Poloha v národním parku je pro obce výhodou, ukazuje studie

Poloha v národním parku je pro obce výhodou, ukazuje studie
Author	Jakub Kašpar
Date	2008-11-03
Source	TZ MŽP
Genre	tisk
Respondent

Praha – Obce, které leží přímo v Národním parku Šumava z toho jednoznačně ekonomicky profitují. Ukázala to bakalářská práce studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích Roberta Zemana 1 . Zemanova studie ekonomicky zhodnotila výhody a omezení, které obcím přináší existence národního parku. Výsledek jasně ukazuje, že příjmy obcí v národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší, než příjmy srovnatelných obcí mimo území parku. „Studie ukazuje, že existence národního parku je pro obce naprosto zásadním ekonomickým přínosem, přestože se v médiích často dočteme o opaku. Obce mají lepší přístup k dotačním titulům, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

Robert Zeman ve své práci zkoumal vzorek osmi obcí v okresu Prachatice. Čtyři z nich (Kvilda, Nová Pec, Stožec a Želnava) leží přímo na území národního parku, čtyři naopak mimo jeho hranice (Chroboly, Ktiš, Zálezly a Žernovice). Jako objektivní zdroje dat zvolil autor závěrečné účty obcí v období let 1992–2006. Závěrečné účty mají 3 rozdílné struktury. Od roku 1992 do roku 1996, v roce 1997 a od roku 1998 do roku 2006 se liší struktura vykazování příjmů. V zájmu zachování maximální průkaznosti srovnal Robert Zeman příjmy obcí v těchto třech obdobích zvlášť i vývoj celkových příjmů za všechny roky.

Za celé patnáctileté období měly obce Kvilda (21 246 Kč/obyv.), Stožec (21 248 Kč/obyv.) a Nová Pec (17 442 Kč/obyv.) výrazně vyšší příjmy než Želnava (8 079 Kč/obyv.), která leží na hranici národního parku a všechny obce, ležící mimo území NP Šumava. „To ukazuje, že přítomnost v národním parku je pro obec velkou šancí, kterou může využít,“ říká ministr Bursík.

V celkových příjmech při přepočtu na obyvatele jednoznačně vedou obce, které leží v národním parku. Pouze Želnava, která je pouhých několik kilometrů vzdálená od Nové Pece, ale leží již jen na hranici parku, je na úrovni příjmu obcí mimo park. „Za nejprůkaznější fakt a také za nejobecnější považuji příjem na obyvatele. Obce v Národním parku Šumava měly v letech 1992 – 2006 až několikanásobně vyšší příjem na obyvatele,“ říká autor studie Robert Zeman. „Tento velký rozdíl plyne především z vyššího příjmu dotací, mnohonásobně vyšších cen a tržeb a za prodaný nemovitý majetek a z ubytovacích a rekreačních poplatků. Výše příjmu je obecně velkou výhodou a umožňuje svobodnější rozhodování o investicích, chodu obce. Je možné tvořit velkorysejší díla, možnost zakládat infrastrukturu, která je základem pro další rozvoj a multiplikačním efektem přinese další příjmy v budoucnosti. Je však potřeba dodat, že samotné finanční prostředky, jakkoliv jsou velké a jakkoliv jsou velkou výhodou, nezakládají automatický úspěšný rozvoj obce. To ukazuje příklad Nové Pece. Přestože měla tato obec absolutně nejvyšší příjmy letech 1992–2006, nedokázala je efektivně proměnit ve prospěch vzhledu obce, její infrastruktury, ve kvalitu služeb jak pro své občany, tak pro návštěvníky.“

„Dalším parametrem, který je významný, je schopnost Správy Národního parku a CHKO Šumava pozitivně a účinně komunikovat s obcemi a pomáhat maximalizovat jejich příjmy a výhody plynoucí z existence národního parku. Schopnost kvalitně a průhledně vést tuto organizaci významně ovlivňuje charakter a kvalitu života v obcích národního parku. Ve zkoumaných letech jsem v této oblasti zaznamenal jisté rezervy,“ dodává autor práce. „Toho dluhu z minulosti jsme si vědomi a docela usilovně pracujeme na tom, abychom dobrou spolupráci s obcemi reálně nastartovali. Společně pracujeme na místní Agendě 21 a definovali regionálně významné projekty. Připravujeme také tzv. Master projekt, který přinese na Šumavu další prostředky z EU,“ říká ředitel Správy NP Šumava František Krejčí.

Jakub Kašpar