Plány na rozvoj turistiky na Železnorudsku často narazí u CHKO
Plány na rozvoj turistiky na Železnorudsku často narazí u CHKO | |
---|---|
Author | Lada Pešková, ČTK |
Date | 2010-03-15 |
Source | ČTK |
Genre | tisk |
Respondent |
,
Železná Ruda (Klatovsko) – Na zamítavá nebo regulační stanoviska Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava naráží řada projektů na rozvoj cestovního ruchu na Železnorudsku. Cestovní ruch je přitom pro prosperitu městečka Železná Ruda klíčový. V poslední době radnice usiluje o povolení CHKO k výstavbě lávkové cesty k Černému jezeru, na postoji CHKO závisí také stavba cyklostezky či projektu na lesní vláček k Černému jezeru, řekl ČTK starosta Železné Rudy Michal Šnebergr.
Zástupci Národního parku Šumava a CHKO argumentují tím, že jejich stanoviska se řídí zákony.
O obnovu lávkové cesty, jež vznikla před 130 lety, bojuje radnice řadu let. Turisté se kdysi oblíbené stezky dožadují od pádu železné opony, radnice se snaží získat povolení CHKO tři roky. Kvůli ochraně tetřeva ale zatím ochránci přírody vydávali zamítavá stanoviska. Podle Pavla Hubeného z CHKO zatím ani jiné stanovisko vydat nemohou, neboť podle vypracovaného posudku by měla stezka vliv na populaci tetřeva.
Aby se podařilo změnit postoj ochránců přírody, přizvali si dnes na jednání představitelé města také poslance či zástupce krajského úřadu jako zprostředkovatele či „sekundanty". Šnebergr tvrdí, že když se nebudou obě strany snažit najít řešení spolu, je dohoda těžká. „Nakonec v parku (Národní park Šumava) je to už dnes normální, kdy 22 starostů vytváří tlak na ředitele, aby něčeho dosáhli. Bohužel to budeme muset dělat i v CHKO,“ připustil.
Podle ředitele parku a CHKO Františka Krejčího šlo při dnešním jednání o vstřícnější formu spolupráce mezi CHKO a městem. Upozornil ale, že ho do do jisté míry určuje legislativa, která je po vstupu do EU přísnější při hodnocení evropsky významných lokalit. Vstřícnost úředníků slíbil konkrétně při jednání o povolení lávkové cesty.
Železnorudská radnice se snaží u CHKO prosadit i další projekty – třeba lesní vláček z Belvederu na Černé jezero. Na ekologickou dopravu, díky níž by se k jezeru mohli dostat i méně pohybliví lidé, rodiny s malými dětmi či senioři, žádalo město výjimku už před rokem. „Žádost se ale ztratila v tom procesu mezi ministerstvem životního prostředí, vládou a CHKO. Takže ji budeme muset podat znovu,“ konstatoval Šnebergr.
S ochránci přírody se město neshodne ani nad projektem cyklostezky. Přes Železnou Rudu a Špičák má propojit stávající stezky v Alžbětíně a Gerlově Huti. CHKO ale chce u areálu Špičák jen úzkou a šotolinovou cestu. Město to odmítá. „Nám jde o to, aby cyklostezky měly asfaltový povrch a byly plnohodnotné. Cyklistická veřejnost má dnes určité požadavky,“ tvrdí starosta. Argumentuje i tím, že na stezku v případě nutnosti vjedou hasiči, záchranáři či horská služba.
Také například v areálu na Špičáku jsou při každé stavbě závislí na stanovisku CHKO. Podmínky regulují provoz sedačkové lanovky a v létě bikeparku, CHKO bude také muset schválit stavbu další chystané lanovky. Po skoro pěti letech vyjednávání se majitelé areálu zatím dohodli na podobě rozhledny, kterou chtějí už léta postavit na vrcholu Špičáku. Dřevěnou rozhlednu měly podle původních plánů vlekařů doplnit toalety a občerstvení. „Na tom jsme se nedokázali domluvit, přestože jsme nabízeli nejmodernější, a musím říci i velmi drahé, technologie na čištění užitkové vody, odvoz sušených fekálií a podobně,“ řekl Vladimír Kasík ze sportovního areálu.