Park chce cenná území slučovat postupně
| Park chce cenná území slučovat postupně | |
|---|---|
| Author | Robert Malota |
| Date | 2001-05-19 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Urban: Názor organizace PAN Parks je laický
Šumava – Za nesmyslnou podmínku, kterou Národnímu parku Šumava pro získání prestižní značky PAN Parks stanovila stejnojmenná mezinárodní organizace, považuje předseda Rady Národního parku Šumava František Urban požadavek, aby uvnitř tohoto přírodně cenného území vznikla ucelená přísně chráněná zóna o výměře zhruba deset tisíc hektarů. „To je laický názor,“ tvrdí Urban, který před deseti lety stál u vzniku šumavského parku a dnes zastává post viceprezidenta Světového svazu ochrany přírody. Urban řekl, že současný stav, kdy na území Národního parku Šumava existuje 135 menších lokalit se statutem první zóny – tedy přírodně nejcennějších oblastí s velmi omezeným pohybem turistů – je nutný. Experti z organizace PAN Parks vycházejí z přesvědčení, že k pozitivnímu působení přírodních procesů bez zásahu člověka je potřeba větší souvislé plochy. Představitelé parku tvrdí, že v podstatě jdou touto cestou, ale musí zohlednit jiný vývoj než mají některé parky na západě Evropy a připomínají, že přísně chráněné území na Šumavě existuje teprve deset let, přičemž park v něm hospodaří necelých osm let. „Odborníci v polovině devadesátých let pečlivě vybrali při určování zón porosty, které mohou do budoucna sloužit jako východisko pro obnovu bezzásahových zón a jejich postupného propojení,“ vysvětluje Urban. Na rizika roztříštěnosti zonace národního parku upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Připomíná, že před změnou zonace v roce 1995 měla Šumava jen zhruba pět desítek prvních zón sdružených do větších celků, což zajišťovalo lepší předpoklady pro působení přírodních procesů bez vlivu člověka. „Dnes se les na některých místech ve druhých zónách dotěžil až na okraj první zóny, což nejcennější porosty otevřelo a tyto lesy poškodily větrné polomy,“ uvádí Bláha. Dosavadní rozdrobenost prvních zón na Šumavě obhajuje mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Argumentuje tím, že vedle přírodně vzácných lokalit jsou na Šumavě také rozsáhlé plochy monokulturního lesa. „Po nezbytné změně druhové a věkové skladby porostů v nynějších druhých zónách by se posléze tyto oblasti měly propojit do větších celků s přirozeným vývojem. Předpokládáme proto, že k současným devíti tisícům hektarů první zóny by už v roce 2010 mohlo přibýt dalších pět tisíc hektarů,“ upřesňuje Kantořík. Podle jeho slov dlouhodobá koncepce počítá s postupným rozšiřováním prvních zón až na polovinu území parku, tedy do výměry 35 tisíc hektarů v roce 2030. Ocenění značkou PAN Parks podle mínění odborníků zvýhodňuje zájemce o příspěvky z fondů Evropské unie na rozvoj turustiky.
