Park se snaží zabránit kůrovcové kalamitě

Park se snaží zabránit kůrovcové kalamitě
Author	Pavel Orholz
Date	2007-08-16
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Po polomech zůstává v šumavských lesích téměř tři sta tisíc kubíků dřeva

Šumavský národní park se snaží zabránit kůrovcové kalamitě. Přestože polomy v šumavských lesích jsou už téměř vytěžene, podle platných předpisu v nich zůstane 130 tisíc kubíků dřeva.

V prvních a druhých zónách a na skladkach je stále 150 tisíc kubíků. Najaté firmy v současne době strikaji polámané stromy chemickým postřikem i je mechanicky osetruji, tak aby zabránily přemnožení kůrovce.

„Většina polomů je chemicky i mechanicky osetrena. Děláme vše pro to, abychom přemnožení kůrovce zabránili. Nasadili jsme i biologicke postřik, jako třeba entomopatogenni houbu, kterou budeme dopravovat na místa letecky,“ řekl Pravu náměstek ředitele správy šumavského národního parku a vedoucí sekce pece o ekosystémy Libor Hošek a dodal, že právě postřiky i další osetrovani stromu proti kůrovci likvidaci polomů znacne prodrazuji.

Problémem zůstává doprava

„Jiste je, že polomy už se nám téměř podařilo zlikvidovat a část dřeva zůstane jenom v prvních a druhých zónách parku, jak stanovi předpisy. Problémem zůstává doprava, kvůli které je na skladkach v současne době ještě 150 tisíc kubíků dřeva,“ konstatoval Hošek. Poznamenal, že po lednovém orkánu Kyrill cinily polomy asi 850 tisíc kubíků dřeva, za loňsky rok přitom v parku vytěžili asi 100 tisíc kubíků.

„To samozřejmě klade daleko vyšší naroky nejen na nas, ale i na dopravu. 150 tisíc kubíků zůstává na odkladistich hlavně proto, že nejsou vagony. V současne době intenzivně jedname s Ceskými drahami a doufame, že dřevo bude odklizeno do prvního sněhu, který by ho znehodnotil,“ vysvětlil Hošek.

Ekologové jsou proti postřikum

Chemicke postřiky stromu proti kůrovci dlouhodobe kritizuji ekologové z Hnutí Duha. „V současne době má však šumavský národní park od vlády výjimku, takže nemůžeme mnoho dělat. Chemicky postřik likviduje nejen kůrovce, ale hlavně i druhy hmyzu, který se kůrovcem zivi,“ sdělil Pravu Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Poznamenal, že kalamitě lze po polomech v prvních zónách parku jen těžko zabránit. „Kurovcove kalamity v minulosti byly a les se znovu obnovil. jiné je to v hospodářských lesích, kde bychom ale davali v každém případě přednost mechanickému osetrovani stromu před kůrovcem,“ je přesvědcen Bláha.