Podle nového ředitele šumavského národního parku Aloise Pavlíčka má Šumava čas hájení na to, aby si udržela statut národního parku

Podle nového ředitele šumavského národního parku Aloise Pavlíčka má Šumava čas hájení na to, aby si udržela statut národního parku
Author	Václav Moravec
Date	2004
Source	BBC
Genre	rozhlas
Respondent	Alois Pavlíčko

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.

• Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den, vážení posluchači.

• Přijde vám správný přídomek k vašemu jménu ekolog?

Lze o tom i diskutovat. Já se spíš považuji za biologa.

• Proč ne ekolog?

Ekolog, vlastně ekologie je dneska trochu zprofanovaným pojmem a jako těžko bych se vymezoval zrovna v této podobě, anebo v tomto názvu. Volím raději ten širší.

• Jaké máte vysvětlení pro to, že slovo ekolog je slovem zprofanovaným, jak říkáte?

Dneska slovo ekolog se používá v různých názvech, třeba ekologická stavba. Já jako biolog si umím těžko představit, že ekologická stavba, pokud se jí podle uznávané mezinárodní definice změní podmínky, že odejde prostě na lepší stanoviště a bude využívat jiným způsobem přírodní prostředí, takže o tom jako mluvím a myslím si, že tento pojem dneska už je tak široký a tak zavádějící, že není tím, čím býval.

• Jaký podíl na oné problematičnosti pojmů ekolog mají hnutí, která se označují slovem ekologická?

Někdy si dá říci, že tato hnutí, pokud to používají, nemají v hlavní náplni práce nebo v systému politickém, který třeba reprezentují nebo určité skupiny právě tu ekologii jako hlavní podíl, spíše jsou to třeba ochránci zvířat, což pochopitelně s ekologií souvisí, nebo jsou tam třeba některé participiální zájmy nebo skupinové, takže je to, já to vnímám spíše jako politickou sílu, politické hnutí.

• Biolog Alois Pavlíčko není příznivcem či dokonce členem nějakého takového politického hnutí, jak je označuje?

Politického hnutí ne, ale jsem třeba členem nevládní organizace, takzvaných NGO, a to je třeba společnost na ochranu motýlů, která má trošku jiné postavení a jiným způsobem je etablovaná vlastně na naší scéně. Opravdu se zabývá ekologií, druhy managementování lokalit, které slouží vlastně k její ochraně, a i výzkumem.

• Jenom motýli?

Ano, jenom motýli.

• Vy, to je vaše specializace biologická?

Je to jedna z mých specializací.

• Nakolik se to dá uplatnit na Šumavě?

No, určitě třeba v rozpadových formacích na rašeliništích. Je tam řada vlastně nik, které mohu tímto způsobem vykrýt a já osobně třeba jsem i svoji doktorandskou práci prováděl na metapopulacích druhů, to znamená i na hřebenech Šumavy, takže včetně rakouské, německé strany bez rozdílu.

• Kdo neví, co je to metapopulace druhů?

Jsou to populace nebo systém jednotlivých populací, mezi kterými dochází třeba k výměně jedinců nebo i genetickému driftu. Spousta těchto populací by byla ve své podstatě nebo ve svém bytí ohrožena, pokud by nefungovala v návaznosti na další populace a takto to třeba funguje na těch horských hřebenech třeba Šumavy, a to i vzhledem k případnému odumírání lesa.

• To byl závěr vaší doktorandské práce?

Jeden také ze závěrů.

• A jaký tam byl další závěr?

Třeba, že některá množství, která jsou, nebo data, která jsem získával třeba metodou zpětných odchytů /nesrozumitelné/, takže byste došli k závěru, že populace nemůže existovat, že není prostě tak početná, ovšem ona v přírodě funguje. No, dalo mi to práci třeba někde až sedm let, než jsem se dopídil k těm primárním výsledkům, proč tomu tak je, ale...

• Jak dlouho Alois Pavlíčko váhal, zda se přihlásit do výběrového řízení na ostře sledované místo – na ředitele Národního parku Šumava?

Tak, to váhání bylo asi hodinu a bylo to hodinu před ukončením, vlastně podání přihlášky v té poslední fázi.

• To jste takový střelec?

Ne, rozhodně ne. Já jsem to pečlivě sledoval a zvažoval jako dříve, ale nevěděl jsem, nebo nějakým způsobem jsem nebyl přesvědčen o tom, že tento krok bude tím nejsprávnějším a že je opravdu ta vhodná doba.

