Po odlesnění Šumavy kůrovcem došlo k povodním

Po odlesnění Šumavy kůrovcem došlo k povodním
Author	Jan Šonka
Date	1999-02-16
Source	Agrární noviny
Genre	tisk
Respondent

Ing. Jan Šonka, CSc, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha

Po sérii vichřic v letech 1865 - 1875 a kalamitě kůrovců došlo k odlesnění krajiny. Snažíme se na základě údajů očitého odborného současníka L. M. Zeithammera, který byl na Šumavě ve službách Schwarzenberga, ukázat oblasti, kde k tomu došlo. Zeithammer dále upozorňuje na to, že šumavská rašeliniště nesnižovala odtoky. Podobně tomu bylo také u luk, na kterých převládala smilka tuhá na podzolovaných půdách a rašeliništních loukách. Na panství Vimperk po vichřicích z roku 1868 bylo v polomech 2196 kmenů tvrdého dřeva (včetně rezonančního) a 33 221 kmenů měkkého dřeva. Po vichřici 7. 12. 1868 byly velké škody na tehdejším panství Krumlov (Černý les - Schwarzwald, Uhligsthal) a Vimperském (Tafelsberg, Špičák, Schönberg). Do konce Vll. 1873 bylo těženo, z celkového množství 630 000 Klftr/sáh v %, v lesích: - městské obce Volary 5,55 - panství Vimperk 63,97 - městské obce Vimperk 4,76 - panství Velký Zdíkov 23,81 - obce Kvilda 1,11 - obce Bučina 0,32 - soukromých lesích okresu Vimperk 0,48 Do konce roku 1875 bylo kůrovcem postiženo ve 4 okresních hejtmanstvích (krumlovském, prachatickém, sušickém, klatovském) 58,12 % plochy u velkostatků, 19,74 % plochy u obecních lesů, 1,85 % plochy lesů "mrtvé louky a 20,29 % plochy lesů malých statků. (Celková plocha činila 180 909 Joch, jiter). Obcím bylo přiděleno v roce 1874 100 000 fl (zlatých), z toho v procentech: - Kvilda 7,30 - Bučina 11,68 - Kašp. Hory 46,55 - Městské obci Prachatice 2,69 - Obcím okr. Klatovy 3,58 - Pro obec Kvilda, Bučina (Seqnester) 2,69 - Cestovné dřevařů 0,90 - Lesních orgánů 4,48 - Zbylo ještě 20,14 Náklady vimperského panství na budování dopravních cest v letech 1869-74 činily 45 756 zlatých 3 krejcarů. Zpracování dřeva si vyžádalo v roce 1873 na knížecích panstvích (Krumlov, Vimperk, Prášily) sumu 60 000 Zl., na panství Velký Zdíkov 39 000 a lesích městské obce Kašperské Hory 42 000. Z celkové plochy lesů v devíti bývalých šumavských hejtmanstvích bylo ve čtyřech hejtmanstvích napadeno 23,45 procent lesů velkostatků, 7,97 procent obecních lesů, 0,75 procent mrtvých luk a 8,19 procent lesů malých statků. Jen ve čtyřech šumavských hejtmanstvích tedy byly poškozeny lesy o celkovém procentickém součtu 40,36. Pro představení, celková plocha těchto hejtmanství činila 448 276 Joch. Z uvedených procentických přepočtů vyplývá, že k poškození lesů došlo v lokalitách sbírajících vodu pro Vltavu, Otavu a Voliňku. Významný český lesník Pfeffer uváděl škody kůrovcem na 11 000 redukovaných hektarech. Odlesnění, které postihlo Šumavu i jiné lokality, nebylo z hlediska retence vody pozitivní. Odlesnění hor dává do souvislosti s povodněmi na Moravě i biolog Jan Pokorný z Botanického ústavu. V případě odlesnění se zvyšují teplotní rozdíly v krajině. Odlesnění napomohl člověk i příroda. Tam se také v roce 1916 protrhla přehrada Desná a zahynulo 69 lidí. V případě, že dojde k odlesnění, lze očekávat nové povodně. V nedávné době se zvyšovaly stavy vody na Vydře, Otavě a jejich přítocích. Velká část zrašelinění v povodí Vydry (27 %), úbytek stromů po kůrovci nepůsobí příznivě. Pozitivní je ale nové zalesňování. To je cenné i pro udržování mikroklimatických poměrů v rašeliništích. V povodí Otavy bylo již na počátku století uvedeno: běží kolmým směrem na Šumavu. Tím vysvětlil menší vyrovnanost. Podle lesníka Švambery: "Vydra mívá poměrně značně vody, což dlužno přičísti na rub tomu, že pramenné její potoky