Pouliční prostituce by měla být trestná (rozhovor mj. o NP Šumava)
| Pouliční prostituce by měla být trestná (rozhovor mj. o NP Šumava) | |
|---|---|
| Author | Václav Míka |
| Date | 2006-07-26 |
| Source | Haló noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | Vestislav Křenek |
Rozhovor Hálo novin s Vestislavem Křenkem, senátním kandidátem KSČM
Pohraniční oblasti Plzeňského kraje mají své zvláštní dlouhodobé potíže, ale jsou vystaveny i celostátním aktuálním problémům. K těm dlouhodobým případům naleží zejména Národní park Šumava, kde se střetávají ochranáři, obce, lesníci a různá ministerstva, a dále pouliční prostituce, kterou se dotčené obce snaží potlačovat vyhláškami, Většinou ale málo úspěšně. O pohled na tyto problémy jsme požádali Vestislava Křenka, senátního kandidáta KSČM za domažlický obvod.
- Jak byste problém pouliční prostituce řešil? Pomohla by legalizace prostituce?
Prostituce je stará jako lidstvo samé a v každé společensko-ekonomické formací se nějakým způsobem utlačovala či rozvíjela. Nikdy ale nepřestala existovat, dokonce ani v dobách socialismu, kdy byla v přísně utajené ilegalitě. Nástupem divokého kapitalismu u nás nastal i raketový nástup prostituce u obou pohlaví, takže není divu, když se naše republika stala jednou z cílových zemí pro sexuální turistiku. Samotná otázka legalizace je ovšem také sporná, protože jsme také vázání některými mezinárodními smlouvami, které prostituci odmítají, a představa, že stát by měl být pasákem, je zcela morbidní. K výraznému potlačení pouliční prostituce by pomohl takový zákon, který by pouliční prostituci označil výslovně za trestný čin. Tímto bychom byli schopni vytlačit kněžky lásky z ulic do skrytých objektů, které už by mohly být pod kontrolou státních orgánů jak policejních, finančních, tak i lékařských.
- Od 1. července mohou měštští a obecní policisté měřit rychlost projíždějících vozidel a za překročení povoleného limitu ukládat pokuty. Je to podle vás správné nebo by v případně novelizaci silničního zákona měla být tato novinka
zrušena? Takto popsána situace zcela jasné deklaruje, jaké nesmysly a naprostá nekoncepčnost vychází z dílen zákonodárných sboru. Měřit rychlost projíždějících vozidel by mělo být výslovně úkonem jen státní dopravní policie. Pokud má málo lidí, nechť je potom k sobě rekrutuje z rád obecní a městské policie. Co ovšem je zcela scestné, je ovšem také ten fakt, že jsou dokonce zaznamenané i takové snahy, kdy soukromé společnosti mají měřit pro městskou policii, a tady už to výslovně smrdí korupci. V případě novelizace toho zmetkovitého zákona bych uvítal, kdyby celý tento problém byl dán výhradně jen do působnosti a odpovědnosti státní dopravní policie.
- měl by stát umožnit vstup na železniční síť dalším dopravcům, včetně zahraničních, nebo by měl být zachován prakticky monopol Českých drah na provozování osobní dopravy?
Osobně bych uvítal, kdyby v ČR existoval státní podnik Českých drah, ale to za předpokladu, že nabídne zákazníkům vysokou kulturu cestování. Bohužel, za současného stavu, kdy České dráhy používají vozový park 30–40 let starý, nelze se novým trendům ubránit. Nechť tedy do hry vstoupí další dopravci, ale i v této situaci by si stát měl zachovat vlastnictví drážních cest. Vydávat státní vlastnictví do rukou soukromých společnosti je velmi jednoduché, ale i v těchto případech by stát měl pamatovat na různé situace, které mohou v budoucnosti nastat.
- Na částí vašeho volebního okrsku se nachází Národní park Šumava (NPS). V současnosti se diskutuje především o rozšiřování bezzásahových zón. Měly by mít obce ležící na území NPŠ Právo věta k rozšiřování těchto oblasti, jako je tomu nové v NP Bavorský les?
Rozhodně ano.
- Vedení NPŠ chce rozšířit rozlohu bezzásahových zón na 20 % rozlohy parku. Správa parku mj. argumentuje požadavky Světového svazu ochrany přírody (IUCN). V případě nesplnění tohoto požadavků by Šumavský park byl přeřazen do nižší kategorie národních parku – nyní je ve 2. kategorii. Mj. by to pravděpodobně přineslo snížení zájmu zejména zahraničních turistů. Jste pro rozšíření bezzásahových zón nebo jejich zachování ve stávajícím rozsahu, nebo dokonce jejich zmenšení?
Jde o velmi složitou otázku, na kterou nelze odpovědět několika slovy. Shodou okolností mám určitě lesnické i dřevařské vzdělání, takže tahle otázka mne není tak zcela cizí. Pokud vím, tak NPŠ má v současné době asi 1100 hektarů mrtvého lesa, což je hodně. Myslím, že na ukázky mrtvého lesa určitě turisty nenalákáme, spíš by se to mělo ukazovat jako odstrašující případ, kam vede takové hospodaření. Přirozenou lidskou vlastnosti je, že les má být vždy vnímán jako zelený, a ne jako mrtvý.
- Vedení NPŠ ale argumentuje tím, že nejde o mrtvý les, ale suchý, pod nimž vzniká nový prales. Ten by už měl být odolnější vůči všem přírodním kalamitám?
Nechť se porovná četnost záplav v oblasti Rejštějna v posledních pěti letech a dejme tomu před 15 či 20, 30 lety. Dá-li si někdo práci, tak zjistí, že v poslední době se situace zhoršila. Dešťová voda v oblasti suchého lesa totiž mnohem rychleji odteče než v oblasti lesa zeleného.
- Občas se objevuje názor, že rozloha NPŠ by se mohla zmenšit, případně by místo národního páku mohla být jen chráněna krajinná oblast (CHKO). Vás názor?
Při posuzování rozloh národních parku hraje rozhodující úlohu vždy jejich geografické umístění. NPŠ má v současné době rozlohu asi 69 tisíc hektarů, přičemž na německé straně se spokojili s rozlohou asi 26 tisíc hektarů. Rozhodně NPŠ je nutné zachovat a v žádném případě jej neměnit v CHKO. O případném zmenšení by měly rozhodnout hlavně obce v okrajových částech NPS, kterých by se to mohlo či mělo týkat.
