Pssst, brouček se probouzí

Pssst, brouček se probouzí
Author	Marek Šálek
Date	2007-04-16
Source	Týden
Genre	tisk
Respondent

Likvidace polomů se zpozduje, kůrovec může začít hodovat

Teple počasí vnasi do lesů zpustosených orkánem paniku. Pokud popadané kmeny včas nežmizi, rozmnozi se nebyvalým způsobem kůrovec. Tuzemské pily jsou preplnene, už i Rakousko zavalily vagony s českými smrky.

Unikátní geografie - kotlina obkrouzena zalesnenými kopci - pomohla orkánu Kyrill prelomit a vývratit v českých zemich více stromu než kdekoli jinde v Evropě. Odhady se ještě zpresnuji, ale výhradně směrem vzhuru. Breznove vydani měsícniku Lesnicka práce uvádí, že na našem území spadlo 9 - 10 milionu kubíků dřeva (v sousedním Bavorsku 4 miliony, v Rakousku 2 miliony, v Polsku 1,5 milionu, v Sasku 1 milion a na Slovensku pouhe 0,2 milionu kubíků), definitivní číslo bude ještě vyšší. Pro představu: na jednu nakladni soupravu (kamion či vagon) se vejde zhruba 30 kubíků, příslušných 300 tisíc „ nakladaku“ (jeden meri 20 metru) by vytvořilo kolonu dlouhou 1500 kilometru. Státní podnik Lesy České republiky, kterým „ patri“ dvě tretiny kalamity, nabada ke klidu: všechno prý stihne odvéztdo konce června, kdy hrozí největší kůrovcové obzerstvi. Kdo zavita přímo do lesů rozprostirajicích se od jihočeského Lipna k zapadočeské Primde (v tomto pasu se soustředila polovina veškerého Kyrillova „ lesního dila“), uslysi jiné komentare. Ty mají sice nevyhodu, že si jejich autori preji zůstat v anonymite (pracovníci Lesů ČR mohou komunikovat s medii pouze prostřednictvím tiskového odboru, lidé z akciových společnosti zase mají strach, že jinak by je „ opominulo“ nejblizsi vyberove řízení), znějí však docela přesvědcive. Orkán uderil v noci z 19. Na 20. Ledna. Zatímco v soukromých a obecních lesích i v národních parcích mohly práce okamžite začít, firmy ve sluzbach státních lesu musely čekat do 6. Února, než si je Lesy ČR vybraly v novém tendru, stěžuji si zástupci akciovek, které si moloch sidlici v Hradci Kralove podle zákona najima na těžební a pestebni ukony. Dilu zkazy prý napomohly i dotace (600 korun/m3), které ministerstvo zemědělství v nahlem gestu pridelilo národním parkum na rozjezd kalamitní těžby. Vysledek? Většina techniky i s lidmi odjela jinam, kde dostali práci a peníze okamžite, tvrdí firmy hospodarici ve státních lesích.

Kurovcova koalice

Zejmena na Vimpersku či Sušicku se naporcované kmeny vrsi v gigantickych, stovky metru dlouhych hradbach podél cest. Není kam je odvezt, komu prodat. Likvidatory polomů ve státních lesích i v tomto případě dostihla sedmnactidenni zimní prodleva: firmy pracující pro obce, soukromniky a národní parky, které vyrazily mezi popadané stromy dříve, získaly dostatek času pro nasmlouvani odberu. Už 25. Ledna stali například pracovníci městských lesu na pilach a podepisovali smlouvy na dodavky dříví. Když dorazily akciove společnosti tezici ve státních lesích, bylo v podstatě pozde: pily preplnene, ceny o čtvrtinu nižší. „Ve vyšších polohách, kde byl donedavna sníh, to do leta nemůžeme stihnout,“ říká lesník, jehož totoznost týden zna a který v pošumavských státních hvozdech pracuje desítky roku. Aby nevznikla mylka: tentokrát není rec o vleklem sporu mezi zastanci pralesní divočiny a milovniky lesního poradku, který se týká přírodních rezervaci (tam by romantici radi viděli navrat dzungle včetně kůrovce, technokrate zase vyrovnane rady smrku). Zde popisovana hrozba pojednava výhradně o hospodářských lesích, kde se na nutnosti zavčas „ skripnout“ kůrovce shodnou zaryti ochránci přírody i staromilsti lesní inzenyri (vzapeti se ovšem rozhadaji při debate o tom, do jake miry je zadouci nahrazovat smrky listnatými stromy či jedlemi). Co by tedy pomohlo kalamitní těžbu ve státních lesích urychlit? „ Větší pruznost na straně ministerstev zemědělství, dopravy, obchodu a průmyslu. šlo by nakoupit mobilni odkornovace dřeva, zajistit pozemky na provizorni skladky, popohnat k větší odpovědnosti České drahy, vyjednat lepší odbyt,“ míní akciove firmy. Ty za těžbu nedostávají od Lesů ČR peníze, jejich motivace spociva v možnosti si vytěžene dřevo od státu výhodne odkoupit. Jenomže nevedi, co s nim. Pily, papirny i malé provozovny na obou stranach hranice (třeba truhlarny vyrabejici palety) hlásí plno, vykupni ceny se navíc povazlive snizuji. Ne- mluve o tom, že Lesy ČR neplni „ prislibeny harmonogram zpetneho odkupu“, který firmam zajistoval odber alespoň tretiny vytěženého dříví.