• Už se vám víc než měsíc ve funkci potvrzuje vaše obava?

Tak, to rozhodně ne. Já jsem člověk, který je, si myslím, svým způsobem dosti pracovitý. Svým způsobem mám analytické myšlení, které mi dává vlastně příroda nebo i její pozorování a rozhodně si nemyslím, že bych šlápl vedle.

• I když člověk musí spolupracovat s okolím, které v souvislosti s postem ředitele Národního parku Šumava je dosti vyhrocené, rozumějme, na jedné straně právě ekologická hnutí a ochránci přírody, na straně druhé těžaři.

Tak, pokud by byly jeden dvě strany, tak by to bylo velice jednoduché. Já počítám v podstatě s tou horší variantou, to je nepřátelské prostředí, které je všude okolo, ať to třeba vezmu od obcí počínaje, přes různé politické strany, politická hnutí, vezmu to v případě kraje, ale je to o tom, jakým způsobem já si dokážu vytvořit vlastně pozici a vybudovat partnerské vztahy, na základě kterých začnu rozvíjet fungování a další vývoj, který chci nastartovat vlastně navenek, co se týká správy národního parku.

• Viděno skrze média, tak by to schématicky opravdu mohlo vypadat tak, že boj o Šumavu je bojem těchto dvou entit, těchto dvou skupin, tedy ekologů na straně jedné a těžařů na straně druhé. Vy jste doslova řekl, že jste měl a máte i další nepřátele jako například obce, jako například koho?

Můžeme považovat vlastně nepřátele skoro všude, pokud nejsou správě informováni, a to je mým takovým vnitřním předsevzetím a mým úkolem přesvědčit tyto potencionální nepřátele a vytvořit z nich partnery.

• Pokud byste měl člověku, který nemá k Šumavě blízký vztah, vysvětlit, které hlavní kroky chcete udělat jako nový ředitel Národního parku Šumava, jak by vaše hierarchie kroků zněla?

Tak, určitě těch kroků by bylo několik a v té hierarchii bychom mohli začít tím vlastně největším nebezpečím pro správu parku, je dneska správa sama. Ona se svým způsobem přežila za těch několik let od svého vzniku, to znamená od toho roku 91, kdy postupně vznikala nabalováním různých subjektů, tak nikdy nedošlo k zásadní reorganizaci nebo ke změně principu řízení, vůbec personální politika a další věci, které se týkají třeba komunikace navenek, včetně té mezinárodní, takže to je jeden z těch kroků, který je pro mě prioritní.

• Dovolte, abych se tedy u něj zastavil, když jste tento krok označil jako za jeden z hlavních. Reorganizace Národního parku Šumava znamená co, konkrétně, kolik máte dalších podsložek, které asi budete chtít slučovat v nějakou složku jednu?

Ne, takto to není. Ty složky postupně vznikaly, nebo správa vznikala slučováním těchto složek, v současné době se jedná o přeskupení vlastně těch vnitřních sil a toho potenciálu, aby byl schopen komunikovat a fungovat i navenek, včetně toho mezinárodního aspektu, který byl vytýkán jako v minulých letech právě správě parku, to znamená na té evropské i světové úrovni.

• Vy jste v rozhovoru pro Českou televizi zhruba před týdnem naznačil, že chcete odvolat lidi na nižších postech, kteří jsou přímo pod ředitelem Národního parku Šumava. Už se tak stalo?

Tak, tato otázka je opravdu skoro na pořadu dne. Je to zhruba do čtrnácti dnů a já v současné době zpracovávám a velice pečlivě sleduji prostě vývoj a materiály, které mi dodávají jednak personální agentura, mám dneska najaté managery, kteří mi vyhodnocují veškeré vnitřní vazby, vazby navenek, včetně tedy té personalistiky a kompletní analýzu budu mít k dispozici zhruba za deset dnů. Takže na základě tohoto já učiním rozhodnutí, které se týká právě odvolání managementu současného Národního parku Šumava s tím, že se jedná o rekonkurz. To znamená, že dostávají šanci noví lidé, kteří se budou moci přihlásit do nové struktury k nové koncepci a zároveň ti staří nejsou a priori vyloučeni a pokud projdou zase výběrovým řízením a obhájí si své posty, mohou s nimi i nadále počítat.

• Počítáte s tím, že se změní nějak organizační struktura, že například počet náměstků nebude tak velký a podobně?

