Pohroma v lesích i jako výzva

Pohroma v lesích i jako výzva
Author	Martin Bursík
Date	2007-01-26
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Desítky lidských životu, škody v řádech stovek miliard, miliony popadaných stromu - to je důsledek extrémních výkyvu počasí jako jsou povodně či vichřice, které nas v posledních letech pronásleduji napadne často. Teď je potřeba, abychom poucení z kalamity dokázali převést na konkrétní opatření.

Největší kalamita v dejinach tuzemského moderního lesnictví jednoznacne potvrdila, o cem odborníci mluví už leta. Zdravotni stav českých lesu je spatny. Do velké miry to způsobuje současne hospodaření. Hlavni problémy pojmenovalo 290 českých vědců ve společném stanovisku z května loňského roku. Druhova skladba, která z lesu namisto pestreho a odolneho spolecenstva dělá jen smrkové monokulturní tovarny na dřevo, premnozena zvěř, jež spasa mlade stromky, holosečne kácení. Smrk má melke kořeny, patří do hor, v nizinach je mnohem zranitelnější. Když se do takového lesa opre poradna vichřice, padaji stromy jako domino. Ackoli nevyhody smrkového hospodaření mnoho lesníků zna, smrk je nadále bezkonkurencne nejcasteji sazeným stromem.

Vichrice z minulého týdne nám dava příležitost tento stav změnit. Budeme prosazovat, aby prinejmensim státní lesy při zadavani veřejných zakázek požadovaly, že nove vysazované porosty byly ekologicky stabilnejsi. Součásti pripravovaneho národního lesnického programu i novelizovaneho zákona o lesích by mělo být vyloucení holoseči a vysadba stromu odpovídájicích místní druhove skladbe. Do lesů se tak dostane více listnacu a smisených porostu.

Meli bychom rovněž změnit pravidla pro dotace z evropských fondu tak, aby stát subvencoval zdrave hospodarici lesniky - nikoli aby ještě prispival tem, kdo nejsou ochotni dobrovolne pristoupit na přírodě blizke postupy. Novou dlouhodobou strategii změny druhove skladby a prostorove struktury porostu si zaslouzi i státní lesy.

V národních parcích by pak měly v těch nejcennějších oblastech padlé stromy zůstat na místě, protože to je ten nejpřirozenéjsi způsob, jak se les může postupně obnovit. A jinde než v těchto oblastech si jej dovolit nemůžeme. ovšem zejména ve třetích zónách parku, odkud by se mohl kůrovec sirit do okolních hospodářských porostu, je třeba polomy rychle a přitom šetrne zpracovat.

Z vědeckých propoctu vyplývá, že vinou zvysující se koncentrace sklenikových plynu budou extrémní výkyvy počasí stále častější. Stejne jako pro prevenci povodni je dobre zvyšovat přirozenou schopnost krajiny zadrzovat vodu, a nikoli budovat nove prehrady, pro zmirnení následku vichric musíme změnit nas přístup k lesům. Teď je k tomu ten pravy cas. Verim, že se s ministrem zemědělství dohodneme na společném postupu.