Polomy se vytěží jen na 80 procentech šumavského parku

Polomy se vytěží jen na 80 procentech šumavského parku
Author	ČTK
Date	2007-03-06
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

Polomy, které způsobil v lednu orkán Kyrill, budou zlikvidovány na 80 procentech šumavského národního parku. Zbylou pětinu parku, především horské smrčiny, ponechají správci parku přirozenému vývoji. O rozhodnutí ministerstva životního prostředí a správy národního parku informoval dnes novináře po setkání se šumavskými starosty ministr Martin Bursík. Ministerstvo hodlá postupně scelit první zóny, které jsou nyní rozděleny na 135 malých ostrůvku.

Zasahovat se bude nyní i v některých oblastech prvních zón, kde dosud správci nechávali volnou ruku přírodě. Naproti tomu v některých druhých zónách, tedy v území, kde se smí těžit, lesníci popadané stromy ponechají. Ministerstvo zároveň vydá nařízení, jimž zruší platnost lesního zákona na území parku. Až dosud platilo, že stromy, které zničila kalamita, musely být všechny vytěženy.

„Nebýt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromů, v lednu by na Šumavě padlo daleko méně stromů. Tahle chyba se už nesmí opakovat,“ uvedl Bursík.

Přednostně mají být podle něj vytěženy polomy v nižších polohách a na okrajích parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. „Padlé stromy v těch nejcennějších oblastech zůstanou na místě. Necháme stát i část souší a vývratu, aby sloužily jako kůrovcové lapáky,“ uvedl Bursík.

Hnutí Duha rozhodnutí uvítalo. Ekologové ovšem prosazuji, aby plocha ponechána přírodě představovala nikoli pětinu, nýbrž 30 až 40 procent národního parku. Stejný podíl před čtyřmi lety doporučila pro divokou přírodu vyčlenit i expertní mise Světového svazu ochrany přírody IUCN. Aby správa parku ve vybraných částech chránila proměny pralesní přírody včetně působení větru a kůrovce, doporučili také vědci z Akademie věd a českých univerzit.

„Vytěžit padlé kmeny na hřebenech hor, a otevřít tak větru další cestu dovnitř lesa, by byla totální nezodpovědnost. Lednová vichřice byla trpkým poučením, protože ukázala, kam takové vytváření dalších a dalších holin na Šumavě vede. Po Kyrillovi už asi nikdo nebude navrhovat, aby se ve vysokohorských polohách pokračovalo s plošnou těžbou jako doposud. Rozšíření kůrovce a samovolná obnova zdravého lesa pod ochranou suchých stromu zde způsobí menší škody než rozšiřování holin dalšími a dalšími polomy,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Větrná smršť v parku skácela na 687.000 metrů krychlových dřeva, z toho necelá desetina leží v prvních zónách. Dřevorubci už zpracovali a vyklidili přes 75.000 kubíků dřeva. Správci parku předpokládají, že tímto tempem zvládnou následky kalamity odstranit do července.

Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, zaujímá rozlohu přes 68.000 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy.