Poslanec má jiný plán než správa parku

Poslanec má jiný plán než správa parku
Author	Jaroslav Nedvěd
Date	2001-06-04
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Jiří Vlach

Horažďovice – Poslanecká sněmovna se má v červnu zabývat návrhy na změnu hranic Národního parku Šumava – ve hře jsou dva poslanecké návrhy a třetí hodlá předložit Hnutí Duha. Poslanecké návrhy se shodují v tom, že hranice parku je vedena nelogicky a ve prospěch rozvoje obcí by měla být změněna. Návrhy se ale liší v tom, zda by plocha parku měla být omezena. Možnost, že by se park zmenšil, se nezamlouvá jeho správě ani ministru životního prostředí Miloši Kužvartovi. „Lze těžko počítat s tím, že takový krok přinese rozvoj šumavských obcí,“ prohlásil nedávno Kužvart. Jaromír Bláha z Hnutí Duha navíc upozorňuje, že zmenšení území parku nemůže přispět k ochraně přírodních hodnot. Nový místopředseda Rady regionu soudržnosti Jihozápad, poslanec a zástupce hejtmana Jihočeského kraje Jiří Vlach je autorem verze, jež počítá s okleštěním plochy parku.

• Můžete vysvětlit, proč prosazujete zmenšení rozlohy Národního parku Šumava?

Hlavně se bráním zjednodušení problému hranic parku na problém zmenšení rozlohy. Hlavní motivace mého návrhu je jiná – dnes se dá totiž říci, že park visí ve vzduchu z pohledu jeho právního stavu. Proto je například nyní jakékoliv rozhodnutí správy parku zpochybnitelné. Nevadí, že národní parky byly stanoveny vládní vyhláškou. Ale v dalším zákoně měly být jejich správy vyjmenovány. Ale v zákoně figurují pouze parky, a nikoliv správy.

• To se ale hranic parku a jeho rozlohy přímo netýká, proč je tedy měnit?

Důvodem pro změnu hranic je špatná situace ve vztahu dvaadvaceti dotčených obcí a orgánů ochrany přírody. Mezi nimi se uskutečnilo už mnoho jednání. Že by se měl zredukovat počet obcí, které mají zastavěné území uvnitř parku, že by ty obce měly mít šanci rozhodovat samy o sobě, v tom panuje shoda a nejedná se o nic proti ochraně přírody. Jeden příklad: Hartmanice leží mimo park a je jasné, že složitější správní řízení se nemělo týkat všeho dění v obci, třeba když si někdo potřebuje vyměnit vrata. S tím souhlasí všichni. Navíc v důsledku špatně vedené hranice jsou v parku absurdity, které do něj vůbec nepatří – například pole s řepkou. I proto myslím, že nebylo náhodou, když park v jeho současné podobě neakceptovaly mezinárodní instituce.

• Mezinárodní instituce však měly jiné a asi podstatnější důvody pro své rozhodnutí.

Jestli víte, že mezinárodní institucím nevadí pole s řepkou v parku, pak já mám informace opačné.

• V tisku se objevily spekulace o tom, že hodláte posunout hranice parku v zájmu některých soukromých firem, které by chtěly například budovat lyžařské areály. Vylučujete to?

Jsem basketbalista a rád si zahraju tenis. Lyžování je mi jedno, ale není mi jedno, jaké poměry vládnou na Šumavě. S žádnými privátními subjekty nemám nic společného, usiluji o nastavení správných principů.

• Říkáte, že hlavním důvodem jsou správné principy. Proč se ale tedy vašemu záměru brání například správa parku?

Podporuje totiž s ministerstvem životního prostředí jiný návrh. Ten říká: Máme do třiceti let dosáhnout na území parku stavu, kdy na 70 procentech jeho plochy bude první zóna a máme obnovovat samořídící funkce přírody. Moje myšlenka se opírá o to, že tam, kde je příroda zachována a kde jsou cenná území, tak je třeba je přísně chránit. Domnívám se, že není v rozporu ochrana přírody se životem lidí. Na Šumavě žilo kdysi dvacetkrát víc lidí než dnes. K takovému stavu se zpátky nedostaneme a nebylo by to ani rozumné. Ale správa parku v plánu péče o park mluví o prvních zónách a zároveň říká, že podporuje rozvoj území a obcí i nárůst obyvatel na trojaž čtyřnásobek. Když ale člověk přečte ten plán podrobně, zjistí, že pokud se má takový nárůst uskutečnit, pak by se v obcích musely stavět věžáky. Pokud se zeptáte starosty Modravy, řekne vám, že mu správa parku nepovolila rozšířit zastavěné území obce ani o procento. Vždy bych bojoval proti velkohotelům na Šumavě, ale proč by tam nemohly být malé rodinné farmy, do nichž při vzniku parku mnozí místní lidé vkládali naděje? Bylo by to podle mne turisticky atraktivní území a z mého pohledu i ekologicky prospěšné řešení.