Plzeňský kraj chce dospět k řešení kalamity kůrovce na Šumavě

Plzeňský kraj chce dospět k řešení kalamity kůrovce na Šumavě
Author	lap, ČTK
Date	2003-10-06
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

,

Březník (Klatovsko) – Plzeňský kraj chce dospět k řešení kůrovcové kalamity na Šumavě. Chce proto asi do půl roku vypracovat společné doporučení pro ministerstvo životního prostředí ohledně problému plošného odumírání lesů a přemnožení kůrovce. Hejtman Petr Zimmermann věří, že region najde společnou řeč i s Jihočeským krajem, se kterým se o Šumavu dělí. Oba regiony se zatím dohodly na vytvoření skupiny odborníků, kteří se kůrovcem budou zabývat.

Plzeňským krajským zastupitelům by v orientaci v problematice měl pomoci dvoudenní seminář, který dnes začal v okolí Březníku prohlídkou mrtvého lesa zničeného kůrovcem, vykácených holin i nově rostoucích stromků. Zastupitelé viděli velké plochy suchých a mrtvých stromů na místech, kde se ještě před dvěma lety na větvích zelenalo jehličí.

„Seminář se koná proto, aby všichni mohli zvážit argumenty pro ten či jiný přístup k věci. Pro krajně bezzásahový přístup nebo naopak pro nějaký řízený zásah tak, aby ten kůrovec a mrtvé lesy nesahaly za pět let od Nýrska až k Lipnu,“ řekl dnes ČTK Zimermann.

Ministerstvo životního prostředí nedávno uveřejnilo koncepci hospodaření v národním parku Šumava. Měla by udělat konec letitým sporům o to, zda Šumavu napadenou kůrovcem nechat zcela přírodě, anebo zda i v nejcennějších částech kácet. Podle koncepce by zde příští rok mohla vzniknout první bezzásahová území, postupně by se měla rozrůstat a za pět let by měla být přírodním procesům ponechána asi třetina rozlohy parku.

Zatímco první komentáře správy parku nejsou příliš nadšené, ekologickému Hnutí Duha, které proti správou prosazovanému kácení bojovalo, se líbí. Aktivní a tvrdší zásah a kácení napadených stromů i v takzvané bezzásahové zóně zase žádají starostové obcí Plzeňského kraje, které leží v parku.

„Budeme se snažit najít společný názor, jak postupovat dál; široký konsensus, ve kterém by se odrazila ochrana přírody, život lidí na Šumavě, postavení obcí, zaměstnanost a další vlivy,“ slíbil hejtman. Zdůraznil, že řešení problému není záležitost na jeden, dva nebo pět let. „Pokud bychom se chtěli vracet k původnímu, neboli pralesnímu porostu, tak si musíme zvolit dlouhý časový horizont v desítkách až stovkách let,“ zdůraznil.

V národním parku je kolem 1500 hektarů suchého lesa, často právě v bezzásahovém území v okolí Březníku. Likvidací napadených stromů vzniklo téměř 1000 hektarů holin, které správa parku zalesňuje smrkem, ale i jeřáby, buky a dalšími dřevinami, popsal Vladimír Zatloukal ze správy parku. Směrem do českého vnitrozemí se kůrovci otevírají další desítky tisíc hektarů smrkových monokultur. Objevily se tu většinou koncem 19. století po katastrofální kůrovcové kalamitě.