Pochopitelně. Z těch informací, které v současnosti mám, anebo i z těch svých představ, které jako vycházejí z logiky věci a systému, do kterého jsem pronikl, tak předpokládám, že ta změna bude trošku možná někde razantnější.

• Můžete uvést, kde?

Rozhodně, pokud se týká vztahů ven. To znamená zahraniční oddělení, oddělení, které by se mělo zabývat třeba strukturálními fondy Evropské unie, je to vůbec o přijímání peněz, které nejsou z našeho státu, to je jedna věc. Druhá věc je komunikace prostě s bavorským národním parkem, protože není možné, aby toto prováděla třeba jedna osoba. Další věci, které se týkají třeba postavení, vůbec sloučení postavení jako ekologie lesa, ekologie volné krajiny a bude tam řada věcí, včetně možného oddělení třeba státní správy národního parku a CHKO Šumava, protože v současné době je v Poslanecké sněmovně návrh zákona o implementaci evropských směrnic. Spíše to chápeme pod názvem Natura 2000, kde se uvažuje v případě schválení zákona v té podobě, v jaké je, oddělením CHKO pod správu správ CHKO České republiky, to znamená pod Prahu a tím pádem by správa parku spravovala jenom národní park.

• Kolik by mohla Šumava získat například z těch fondů Evropské unie, protože tvrdíte-li, že jednou z vašich priorit je posílení mezinárodního oddělení v rámci Správy Národního parku Šumava, můžete říct, kolik, v případě, že budete moci vypracovat dobré projekty, byste mohli na Šumavu získat?

Takto se asi na to nedá odpovědět. Já to zkusím zodpovědět trochu jinak. V současné době bych byl velice rád, kdybych si pokryl ten schodkový rozpočet, který správa parku má. To znamená, budeme se řádově pohybovat v jednotkách desítky milionů korun.

• Do kdy chcete pokrýt schodek, který má Šumava?

Pokud by se mi to podařilo v letošním roce, byl by to rozhodně úspěch.

• Když mluvíte o různých studiích, externích studiích, které si necháváte jako nový ředitel Národního parku Šumava vyrábět a vypracovávat, můžete odpovědět na velmi jednoduchou otázku, která se v souvislosti s Národním parkem Šumava objevovala v uplynulých letech, že zkrátka se těží v Národním parku Šumava načerno a dochází k devastaci přírody. Existuje nějaký vnitřní audit, který by také ukázal, nakolik byla Šumava devastována černými těžbami?

Tak, jako plošně tento audit rozhodně neexistuje, ale v minulém roce právě v souvislosti s odvoláním bývalého pana ředitele došlo k tomu, že ministerstvo životního prostředí zadalo audit, který se týkal hospodaření a srovnání vlastně obou našich největších parků, to znamená krkonošského a šumavského. Tento audit je k dispozici zatím v neoficiální podobě a pan náměstek Miko z ministerstva životního prostředí hodlá učiniti některé závěry, právě opatření budou potom na nás, na obou parcích.

• Můžete říct, vy jste se dostal k těm neoficiálním závěrům, o kterých mluvíte?

Ano, byl jsem s nimi seznámen podobně jako správa, protože je mohli a měli možnost je připomínkovat.

• A dokázalo se v těch závěrech, že docházelo k drancování a k černým těžbám na Šumavě?

Tyto poznatky tam jsou, i když nejsou tam stanoveni třeba konkrétní viníci.

• Považujete to za správné a nakolik bude vaším úkolem v pozici nového ředitele Národního parku Šumava vést konkrétní lidi k zodpovědnosti, jestliže se prokázalo, že Šumava byla načerno drancována?

Tak, určitě já s tím nemám problémy. Pokud získám relevantní informace, takže mám několik možností od, já nevím, České inspekce životního prostředí počínaje až po trestní oznámení, takže tuto škálu mohu a hodlám třeba využít. Druhá věc je, to je spíš dovnitř, to znamená, aby nový management správy parku nastavil takové podmínky a taková kritéria, včetně toho personálu, který mu tam bude fungovat, aby k tomuto nedocházelo.

• Dostal jste se, pane řediteli, ke konkrétním už údajům související zatím z té neoficiální části zprávy, ke které se média zatím nedostala?

