První a bezzásahová zóna nejsou totéž

První a bezzásahová zóna nejsou totéž
Author	Jaroslav Nedvěd
Date	2003-10-08
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

rozhovor

Hranice bezzásahových území budeme malovat spolu se zástupci obcí, říká náměstek ministra Ladislav Miko

Srní – Náměstek ministra životního prostředí Libora Ambrozka Ladislav Miko má na starost problematiku Národního parku Šumava. Ministerstvo minulý týden zveřejnilo novou koncepci péče o Národní park Šumava. Libor Ambrozek zdůrazňoval, že jeho úřad získal pro své teze souhlas starostů obcí, kterých se problematika parku bezprostředně dotýká. Ono požehnání od zástupců obcí získal právě náměstek ministra Ladislav Miko.

• Mnoho lidí souhlas starostů s koncepcí zaskočil. Starostové totiž před časem podepsali s krajským hejtmanem Petrem Zimmermannem prohlášení, ve kterém žádají aktivní zásahy proti kůrovci, tedy kácení napadených stromů na celém území národního parku. I ekologičtí aktivisté se divili, jak je možné, že náměstku Mikovi starostové podepsali souhlas s dokumentem, který naznačuje, že do pěti let budou třicet procent parku tvořit bezzásahová území, kde člověk nebude přírodní procesy nijak ovlivňovat.

„Z devatenácti starostů šumavských obcí přišlo na jednání dvanáct a všichni přítomní podepsali. Nejméně u dvou nebo tří dalších mám signál, že jsou ochotni svůj podpis připojit. Já si nečiním nárok, že to podepíší všichni,“ řekl Ladislav Miko v Srní při konferenci o budoucnosti národního parku.

• Existuje tedy mezi představami ministerstva a starostů obecný soulad?

Nemám dojem, že je tu všeobecná shoda. Myslím si však, že existuje východisko pro možnou dohodou. Jsou tu oblasti, ve kterých je diskuse možná a povede ke konkrétnímu cíli.

• Mluvíte o možné shodě. Co tedy problém bezzásahových zón? Z vyjádření starostů se zdá, že ti by proti kůrovci nejraději zasahovali prakticky vždy a všude. Kde je ta shoda?

Když mluvíme o bezzásahových zónách, je třeba se těch lidí ptát, co si představují pod pojmem třicet procent bezzásahové zóny. Představují si možná třicet procent lesů. Ale o tom nikdo nemluví. Máme tu slatě, tady nelesní plochy, a máme tu i lesní plochy. Když se podíváme na území, které je už dnes schopno přejít do bezzásahového režimu a připočteme plochy slatí i plochy bez lesů, dostaneme se k velmi zajímavému číslu. Doporučuji se nad tím zamyslet dříve, než začneme říkat, zda je třicet procent moc nebo málo.

• Na Šumavě by podle vašich představ mělo vzniknou několik větších bezzásahových území. Povedou se spory, kde ta území budou. Myslíte, že dokážete do mapy namalovat jejich hranice tak, aby vám je představitelé obcí odsouhlasili?

Ano. Já si dokonce myslím, že my ty hranice do mapy budeme malovat právě se zástupci obcí. Nenakreslíme je dopředu a neoznámíme obcím: Takhle to bude! My přijdeme se zásadami, pravidly a budeme jednat a vysvětlovat. Předpokládám, že společně namalujeme plochy tak, že budou pro všechny přijatelné.

• Prohlásil jste, že první zóny, tedy nejpřísněji chráněné části parku, nejsou totožné s pojmem bezzásahové území. Ministerstvo ale naznačilo, že do pěti let by se mělo jednat o bezzásahové území. Není v tom nějaký rozpor daný tím, že se před starosty vyjadřujete nadmíru diplomaticky?

Není. Já to myslím upřímně a mluvím otevřeně. Základním principem navržené strategie v národním parku je oddělení managementu od zonace.

• To zní komplikovaně. Co to znamená?

Znamená to, že může existovat první zóna, ve které může být zásahový i bezzásahový režim. Ale může také být bezzásahový režim ve druhé zóně národního parku. Tudíž, celková výměra s bezzásahovým režimem bude procházet jak první tak druhou zónou. Za takových podmínek jsme schopni dosáhnout toho, že třicet procent rozlohy parku budou tvořit první zóny, ve kterých lze někde připustit zásahy. Současně jsme schopni se s využitím druhých zón dostat na vysoké procento bezzásahového území v parku. Jestliže si orientačně stanovujeme cíl třicet procent, je to odborný odhad. Přitom konkrétní plochy musí být vybírány podle toho, v jakém stavu jsou a jaký režim v nich je přijatelný pro obce. Jsme přesvědčen, že po další podrobné diskusi o konkrétních územích bude vše mnohem přesvědčivější a přijatelnější.

Co říká Ladislav Miko

Při obnově Šumavy je třeba vědět co chceme chránit.

Cílem je chránit přírodní procesy, nemůžeme se vracet do historie. Cílem je stav, který bude reagovat na přirozený vývoj klimatu. Cílem je využít potenciál území.

Jsou tu místa, kde mohou fungovat přírodní samořídící procesy.

Je nutné vymezit území, kde je to možné.

Ze slov náměstka ministra životního prostředí Ladislava Mika při konferneci o budoucnosti Národního parku Šumava v Srní.