Proč nechci podepsat petici Za zdravou Šumavu

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Proč nechci podepsat petici Za zdravou Šumavu
Author Anna Lepšová
Date 2009-12-03
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Dopisy čtenářů

Petice Za zdravou Šumavu je instantní. Připravená, jen podepsat, nepřemýšlet nad hlubšími souvislostmi. V době jejího vzniku jsem pátrala po závěrečné zprávě a po jménech nezávislé expertní skupiny Jihočeského a Plzeňského kraje, která došla po několikadenním pátrání na Šumavě k alarmujícím výsledkům.

Co asi během těch několika dní viděli v nejvyšších částech Šumavy? Mohli vidět suché smrky, padající jehličí, siluetu „mrtvého lesa“ na obzoru, polámané stromy, těžko průchodný terén, suché stromy oloupané z kůry nastojato. Nevypadá to příliš „happy“. Co je smyslem toho všeho? Co se děje v takových porostech? Chtěla bych vidět tu zprávu, zda vzali v úvahu výsledky odborníků, kteří na Šumavě pracují již řadu let? Sama na Šumavě pracuji již dvě desítky let, většinou v I. zónách národního parku. Proto vím, že solidní výsledky se nedají stvořit za několik dní. Jsou nezbytně založeny na tom, co vidím, neznám minulost ani dynamiku procesu.

Na druhou stranu, jsou odborníci, kteří stav a obnovu lesa, vývoj půdy, chemismus v jezerech, druhovou rozmanitost sledují v dlouhé časové řadě. Jejich výsledky nejsou alarmující. Ano, les se v bezzásahových zónách obnovuje. Půda a vegetace lesa se v bezzásahovém území nedegraduje. Druhové bohatství se dramaticky nemění.

V petici je také několik pozitivních bodů, zejména ten, který volá po hospodaření přírodě blízkým způsobem. Předpokládám, že v závěrečné zprávě je toto blíže popsáno. Ano, Šumava je zatížena nesprávným hospodařením v posledních dvou až třech stoletích. To bylo hlavně z ekonomických důvodů. Šumavský národní park má však jiné poslání, má zastavit tyto procesy v nejcennějších zbytkových územích, a dokonce aspiruje na to cenná území rozšířit. To se netýká jen NP Šumava, ale i dalších chráněných území v pohořích, která lemují Čechy a Moravu, Tatranského národního parku na Slovensku a jiných chráněných územích ve střední Evropě.

Ve všech chráněných územích, která byla posvěcena státní mocí, je neustálý silný tlak na jejich ekonomické využívání. Vždy a zákonitě to přináší zásahy do celistvosti lesa, které obvykle vedou k vývratům a polomům na okrajích narušené části a postupné degradaci celého území, ve smrčinách pak zákonitě k výskytu kůrovce. Součástí naznačeného demagogického postupu, který pan hejtman Jiří Zimola prosazuje, je jistě i podpora vybudování lanovek a sjezdovek na dosud neporušeném svahu Smrčina na Šumavě.

Je to velmi levné, protože chceme být „happy“. Takže je velmi šikovné se zaštítit názorem expertní skupiny, byť nepojmenované, a argumentovat jejich závěrečnou zprávou, byť veřejně nepřístupnou. A také je výborné, že petici podepsal pan prezident, to už je podepisující docela z obliga. Pan hejtman poskytuje podepisujícímu dobré alibi. Nepotřebuji alibi. Jsem dospělá a dovedu přemýšlet. Díky, nechci.