Pandemie na Šumavě

Pandemie na Šumavě
Author	Mojmír Vlašín
Date	2009-08-28
Source	idnes.cz
Genre	internet
Respondent

Pantibetský Pančenláma přivezl přípojem Panamerican z Panamy panáčkující pandu. Panchart jeden papalášský! Pootevřel Pandořinu pancéřovanou přihrádku. Panda přece požírá přírodní pandán. Pan hejtman panikaří ! Požádal o pomoc pisálky z Práva a pány poslance. Panelová pantomima parlamentního panteonu připomínala panoramatické panoptikum. Počala Panevropská panychida. Šumava padla poničena panpalearktickým parazitem pandou. Panebože – požírá i paneláky.

Tímto krátkým odstavcem bych chtěl hetmanovi jihočeského kraje nabídnout několik dalších slov začínačích na pan nebo podobně, které lze zcela nesmyslně použít pro případ nějaké bezvýznamné události, kterou potřebuje mediálně zviditelnit. Označil totiž zhruba dvouprocentní napadení lesů v Šumavském národním parků za pandemii. Podle akademického slovníku cizích slov (Academia Praha, 2001) je totiž pandemie : „hromadný výskyt infekčního onemocnění lidí bez prostorového omezení“. Čili pandemie kůrovce na Šumavě je tuplovaný nesmysl. Jeden by si řekl: pandemie kůrovce na Šumavě znamená, že tento brouk napadá i prasata v Mexiku. Není to tak.

Ve skutečnosti jde o to, že na Šumavě, v souladu se statutem národního parku se nechává ležet všechno mrtvé dřevo v první zóně, nechávají se stát stromy napadené kůrovcem, tak aby zde mohly nerušeně probíhat přírodní procesy, aby zde mohly žít původní organismy, ke kterým kůrovec jednoznačně patří.A smrk taky. Mnozí podnikatelé, kteří zkušeně mezi kmeny staletých smrků rozeznávají i takzvané rezonanční dříví, by si raději představili to bohatství na své vlastní pile a nikoliv rozkládající se někde uprostřed Šumavy. Proto ten humbuk. Ve skutečnosti se ale nejedná o žádnou kalamitu. Gradace kůrovce je přírodním jevem, který se ve smrkových porostech (jak umělých tak přirozených) čas od času vyskytuje. Pan hejtman Zimola řekl dle Práva: „Při stavu nebezpečí mohu vydávat nařízení, která budou řešit kůrovcovou pandemii. Tedy i provádění těžby a odtěžení kůrovcem napadených stromů.“ Ano pan hejtman může vyhlásit stav nebezpečí, ale kůrovcová pandemie neexistuje – tak jaké je to nebezpečí ? Taky by mohl vyhlásit stav nebezpečí, protože se pomnožili vodníci a nebo se krajem toulá hejkal. Prostě pan hejtman připomíná známou kapitolu ze Švejka, kde bláznivý generál rozesílá nesmyslné rozkazy. Jeho generální útok na pandemii kůrovce je toho druhu.

A teď možná to nejdůležitější: u běžného hospodářského lesa, který je zakládán především pro produkci dřeva je třeba dělat všechna opatření proti kůrovci. Především to hlavní – kácet a odvážet napadené stromy z lesa. To funguje! U národního parku není možné (a to ani pod záminkou pandemie či jiné pitomosti) zasahovat proti původním druhům(i kdyby to byl ošklivý kůrovec), jinak zde narušujeme přirozené procesy, které jsou v parku předmětem ochrany. Celé nedorozumění vyplývá z toho, že pan hejtman dodnes nepochopil co je to národní park, a to je smutné. Stejně tak by mohl primátor Prahy vyhlásit stav ohrožení proto, že po městě pobíhá medvěd. Pokud by se zjistilo, že pobíhá po jevišti Národního divadla a je to vlastně Vašek ( teď nemyslím prezidenta), tak je to normální věc. Pokud by pobíhal po Národní třídě, asi by to bylo na pováženou. To že je kůrovec v národním parku je ale normální věc. Pane hejtmane, nevyhlašujte stav nebezpečí, protože nebezpečím jste vy sám!

Zabývám se ochranou přírody a tento obor učím na Masarykově unversitě v Brně. Jsem členem dvou redakčních rad environmetálně orientovaných časopisů (Veronica a Sedmá generace) a tak se i ve svém blogu věnuji této tématice s přesahy do sociologie a politologie.Jsem biolog, který se celou svou profesní dráhu věnuje ochraně přírody a to jak teoreticky (vyučování na dvou univeristách), tak i prakticky (prací v nevládní organizaci Veronica a v komisi životního prostředí města Brna). K mým zálibám patří lehká turistika (spíš vandrování), permakultura a chov koz.