Přou se, zda žít v parku je výhoda

Přou se, zda žít v parku je výhoda
Author	Jitka Šrámková
Date	2008-12-03
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Ano tvrdí Bursík, místní starostové to vidí jinak

Šumava – Vyplatí se šumavským obcím, že leží na území národního parku?

Ano, říká v letité polemice ministerstvo životního prostředí. Argumentuje tím, že samosprávy získávají díky národnímu parku více peněz do rozpočtu.

Představitelé obcí to vidí poněkud jinak. Tvrdí, že založení národního parku před 18 lety turistický ruch nijak výrazně nezvýšilo a přísnější ochrana přírody naopak obcím způsobila různá omezení, například při schvalování nových staveb.

Co zjistil student?

Ministerstvo se nově opírá o závěry bakalářské práce studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích Roberta Zemana. Vyplývá z ní, že příjmy obcí v národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší než příjmy srovnatelných obcí mimo přísně chráněné území.

„Obce v parku mají lepší přístup k dotačním titulům, vydělávají na vyšších cenách za prodaný nemovitý majetek, těží i z ubytovacích a rekreačních poplatků. Mohou pak tvořit velkorysejší díla, zakládat infrastrukturu, která je základem pro další rozvoj obce, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

Závěry, které ze studentské práce vyvodilo ministerstvo, jsou podle starostky Stožce Zdeny Lelkové nesprávné. Vadí jí, že Robert Zeman porovnal jen příjmy a nikoli také výdaje obcí.

„Když má obec příjem z turistického ruchu 350 tisíc korun, tak je to hodně. Když pak na rozvoj turistiky vydá tři čtvrtě milionu, tak není možné říkat, že se obohacuje ve srovnání s těmi, kdo nevydají ani korunu,“ prohlašuje Zdeňka Lelková. „Neříkám, že cestovní ruch není pro obce přínosem, ale v žádném případě z něj nezbohatnou. Jestliže je dobrá zimní sezona, tak za údržbu běžeckých stop zaplatím 400 až 500 tisíc korun, ale lyžaři stopy neplatí. Musím tedy spoléhat na to, že něco vydělám na parkovišti a obecní ubytovně. Většina obcí však ubytovny nemá,“ doplňuje starostka.

„Návštěvnost Srní byla stejná, i když jsme před 18 lety nebyli v parku, protože Srní je samo o sobě atraktivní. Tu atraktivitu park pouze převzal, ale už ji nezvyšuje,“ tvrdí starostka Srní Ivana Pěčová.

Kritizuje v této souvislosti rozšiřování zón nepřístupných pro turisty a liknavost při otvírání nových hraničních přechodů. Překážkou je podle ní i zdlouhavé povolování staveb. „Například naše zastupitelstvo rozhodlo, že pro obec by bylo výhodné, aby zde byla čerpací stanice. Schválení ale trvalo rok, park posuzoval i barvu oken, barvu střechy, tvar domu. Někdy máme pocit, že my ani nejsme samospráva,“ konstatuje Ivana Pěčová.

Poukazují na vylidňování hor

„Problémem, který by měl park řešit přednostně, je vylidňování šumavských obcí. Důvodem je skutečnost, že se tu kvůli ochraně přírody nebudovaly žádné výrobní podniky a obce jsou odsouzené žít jen z turistického ruchu,“ zdůrazňuje starostka Srní.

Martin Bursík nedávno naznačil, že ministerstvo chystá projekty například na výrobu dřevních briket nebo i jiných produktů se značkou národního parku. Takové návrhy obce vítají, ale měly podle starostů padnout hned na začátku devadesátých let, aby se vylidňování obcí předešlo. Robert Zeman ve své práci zkoumal osm obcí na Prachaticku. Čtyři z nich jsou na území národního parku, čtyři mimo park. Vycházel ze závěrečných účtů obcí v období 1992–2006.

Tabulka

Příjmy obcí v přepočtu na jednoho obyvatele, průměr za 15 let

Obce v národním parku (Kč)

Stožec 21 200

Kvilda 21 200

Nová Pec 17 400

Obce mimo národní park

Chroboly 10 600

Zálezly 10 100

Žernovice 6 600