Pohromu Šumavy zavinilo kácení

Pohromu Šumavy zavinilo kácení
Author	Dalibor Dostál
Date	2007-12-15
Source	Pražský deník
Genre	tisk
Respondent

Pokud by stát neustupoval dřevarské lobby, mohly být katastrofalni škody způsobene vichřici v Národním parku Šumava vyazne menší. Strasení kůrovcem je jen zaminka pro těžbu dřeva, tvrdí ochránci přírody. Pokud lesníci odvezou veškeré popadané stromy, vzniknou další podvyzivene lesy, které silnemu vichru neodolaji, varuji vědci.

Bezohledne hospodářské vyuzivani cenných lesu střední Evropy kritizuji i mezinárodní organizace. Národnímu parku Šumava při nedavnem radení orkánu Kyrill hodne ublizila masivní těžba dřeva v předchozich letech. Shodli se na tom ekologové, vědci a zástupci parku. Podle nich může další těžba pokácených kmenu a jejich odvoz prosazovany dřevarskou lobby vazne snížit šance na obnovu šumavských lesu v budoucích letech. Orkán Kyrill tu před měsícem pokacel 687 tisíc kubíků dřeva, z toho 61,5 tisíce v nejcennějších, prvních zónách. Podle vědců i ekologu přitom rozsah přírodní katastrofy výrazne zvysilo kácení a nevhodne hospodaření dřevaru v nejcennějších českých lesích.

Vitr nicil stromy v naproste většině tam, kde se předtim tezilo, říká publicista Vladimír Just ze sdružení Obrana životního prostředí. Naproti tomu až zazracne netknuta zůstala Medvedi hora a takzvaný Zidovsky les, kde porost vznikal desetiletí přirozenou obnovou. Tento les je citankovým prikladem stability ekosystému, když jej nechámesto let na pokoji. Jeho slova potvrzuji i vědci a pracovníci správy národního parku. škody jsou převažne tam, kde se tezilo dřevo, říká Jakub Hruska z České geologicke služby.

Místní v barvach dřevarské lobby

V prvních zónách zásahla vichřice zejména plochy, v nichž byly v minulých letech na výjimky povoleny a uskutečneny zásahy proti kůrovci, říká mluvčí parku Radovan Holub. I přes varovani odborníků tam Lesáci tezili v roce 1999. Výsledkem je rozsahla hola plán, kde vichr pokacel 15 tisíc kubíků dřeva.

Kácení na území parku podporuji starostové okolních obci. tvrdí, že jinak nelze zabránit šíření kůrovce. Kůrovec je vecne nebezpečí lesa a po každé větrné kalamitě tady tohle nebezpečí vzrusta, říká starostka Kašperských Hor Alena Balounova.

Ani pote, co zásahy dřevaru proti kůrovci prispely k výraznemu zvysení škod způsobených vichřici, starostové svůj postoj nemení. Jako chybu to nebereme. Obce mají stejný názor, říká Stanislava Barantálová, která vesnice zastupuje v rade národního parku. Ochránci však tvrdí, že místní politici haji zájmy vlivne dřevarské lobby. Důvody rady starostu jsou zastupne, ve skutečnosti jde o skrytou zainteresovanost na trvale udrzitelné těžbě, říká Just. Obce to odmítáji. Podle ekologu následky vichřice ukázaly, že těžba dřeva kvůli kůrovci lesům spíše škodi, než prospiva.

Jedina možnost, jak zastavit nicení lesu, je, ponechat tam polomy i s rizikem, že se tam rozmnozi kůrovec. Suché, kůrovcem napadené stromy totiž budou fungovat jako vetrolamy a ochrani ostatní les, řekl Jaromír Bláha z ekologickeho Hnutí Duha.