světě, považuje Národní park Šumava za jeden z krajinně nejvýznamnějších.

„Je to jedna z biologicky nejrozmanitějších oblastí v Evropě,“ říká Henning. „Je dokonce zajímavější než sousední Národní park Bavorský les. Nejcennější jsou hraniční oblasti mezi oběma parky,“ tvrdí muž, k jehož specialitám patří výzkum hraničních oblastí.

Henning tvrdí, že plocha chráněných území svědčí o vyspělosti civilizace. „Ve vyspělých zemích tato plocha dělá 10-12 procent, v rozvojových zemích třeba jen 2 procenta. Kritérium vyspělé civilizace tkví ve schopnosti předat práva přírodě,“ říká. „Musíme si uvědomit, že přicházíme do období kritických sta let. Dnes je na planetě 6,5 miliardy obyvatel, kteří hospodářsky využívají 40 procent rostlin. Za padesát let bude 13 miliard lidí využívat 80 procent rostlin a průmyslová činnost vzroste na pětinásobek. Proto musí být hlavní prioritou každého státu na zemi ochrana přírody, než bude pozdě,“ míní vědec.

Tvrdí také, že současná těžba dřeva v chráněných územích a parcích je trestuhodná. „Během deseti let budou odtěženy a prakticky zničeny všechny tropické lesy kromě na území národních parků. Tím vznikne obrovský tlak na odtěžení takzvaných chladných lesů v Evropě, USA a Rusku. Bushova administrativa připravuje změnu lesního zákona, aby se mohlo podstatně víc těžit. V národních lesích v USA jsou poctiví lesáci pod obrovským tlakem, aby lesy přetěžovali. Proměna národního parku v lesní plantáž ničí turistiku v regionu i vědeckou činnost. Těžba v chráněných územích je ekosebevražda,“ vysvětluje Henning.

Henninga překvapily v některých šumavských obcích názory lidí, že by nevadilo, pokud by IUCN překategorizoval šumavský park ze stávající kategorie druhé na pátou kategorii kvůli hospodářské činnosti. „Kategorie se lehko ztratí, ale těžko se dá vrátit,“ upozorňuje. „Dlouhodobě se vždy vyplatí vyšší kategorie. Je dokázáno, že těžba dřeva v národních parcích ničí turistiku. Národní park přitom generuje pracovní místa. Na jednoho lesáka v hospodářském lese připadají čtyři lidi v turistických službách,“ argumentuje vědec. Podle jeho přesvědčení také není pravda, že uměle vysazený les je třeba chránit proti kůrovci. „V národním parku musíme nechat přírodu být, a to okamžitě. Každý odklad je špatný. Oblast suchých lesů v Národním parku Bavorský les, ponechaných bez lidského zásahu, se dnes stala studnicí poznání. Kůrovcové těžby škodí víc než kůrovec. Ničí biodiverzitu i půdu, což je vědecky dokázáno. Oblast suchého lesa revitalizuje mnohem rychleji než holina. Holina je bojiště lesa a jako každé bojiště má i holina fatální důsledky,“ varuje Henning. „Jakmile člověk pomáhá přírodě, znamená to, že jí nevěří. Vytváří zas jen další umělou oblast. Musíme se smířit s tím, že to prostě neumíme líp než příroda,“ tvrdí Henning.

Uvědomit si, že nestojíme nad přírodou, ale v ní, však bude podle Henninga trpké. „Budeme muset změnit myšlení. Naše myšlení je logické, což je z hlediska přírody špatné. Právě národní park je sakrální oblastí, kde necháváme přírodu samotnou a jen ji pozorujeme, co dělá. Necháváme všechny živé bytosti, aby tu pokračovaly v boji o přežití bez našeho vměšování.“

Ale člověk je přece také součástí přírody. Proč by se tedy neměl chovat tak, jak se chová? „Jsme součástí přírody, jsme jeden druh mezi jinými druhy a naše činnost v přírodě je v pořádku, pokud nechceme jen manipulovat věcmi ve svůj prospěch. Stále víc oblastí na světě je určeno pouze pro člověka. Tak proč by nemohly být národní parky určeny pro všechny druhy?“ uzavírá profesor Daniel Henning.