Pokud je představa o údajích, že prostě to bylo tolik a tolik hektarů, tak toto asi nelze chápat. Já osobně si nechám zpracovat vlastně vznik těžeb, kam až pokročily, jakým způsobem. To je dneska jenom otázka vyhodnocení, třeba leteckého snímkování, takže toto já budu mít třeba k dispozici a je možné potom odpovídat velice konkrétně, ale chce to čas.

• Za jak dlouho byste mohl mít takové věci k dispozici?

Nedokážu na to odpovědět, protože toto je záležitost jednak náročná a podklady vím, kde jsou, ale nemám v současné době tým, anebo prostředky bych musel uvolňovat navíc, které by mi scházely zase v rozpočtu.

• Zkrátka, je možné ale předpokládat, že do půl roku sdělíte jako nový ředitel Národního parku Šumava veřejnosti, že docházelo na těchto a těchto místech k černé těžbě, jsou za to v rámci řízení Národního parku Šumava zodpovědní ti a ti lidé, a já jako nový ředitel, pokud se ukáže, že to bylo v rozporu se zákonem, podávám ta a ta trestní oznámení?

Dá se to takto formulovat. Na druhou stranu bych nebyl asi tak přímočarý, protože řada věcí, co se týká třeba černé těžby, se velice obtížně prokazuje a prokazovala se i v minulosti. Jedině za předpokladu, že by se některé třeba dendrologické analýzy, ale je to honění prostě něčeho, co je expost a jako nevím, zda v současné době by to mělo prostě ten efekt. Pro mě tím efektem je zdravý les, prostě dostat tam znovu ten les, aby tam nebyly případné holiny, které jsou nějakým způsobem dneska zalesněny, nefunguje to. A druhá věc je, pro mě je podstatné, aby ten personál spíše dýchal pro ten les a pro národní park zvláště a vlastně, pokud mu vytvořím podmínky pro toto a zároveň ho budu kontrolovat a zamezím mu prostě k těmto, tyto důvody, aby pominuly, tak budu velice spokojen a k tomu využiji vlastně vše, co je mi dáno na správě.

• Vy jste mluvil právě o nástrojích, které by měly do budoucna zabránit tomu, aby byl Národní park Šumava dál načerno drancován. Kterými kroky?

Tak, národní park jako načerno drancován, to je dosti silný pojem. Pro mě jsou prioritní vlastně organizační struktury plus mechanismus kontroly, který tam je. Zároveň je to dáno také tím, že v současné době, pokud je plánovaná těžba neustále snižována, tak to riziko je menší. Těžko ovšem zase lze odhadnout v případě nepředvídatelných živelných katastrof, to znamená větru, nebo zase povodní, které by potom následně, třeba vítr může zase následně části lesa shodit, tak tam je veliký problém s tím, protože tam se jedná o rychlost, jakou se to zpracovává a tam jsou právě tyto možnosti. Je to spíš na delší diskusi, jakým způsobem dojít k tomu, aby to, co je třeba plánovitě z národního parku vytěžit třeba formou probírky nebo i prořezávek, aby bylo postupně a velice transparentně jako řešeno, takže potom odpadají tyto nahodilosti.

• Dovolte, abych citoval z deníku Lidové noviny 23. ledna, Radovan Holub doslova napsal: „V průběhu sporu o Národní park Šumava se však málokdo zabýval tím, že je možné dát zbraně do muzea a domluvit se.“ Myslíte si, že to je skvělý popis?

Já se domnívám, že pan Holub to velice trefně popsal, tuto situaci. Osobně se domnívám, že velkým problémem právě v národním parku a okolí nebo i s občany zde žijícími je právě ta komunikace.

• Myslíte si, že se vám už po měsíci a půl podařilo dojít k tomu, že se zbraně odnášejí do muzea?

Tak, já jsem optimista, takže na určitých místech se domnívám, že tyto zbraně jsme minimálně zakopali, ale pro mě, pokud bych chtěl býti větším optimistou, je nedostatek času velkým nepřítelem.

• Nemáte, pane řediteli, obrazně řečeno růžové brýle, protože například starostka Borových Lad Stanislava Barantálová v plzeňském vydání Mladé fronty Dnes z 26. ledna doslova říká: „Kritizovat budeme novou koncepci všichni. Nechceme, aby se nechaly uschnout jako na Modravě.“ A vyjadřuje se k vaší koncepci.

