Polomy jsou dosud pod sněhem
Polomy jsou dosud pod sněhem | |
---|---|
Author | ha |
Date | 1999-04-28 |
Source | Klatovský deník |
Genre | tisk |
Respondent |
Hnutí DUHA se obává další kůrovcové kalamity
Obavy představitelů Hnutí DUHA z propuknutí další kůrovcové kalamity považuje vedení Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava (NP a CHKOŠ) za neopodstatněné.
Vichřice, která se na přelomu loňského října a listopadu přehnala nad národním parkem, za sebou zanechala spoušť v podobě desítek tisíc zničených stromů. Zástupci Hnutí DUHA se nyní obávají, že Správě NP a CHKOŠ se následky řádění živlů nepodaří zlikvidovat a že Šumava stojí na prahu další kůrovcové kalamity.
„Pokud se pracovníkům parku nepodaří tyto stromy po nalétnutí kůrovce včas asanovat, brouk se zde opět rozšíří. Toto riziko zvyšuje fakt, že původní oficiální údaje o množství polomů se ukazují jako značně podhodnocené. Zatímco vedení parku udávalo, že na Šumavě leží padesát tisíc kubických metrů dřeva, ve skutečnosti je ho dvakrát tolik. Další polomy navíc přibyly během zimy,“ tvrdí Jiří Koreš z Hnutí DUHA.
„Není mi jasné, jak si tímto údajem může být tak jist. Nahoře na Šumavě totiž ještě dnes leží místy až metr sněhu,“ oponuje mluvčí Správy NP a CHKOŠ Zdeněk Kantořík. „Už vloni jsme zpracovali zhruba sedmnáct tisíc kubíků dřeva, letos k nim zatím přibylo přes šestnáct tisíc. Vzhledem k tomu, že v zimě skutečně došlo k dalšímu poškození lesů, odhadujeme, že ke zpracování zbývá ještě asi čtyřicet tisíc kubíků.“
Zpracování polomového dřeva spočívá v odstranění kořenového systému, odvětvení a přípravě kmenů k transportu na místa ohrožená kůrovcem, kde budou sloužit jako tzv. lapáky. Až do nich brouk nalétne, odkorní se a kůra se zničí dříve, než stačí vylétnout nová generace tohoto hmyzího škůdce.
„Na rozdíl od Hnutí DUHA se domníváme, že následky podzimní vichřice by boj s kůrovcem měly příznivě ovlivnit. Zatímco v jiných letech jsme museli kácet asi patnáct tisíc kubíků dřeva, které jsme používali jako lapáky, letos jej máme k dispozici zásluhou samotné přírody více než třikrát tolik,“ vysvětluje Kantořík.
Jiří Koreš z Hnutí DUHA dále namítá: „Obáváme se, že dřevo nebude asanováno včas. Správa parku totiž nově hodlá přemístit část pracovních sil do prvních zón, v nichž plánuje masivní kácení.“
„To je nesmysl. Případné zákroky v prvních zónách budou výjimečné a diferencované, tak, jak doporučila vědecká sekce rady národního parku. Její stanovisko akceptoval i ministr životního prostředí Kužvart,“ uzavírá Kantořík.