Zatracení chalupari

Lesáci z terénu se domnivaji, že za nezvládnutým řízením kalamitní těžby stojí neustale stridani ředitelu a vůbec personálni otresy ve vedení Lesů ČR, touha politických stran dosadit do státního podniku správujícího „poslední velkou neohlodanou kost“ svoje lidi i nasledna obava podřízených odborníků „uprdnout se směrem vzhuru“. „ Do dnešního dne byly zpracovany téměř čtyři miliony kubíků padleho dříví (necel polovina orkánove pohromy, pozn. red.),“ sdělilo ministerstvo zemědělství TYDNU minuly patek. „Nejsložitejsi je situace tam, kde Kyrill povalil až čtyřnasobne větší objemy, než je roční těžba,“ říká referent pro ochranu lesu Josef Balek. Na místě jsou i obavy o lesy ve střednich Čechách a v nizinach vůbec. Zde se následkem sucha a tepla rozmnozuji až tři generace kůrovců za sezonu, stromy více chradnou i následkem průmyslového znecistení. „ Navíc tady panuje zmatek ve vlastníckých vztazich,“ doplnuje inzenyr Balek. Jako priklad uvádí malé lesiky, které dříve patrily místním chalupnikum, dnes městským chaluparum. „Ti první se o les starali, protože ho nezbytne potřebovali k zivobyti. Ti druzi často pořádně nevedi, kde ho maji, navíc ani netusi, co si s ním pocit. A bez jejich souhlasu do těch lesu nikdo němuze.“

Seznamte se: lýkožrout smrkovy

Petimilimetrovy brouk, který se zavrtava pod kuru smrku a zivi se lykem (zde narusuje životne důležitá pletiva a strom usycha). Dospeli kůrovci prežimuji pod kurou stromu, případně v hrabance nebo v souskach. Vyletávají na jare, když teplota vzduchu dosahne asi 17 stupnu. Samci zacnou patrat po vhodných stromech, do kterých se zavrtaji a vyhlodaji „ snubni komurky“, z nichž vysíláji feromonove signaly samickam. Ty po oplodnení (jeden samec se spari se dvěma až čtyřmi samickami) prokousou matecne chodby a nakladou do nich vajicka (jedna samice v prumeru šedesát kusu), že kterých se po jednom až dvou týdnech vylihnou larvy. Smrk napadeny kůrovcem má několik možnosti obrany. Když brouk vnikne pod kuru, poškodi pryskyricne kanálky a z nich se na něj vyrine miza, která jej prilepi a zahubi. Zdravy smrk se tímto způsobem ubrani i velkému náletu kůrovců, oslabený smrk snadno podlehne; při velkých kalamitach však kůrovec dokaze udolat i neposkozene a silne stromy. Za tepla a sucha se vyvoj kůrovce urychluje a zvysuje se počet generaci vylihnutých během jedné sezóny. Také prestarle, stejnoveke, monokulturní lesy oslabené emisemi představuji pro kůrovce prostreny stul. Asanace byva nejucinnější v casnem stadiu přemnožení, kdy je napadeno pouze několik stromů. V takovém případě lze odvratit pohromu pokácením a odkornením či odvozem napadených stromů. Rizika asanace stoupaji s nadmorskou vyskou (v horách je obtížne vykácené holiny opět zalesnit), nebezpečí představuji těžbou oslunene stromy na okraji holiny (trpi teplotním sokem a slabnou, což umožňuje další rozšíření kůrovce). Nevyhodou chemickeho postřiku je likvidace přirozených nepratel lýkožrouta, zejména draveho hmyzu (pestrokrovecnik, drabcik), rizikem holoseči je zase exodus hmyzozravých ptáků (datel, strakapoud, brhlik, soupalek, sykora).