Paní starostku jsem navštívil na veřejném zasedání na zastupitelstvu, zároveň tam byli občané a odpovídal jsem na otázky. Myslím, že problém suchých lesů v oblasti Borových Lad není jejich problémem a ani nebude do budoucna. Zároveň jsme si vysvětlili některé pozice a nepředpokládám, že by takto formulovaná třeba stanoviska konkrétně od paní starostky z Borových Lad byla i nadále do tisku dávána.

• Myslíte, že starostové, kteří podle plzeňského vydání Mladé fronty Dnes, koncem ledna kritizovali vás jako nového ředitele a vaši koncepci, protože nedůvěřují chystaným změnám, které jste připravil a tvrdí, že kácet se musí. To znamená, že jejich postoj zůstává na pozici bývalého, odvolaného ředitele Ivana Žlábka?

Tak, já se nedomnívám, že je to takto natvrdo, jak se říká. Je to spíš o tom, že jsme se vzájemně nestačili informovat, to je právě ta časová bariéra, která hraje proti mně. A pokud se týká asanace nebo různých zásahů, i v prvních zónách se zasahovat bude, protože jsou to zóny třeba managementované. Je třeba si uvědomit, že v těch prvních zónách máme ovšem části, která jsou takzvaná jádrová území, která jsou bezzásahová a tam jsem i já jasně definoval, za jakých podmínek jediných, třeba výjimek, je možné do toho jít. Nechci jít prostě cestou paušálních výjimek, prostě po celém národním parku, že se kácí. Tam potom, pokud se budeme bavit o konkrétních věcech s ostatními pány starosty, tak zjistíme, že prostě ty styčné body třeba nejsou takové, jak se to jeví zdánlivě, že jsou jenom některé části, kde se třeba neshodneme, můžeme mít na jiný názor.

• Vy mluvíte o prvních zónách jako o jednom ze sporných bodů v souvislosti s Národním parkem Šumava. Byť jsem pročetl stovky a stovky textů týkající se Národního parku Šumava, jak byste laikovi vysvětlil nutnost těch jednotlivých zón a pokud budu vycházet z informací ať už regionálních médií, které vycházejí na vašem území, rozumějme v jižních Čechách, v západních Čechách, je pravda, že chcete ty jednotlivé zóny slučovat?

To vyplývá právě z nových doporučení a z nové koncepce. Otázka ovšem nestojí tak, prostě paušálně vzít první zóny a teď je na mapě poslučovat. Je to spíš dlouhodobější proces a v principu se jedná o to, že pokud fungují přírodní procesy, to znamená, to je to, co vlastně první zóna má znamenat, to znamená místa, kde příroda svým způsobem sama sebe reguluje, si svým způsobem sama sebe dokáže jako ochránit nebo ustát vůči okolí, takže tyto by měly býti ve větších celcích, protože tam je ta zranitelnost menší.

• Kdy by mohlo dojít k tomu postupnému procesu sloučení těch zón?

Já se nedomnívám, že je třeba stanovovat prostě limity jako přesně, protože pracujeme s biologickým materiálem, vlastně biologie jako taková nemá prostě časová omezení, ale lze předpokládat, že v současné době máme třeba pět tisíc hektarů, ještě, což je nepatrná část nebo malá část národního parku, která by případně mohla, pokud tam se ty procesy prokáží, to je druhá věc, o které právě chci mluvit a já chci mít jistotu, nikoliv tu stoprocentní, tu nebudeme mít nikdy, ale že tam přírodní procesy fungují a k tomu využiji veškerých možných monitorovacích metod, včetně třeba družicových, ale budu vědět, že prostě přírodní procesy tam fungují, že mohu tuto oblast, nebo tuto malou část, třeba deset hektarů, přiřadit k této první zóně. Tímto postupem nebo způsobem by se mělo postupovat, ale pořád to není o desítkách procent v národním parku v dohledné době.

• Když budu citovat slova odvolaného ředitele, kterého jste vystřídal na pozici ředitele Národního parku Šumava Ivana Žlábka, tak on jeden z důvodů svého odvolání v rozhovoru pro BBC charakterizoval slovy, cituji doslova: „Nový ředitel pod vlivem současného vedení ministerstva životního prostředí má naprosto pasivní přístup ke kůrovci, který je pro Šumavu nesmírný malér.“ Jste si vědom, alespoň částečně, pasivního přístupu ke kůrovci?

