Ponechat lesy napospas kůrovcové kalamitě by ohrozilo Šumavu

Ponechat lesy napospas kůrovcové kalamitě by ohrozilo Šumavu
Author	Václav Míka
Date	2000-03-14
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent	Zdeněk Kantořík

Rozhovor Haló novin s tiskovým mluvčím Správy národního parku Šumava Zdeňkem Kantoříkem

V jakém stadiu je v současné době správní řízení, které by mělo případně opět povolit kácení kůrovcových stromů v prvních zónách parku?

Správní řízení bylo zahájeno začátkem února. Jde v něm o vytvoření legislativní mocnosti, nikoliv nutnosti, asanovat v tomto roce v 51 lokalitách prvních zón kůrovcem napadené stromy Vzhledem k tomu, že účastníky řízení jsou nejen obce, v jejichž správním území park leží, ale například i Hnutí Duha, které se proti prvoinstančnímu rozhodnutí: správy parku pravděpodobně odvolá, dá se očekávat, že řízení bude dvoukolové. Odvolacím orgánem je uzemní odbor MŽP v Č. Budějovicích. V těchto dnech se připravuje ústní jednání účastníků řízení. Pokud bude zásah povolen, počítáme s jeho zahájením zhruba v polovině května. Povolení však neznamená automaticky kácení ve všech místech, na která bude výjimka povolena. Rozsah napadení záleží na mnoha okolnostech, například na průběhu počasí při rojení brouka. V některých místech se tedy nemusí kácet vůbec, jinde půjde třeba jen o několik stromů. Největší obavu z rozšíření kůrovce má správa v oblasti Trojmezné, v jejímž okolí je ohroženo přes půl milionu smrků a kde vloni zásah nemohl být proveden ze známých důvodů blokády.

Problémy očekáváme i v bezprostředním sousedství rozsáhlého českobavorského bezzásahového území, kde na rozloze téměř 4000 hektarů brouk zdolal naprostou většinu dospělých smrků. Protože tam ztratil potravinovou základnu, bude ji hledat logicky v okolí.

Podle zpráv tisku jste o případných zásazích proti lidem vlastními těly bránícími kácení napadených smrků jednali s policií – na čem jste se dohodli, jak by případný zásah policie proti aktivistům vypadal?

Není tajemstvím, že správa parku podala na účastníky a organizátory loňské blokády trestní oznámení – při podezření na spáchání trestného činu je to naše povinnost ze zákona. V minulých dnech proběhly konzultace s okresní státní zástupkyní v Prachaticích, protože loňský případ není dořešen a titíž organizátoři už chystají jeho letošní opakování Naši strážci ochrany přírody mohou při porušení legislativních předpisů na místě uložit blokovou pokutu a také zjišťovat totožnost. Nic víc. Bude-li se blokáda opakovat, oznámí správa parku její zahájení příslušným orgánům činným v trestním řízení – tj. Okresnímu státnímu zastupitelství a Policii ČR. Forma a způsob zákroku je na nich.

Mohl byste uvést, jak velké plochy byly v loňském roce v prvních zónách, a nejen v nich, pokáceny kvůli kůrovci? Jaká je celková plocha nově vzniklých holin, jaká nově zalesněných pozemků?

V prvních zónách padlo loni kvůli lýkožroutu celkem 10 000 m³ dřeva. Všechno zůstalo po odkornění ležet na místě k zetlení. Ve druhých zónách padlo asi 80 000 m³ kůrovcem napadených stromů, z toho k zetlení zůstalo přes 27 000 m3dříví. 83 % z tohoto množství přitom bylo asanováno na pouhé čtvrtině parku – v těsném sousedství zmíněného velkého bezzásahového území, tedy na Modravsku, Kvildsku a Srnsku. Na ostatním území NPŠ (vyjma hrozby na Trojmezné) se už kůrovce podařilo dostat pod kontrolu – k přirozenému stavu. V NPŠ, v němž se nalézá 55 600 ha lesa, vzniklo loni kvůli kůrovci a větrným i sněhovým polomům celkem zhruba 495 ha.

Jiří Koreš z Hnutí Duha účastníky blokády obhajuje tím, že i když les díky kůrovci uschne, pak pod suchými stromy prý vyroste takový les, který je vůči všem vlivům odolnější, než porost uměle vysazený. Kalamity – i ta kůrovcová – k přírodě podle něj patří a navíc národní parky jsou podle něj zakládány proto, aby v nich příroda hospodařila sama. Není tedy kácení napadených stromů v prvních zónách tak trochu proti smyslu vlastní existence národního parku?

Národní park nemůže vzniknout administrativním rozhodnutím přes noc. Porosty, které člověk po staletí obhospodařoval, nelze ze dne na den jednoduše ponechat přirozenému vývoji. Přirozený les měl na Šumavě kdysi jen 40% podíl smrku, nyní je to přes 80 %. Při tak masivním napadení kůrovcem se ani ten nejzdravější a původní smrkový porost neubrání. Výmluvně o tom vypovídá bezzásahové území v okolí Březníku, Luzného, Mokrůvek a Roklanů. Samozřejmě, že pod uschlými stromy, které během 5 až 10 let padnou, se rýsuje přirozené zmlazení. Obnova lesa bude trvat generace a v tomto území bude skutečně vzrušujícím divadlem. Problém je ve velikosti Šumavy a v rizicích, která by mohla s většími suchými plochami nastat. Šumava musí plnit i spoustu dalších životně důležitých funkcí, například schopnost zadržet vodu. Není pochyb o tom, že suchý les tuto schopnost výrazně omezuje. Bylo by pro nás jednodušší v prvních zónách nezasahovat, když to stojí spoustu peněz a nervů. Rizika vytvoření dalších rozsáhlých území se suchým stromovým patrem jsou ovšem příliš velká. Zejména v oblasti Trojmezné a Smrčiny. Cílem správy je postupné přiblížení jejích porostů jejich samoregulaci. Teprve pak je může člověk opustit. Přechodná doba je asi 30 let, což mezinárodní pravidla pro národní parky plně umožňují. Naši bavorští sousedé mají dokonce za povinnost ze zákona proti kůrovci zasahovat v rozšířené části NP Bavorský les až do roku 2017. Ano, příroda si skutečně za sto let může pomoci sama, problém je v tom, že necháme-li rozsáhlé plochy lesa uschnout, nemusí tady už za 15 až 20 let národní park být vůbec... Velmi silné tlaky totiž správa vnímá i z opačné strany názorového spektra, než stojí pan Koreš.

Prozradíte, kam jdou peníze utržené za prodej dřeva z kůrovcové kalamity? Co říkáte názoru, že těžba napadených stromů má ekonomické pozadí?

Veškeré prostředky utržené za dřevo se vracejí zpět na Šumavu, do obnovy lesa, oprav cest, infrastruktury pro turisty, infrastruktury parku atd. Ani jediný strom v parku nepadl kvůli zisku. Správa je státní příspěvková organizace, zaměstnanci jsou státní úředníci a jejich mzdy nejsou na výši nahodilých těžeb závislé. Obávám se, že kdyby tady park nebyl, peníze utržené za dřevo by odtekly zcela mimo region.