Prázdniny v řetězech

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Prázdniny v řetězech
Author František Prachař
Date 1999/08/01
Source Blesk
Genre tisk
Respondent

Ekologičtí aktivisté se na Šumavě příliš ekologicky nechovají

Trojmezenský prales a okolí přilehlého Plešného jezera na Šumavě je od 27. července cílem zvláštní blokády. Aktivisté ekologického Hnutí Duha, většinou studenti, tam obsadili celou řadu lokalit, »ozdobili« je prostěradly s vytištěnými hesly a vlastními těly brání stromy (připoutávají se k nim i řetězy), kterým kvůli napadení kůrovcem hrozí pokácení. Správa Národního parku Šumava (NPŠ) nechce aktivisty šikanovat a vydala svým dřevařům pokyn k zastavení veškeré činnosti.

Budiž nejprve řečeno, že Trojmezenský prales je jen jednou z pětapadesáti prvních zón NPŠ, jejichž statut naprosto jasně zapovídá jakékoliv lidské zásahy do tamního ekosystému, včetně kácení stromů. Nicméně k němu docházet musí. Proč? Kůrovcová kalamita se na Šumavě nevyhnula ani prvním zónám národního parku. Z napadených stromů právě nyní, v rozmezí sedmi až deseti dnů, vylétne nová generace kůrovce a hrozí zničením dalších, dosud netknutých oblastí. Vedení správy NPŠ, ministerstvo životního prostředí i celá řada odborníků - mimo jiné i z vysokých škol různého zaměření - po dlouhých jednáních, analýzách, konzultacích i s přihlédnutím k situaci v sousedním Německu ( 2500 hektarů lesa zničených kůrovcem ) nakonec rozhodli, že v prvních bezzásahových zónách NPŠ je nutné právě nyní kácet. Ovšem přísně výběrově a tak, že poražený strom bude zbaven kůry, v níž obávaný brouk žije, veškerá dřevní hmota zůstane na místě a po zetlení poskytne přirozenou výživu mladým stromkům. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart tedy podepsal 16. dubna zvláštní výnos o výběrovém a limitovaném kácení v prvních zónách NPŠ. Lesáci tam ihned začali s počítáním napadených stromů a pečlivě zvažovali, který z nich je třeba odstranit. V Trojmezenském pralese se počítá s pokácením zhruba tří tisíc kubíků dřeva tak, aby bylo znemožněno vylétnutí nové generace kůrovce a v příštím roce dalšímu, nejméně desetinásobně většímu zničení lesa. A právě tehdy začala blokáda Hnutí Duha.... Jeho tiskovým mluvčím je Jaromír Bláha, původním povoláním veterinář z Českého Brodu. V těchto dnech sedí na hrázi Plešného jezera pod překrásnou Jezerní stěnou a nekompromisně obhajuje své názory: "Les si musí pomoci a pomůže sám. Třeba i za sto nebo více let, kdy na uschlých a padlých stromech vyrostou nové," řekl tento čtvrtek Nedělnímu Blesku. Vyšplhali jsme se strmou turistickou stezkou o pár set metrů výš, kde aktivisté kontrolují, zda dřevorubci skutečně nekácejí. Mezi ekology byl i Martin Klásek z Olomouce, který sám sebe po kratším zaváhání označil za profesionálního aktvistu, zaměstnance Duhy. O smyslu blokády řekl: "Chceme zamezit kácení, protože jsme přesvědčeni, že les si s kůrovcem poradí sám. Máme nyní jedinečnou šanci zjistit, jak ve velice zachovalém ekosystému tyto procesy probíhají. A pak chceme dosáhnout změny ve vedení národního parku, protože mu svojí činností škodí." Jeho přátelé, se kterými jsme seděli pod několika uschlými smrky zničenými kůrovcem, se k těmto slovům bez výhrad připojili. Nicméně ani jejich zápal, ani kategoričnost proti kůrovci skutečnou zbraní není. A představa nynějšího šumavského zeleného moře jako stromových masívů bez jehličí, s opadanou kůrou, fakticky bez podmínek k životu pro spoustu hmyzu, zvířat i ptáků, bere dech. I když, jak tvrdí Duha, za sto nebo sto padesát let se tu všechno zničené kůrovcem znovu zazelená. "K tomu dojít prostě nemůže," oponuje pracovník NPŠ ing. Jindřich Heřman. "Les požraný kůrovcem uschne na kořeni a ztratí schopnost zachycovat vodu. Stačí pár bouřek a voda, která se bude řítit dolů do podhůří, způsobí záplavy, proti kterým bude ta v Troubkách nepatrná." Z kácení není v národním parku na Šumavě nadšen nikdo. Chápou jej ale jako krok naprosto nezbytný k tomu, aby byly lesy na Šumavě zachráněny před kůrovcem. Postoj aktivistů Hnutí Duha je tedy podle slov tiskového mluvčího NPŠ Zdeňka Kantoříka s tímto cílem v naprostém rozporu.

A ještě jedna věc není bez zajímavosti, i když se o ní dosud příliš nehovoří. Jistá dřevařská společnost, finančně i politicky velmi silná (měla prý podporovat předvolební kampaně některých poslanců i senátorů), potichu skupuje pily v sousedství NPŠ - například v Sušici i na jiných místech. A tak je možné zaslechnout například na ministerstvu životního prostředí spekulace o tom, že se na lesy (přesněji na jejich dřevní hmotu v ceně desítek miliard korun) na území parku chystá lov, motivovaný "nutností odtěžit zaschlé stromy, které neplní funkci lesa". Že by se kůrovec přece jen někomu mohl vyplatit?