Pozemek ve Zhůří má, ale může na něm jen stanovat

Pozemek ve Zhůří má, ale může na něm jen stanovat
Author	Eva Tichá
Date	2003-12-19
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Rejštejn – Plzeňan Petr Pojar má teoreticky všechno k tomu, aby si mohl postavit vysněný rodinný dům na Šumavě. Před pěti lety koupil pozemek na Zhůří u Rejštejna. Nechybí mu peníze ani chuť ke stavbě a stěhování z města. Zatím však nekopl do země.

Důvodem je záporné stanovisko úředníků správy šumavského národního parku, kteří stavbu jemu, ani dalším lidem, nechtějí na Zhůří povolit.

„Před pěti lety jsem nemovitost koupil od okresního úřadu. Kupoval jsem ji jako stavební parcelu, navíc ve třetí zóně národního parku, kde se smí běžně stavět. Nepředpokládal jsem proto žádné problémy,“ vysvětluje Petr Pojar.

Jenže o rok později, kdy požádal o územní rozhodnutí, zjistil, že nic nepůjde hladce. Právě naopak. „Umístění stavby není v souladu se zákonem o národním parku,“ stálo ve vyjádření, jež od správy parku obdržel. Od té doby požádal už několikrát o povolení ke stavbě, jenže stavební úřad chce souhlas parku. „Úřad má právo povolit stavbu i se záporným stanoviskem parku. Bohužel trvá na jeho souhlasu,“ připomíná Petr Pojar. A tak dětem a manželce pana Pojara nezbývá nic jiného, než si pozemku na Šumavě užívat poněkud netradičním způsobem. „V létě si tam postavíme stan a žijeme v něm. Pozemek udržujeme, aby nezarostl plevelem, s otcem jsem vyčistil zanesenou studnu, postavili dvoje boží muka. To je tak vše, co tam mohu dělat,“ přiznává.

V podobném postavení je více než deset vlastníků stavebních parcel ve Zhůří. „Zákon říká, že na území národního parku není možná obnova zaniklých sídel,“ vysvětlil před časem negativní stanovisko mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

„Paradoxem je, že Zhůří podle veškerých dokladů nikdy jako obec nezaniklo, takže se na ně zákon nevztahuje. Park je však státem ve státě a stále trvá na svém,“ prohlašuje Petr Pojar.