Tak, je to věc názoru bývalého pana ředitele. Já osobně se domnívám, že tomu tak není, protože v předchozích minutách jsem deklaroval to, že máme první zóny, ve kterých provádíme asanaci, provádíme tam management, a to i zvláště ve vztahu ke kůrovci, podobně jako k obnově dalších řídicích procesů, kterými třeba může být obnova rašelin. Já prostě nevyhrocuji situaci tak, nevidím jenom kůrovce, já to vidím trošku šířeji. Na druhou stranu také mohu říci, ze čtyřech důvodů se zasahuje i v případě výjimek. Je podána vlastně žádost parku pro státní správu, která o tom rozhoduje, zda je možné formou výjimky zasahovat i v těch bezzásahových a tam je to jenom v některých striktně vyjmenovaných částech a ze čtyřech pouhých důvodů. To znamená, pokud tam máme nebo jsme vázáni určitými mezinárodními závazky podél hranice, tak i v těchto místech budeme asanovat třeba šetrnějšími technologiemi...

• Jako například?

Může dojít třeba i k loupání na stojato pomocí horolezců, pokud se jedná o jednotlivé stromy, tak toto fungovalo třeba v loňském roce, bylo to povoleno rozhodnutím,...

• A loupání kůry, že se ptám, tak laicky, může zabránit šíření kůrovce?

Může, pokud ten kůrovec se vyvíjí v tom daném stromě, je jako velice silně napaden, takže tím se zamezí vlastně jeho šíření do dalších porostů a tam je třeba vyhodnotit situaci velice precizně, to znamená, kolik stromů tam máme, jakým způsobem a tak dále, takže i toto jsou třeba možnosti.

• Vy také za jednu z hlavních možností, kterou jste slíbil obcím po nástupu do funkce, tvrdíte, že je vysazování nových druhů stromů, jako je buk, javor či jedle, kdy bude les naopak sílit. To jeden z citátů z jihočeského vydání Mladé fronty Dnes z 23. ledna 2004. Je to autentické, protože jste krčil obočí?

Nevypadá, že by to bylo autentické. Já, pokud něco v tomto duchu sděluji, tak se to týká zlepšení prostě procentuálního zastoupení dřevin, to znamená buk, jedle, javor...

• Aby nešlo o monokulturu smrku?

Ano. Proto jdeme do některých částí, jdeme do některých porostů právě s onou plánovanou těžbou, která má za úkol vlastně zvednout to, co je v podrostu, a to jsou tyto dřeviny. To znamená, snižujeme v podstatě nenásilným, ale umělým způsobem procentuální zastoupení nevhodné provenience třeba smrků, ale i to procentuální zastoupení jako takové.

• Když jsem se zabýval v souvislosti s odstraněním monokultur smrku, které jsou pro české hory nebezpečné, protože české hory dříve byly především smíšenými lesy, alespoň tak tomu bylo v Orlických horách, na Šumavě předpokládám také tak?

Šumava má trošku jiné postavení, než třeba Orlické hory, protože ona ta návětrná, třeba jihovýchodní, jihozápadní část je spíše ovívána nebo ovlivňována údolím Dunaje, takže tam nám jdou třeba listnáče do vyšších poloh, než na těch našich pláních, které jsou spíše k severu. Ony ty pláně mají vlastně horší klimatické podmínky, co se týká chladu, chladu vůbec a vlhkosti, takže je třeba trochu rozlišovat. Na druhou stranu jako musím říct, že člověk velice aktivně v těchto lesích působil, a to i dejme tomu šest set až tisíc let zpátky a v podstatě výběrným způsobem nám korigoval tu druhou skladbu. To znamená buky, javory byly jako první listnáče, které byly vybírány z těch porostů a bylo třeba použít je pro sklárny, současně i pro další aktivity, které v tom území byly.

• Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko řekl v pondělí v rozhovoru pro BBC, že ke změně na postu ředitele Národního parku Šumava došlo i proto, že šumavskému národnímu parku hrozí odebrání statutu národního parku, protože nesplňuje kritéria. Je to pravda?

Určitě je to pravda. Já tento názor také sdílím a byla, anebo ještě to může být otázka jenom času.

• Kdy by mohl Národní park Šumava přijít o statut národního parku?

My to neposuzujeme, ale ty obavy jsou zde namístě a v současné době máme v podstatě takovou dobu hájení, abychom jako Česká republika předvedli, jestli opravdu stojíme o to, abychom národní park měli v této úrovni a v této rovině.

• Konstatuje ředitel, nový ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Děkuji za rozhovor, který jste poskytl BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.