vznikají v největších slatinách šumavských. Přítoky Otavy vznikají v končinách, jež se pokládají za nejdůležitější celé Šumavy, což jest také dobře znatelno v množství vody, jež zvláště na jaře bývá veliké. V povodí Vydry zrašelinění činí 27 % (některé přítoky mají i více), povodí Křemelné má rašelinišť 5 %, povodí Otavy po Rejštejn 15 %. Rašeliniště jsou i v povodí Vltavy. Ferda a Pasák z Výzkumného ústavu meliorací uvádějí: "Z plně napojených rašelinných ložisek odtéká velké množství nekvalitní vody, takže ani v tomto období neplní funkci regulátorů průtoků a naopak celkovou rozkolísanost odtoků ještě zvyšují. Rašeliniště jistě představuje velmi cenné lokality, ale neuplatňují se hydrologicky pozitivně. Na Šumavě v povodí Vydry (kde leží i Modrava), Křemelné Ferda a Pasák zjistili, že se vytvářejí povodňové vlny jarním táním a v létě z dešťů. Po tání jsou vlny s pravidelným, rytmickým střídáním večer jsou i vlny nepravidelné. Nejnebezpečnější jsou deště po rozmrznutí. V létě se objevuje vlna bud' jednoduchá nebo složená. Průměrná rychlost je 7 - 8 km/hod. Následuje-li příčinná srážka po méně vydatných deštích, pak se vyluhují látky z rašeliniště. V deštivých periodách byly specifické odtoky 30 - 80 l/sec/km2. Na Šumavě byly i louky, o nichž se tvrdí, že mají dobrou retenční schopnost. Ano byly, ale jejich retenční schopnost byla nízká. Nebyly hnojeny a byly zavlažovány vodou z lesů. Na podzolových půdách a části rašelinišť rostla podle Klečky, Válka, smilka tuhá, o níž se uvádí podle výzkumu Výzkumného ústavu meliorací, že 14x zvyšuje povrchový odtok. Smilka byla také na odlesněných nebo prořídlých partiích lesů. Za 10 - 15 let vytvářela stav, ale také vývoj porostního složení. I toto může být aktuální. Cenné jsou údaje Zeithammera v jiné publikaci, že "louky od jara do zimy byly zavlažovány, zarůstaly mechem a stávají se bažinatými". Voda bez živin proces urychluje i podle významného lukaře prof. Regala. Na Kvildě se smilka tuhá vyskytovala i v prosvětleném okraji lesa. Zvětšující se povrchový odtok může dále zamokřovat nivy, zejména při jejich nesklízení. Právě pod Horní Vltavicí bylo údolí "z největší části vyplněno,' mokrými lukami, slatinami, prakticky od Č. Krumlova k Želnavě až do nynější Lipenské přehrady (v níž je zatopeno rašeliništní ložisko). Významné jsou pro retenci vody výměry kultur v krajině a jejich změny. I takovýto historický výzkum je velmi cenný. Podle údajů Jelečka byly vyhodnoceny z map změny kultur mezi léty 1860 a 1896 pro Šumavu a přilehlé okresy. Na území vymezeném státní hranicí a spojnicí okresů Nýrsko, Hartmanice, Klatovy, Sušice, Horažďovice, Strakonice, Písek, Vodňany, Hluboká, České Budějovice, Lišov, Třeboň byly zjištěny následující změny kultur. Pozitivní byl nárůst lesů, s výjimkou Horažďvic a Písku. Nárůst luk byl také příznivý, ale pokles byl v okresech Prachatice, Chval-šiny, Písek, Horažďovice. Všude byl pokles pastvin. Pro retenci nebyl příznivý nárůst orné půdy (jen Horažďovice měly pokles). Neplodné pozemky, u nichž lze postupně, bez sklízení očekávat často zhoršení, přibyly v Hartmanicích, Vimperku, Chvalšinách, Č. Krumlově, Horní Plané a Vodňanech. V současné době se studuje i povodeň z roku 1890 a modeluje se v Praze. Očekávány jsou i jiné modely. Jsou konstatovány změny v nivách, které jsou méně příznivé. Je třeba uvažovat stálost či změny krajiny, a to jak pozitivní, tak i negativní. Znalost vývoje krajiny a její obhospodařování je důležité i pro studium povodí a omezování jejich škod. Přehled ploch zničených kůrovcem Plocha % Krumlov 844 18,86 Prachatice 1454 32,48 Sušice 1948 43,52 Klatovy 230 5,14 Celkem 4476 100,00 (4476 Joch, jiter)