Pytláci: horší než v rozvojových zemích

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Pytláci: horší než v rozvojových zemích
Author Dalibor Dostál
Date 2006-02-28
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Česká vláda nedokáže zajistit ochranu vzácných dravců a šelem Je to mezinárodní ostuda

Návrat kdysi vyhubených zvířat do přírody naráží v českých lesích na nelegální lovce. Myslivci odmítají, že by s vybíjením chráněných druhů měli něco společného, ochránci přírody tvrdí opak.

Praha – Českou přírodu doslova drancují pytláci. Za oběť jim padají především přísně chráněné šelmy. Podle ochránců přírody a ministerstva životního prostředí se kvůli nelegálnímu odstřelu v posledních osmi letech snížil stav rysů o třetinu až polovinu. Z původních zhruba sto padesáti na současných 70 až 90 kusů.

Poslední sčítání v Beskydech naznačují, že klesají stavy rysů i v tomto pohoří. Ekologové z Hnutí Duha proto vypsali odměnu padesát tisíc korun pro každého, kdo poskytne informaci vedoucí k dopadení pytláka, který zastřelil rysa nebo jinou velkou šelmu. „Chceme tímto způsobem zapojit veřejnost do boje proti pytláctví.

Myslivcům se to moc nelíbí. Někteří nám dokonce volají a nadávají,“ uvedla Kateřina Jakešová z Hnutí Duha. Ochránci tvrdí, že právě někteří myslivci považují šelmy stále za škodnou, a pokud mají příležitost, snaží se je zastřelit.

Českomoravská myslivecká jednota však prohlášení ekologů odmítá. Úbytek rysů prý nesouvisí jen s lovem. „Je třeba brát v úvahu fakt, že pokud se v Beskydech začíná rozšiřovat populace vlka, tak rysy vytlačuje.

Tento poznatek je publikován i v literatuře,“ říká sekretář ČMMJ Jiří Šilha. Podle odborníků však v Beskydech ještě není tolik vlků, aby mohli populaci rysů ohrozit. „Rys a vlk jsou potravní konkurenti pouze částečně. Rys se orientuje především na srnce, vlk pak na jeleny a prasata divoká,“ říká Jaroslav Červený z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a dodává: „Pravdou je, že v oblastech, kde je více vlků, je méně rysů.

V Beskydech je však o této závislosti předčasné mluvit.“ Šilha namítá, že výzkumy, ve kterých se každý desátý myslivec ze Šumavy, Beskyd a Jeseníků přiznal k nelegálnímu odstřelu rysa, jsou několik let staré. Od té doby se podle něj situace výrazně změnila. Pracovníci akademie věd však tak optimističtí nejsou. „Za posledních deset let se určitě změnila oficiální prohlášení Českomoravské myslivecké jednoty, vlastní myšlení myslivců, dovolím si tvrdit, že drtivé většiny myslivců, však zatím nikoliv. Výši nelegálního lovu rysů momentálně detailně jako v minulosti nesledujeme, nicméně poznatky o pokračujícím pytláctví máme,“ zmínil Červený. Nelegální lov je pro šelmy nebezpečný ze dvou důvodů. Jednak snižuje jejich početní stavy jako takové, kromě toho ale také znesnadňuje migrování šelem mezi jednotlivými oblastmi výskytu. „Tito jedinci jsou přitom důležití pro zajištění přenosu genetických informací mezi jednotlivými populacemi,“ doplnil Jaroslav Červený. Česká vláda přitom nedokáže zajistit ochranu rysů ani na takové úrovni, jako se daří ohrožené druhy hájit některým rozvojovým zemím. Jeden příklad za všechny. Na Šumavě byli rysi počátkem osmdesátých let vysazeni člověkem zhruba sto let poté, co je zde lovci vyhubili. I v posledních letech však nezákonné zabíjení pokračuje. Z patnácti šelem, které byly v rámci vědeckého výzkumu označeny vysílačkou, jich bylo zakrátko osm zastřeleno. Naproti tomu čeští odborníci, kteří se podílejí na znovuvysazení koní Převalského v Mongolsku, nezaznamenali v této chudé zemí jediný případ, kdy by místní lidé na zvířata zaútočili. A to přesto, že divocí kopytníci konkurují domácím stádům, která jsou pro Mongoly životně důležitá. Pro Českou republiku představuje nezvládnutý boj s pytláky mezinárodní ostudu. O dramaticky klesajícím stavu šelem se totiž opakovaně jednalo na řadě mezinárodních konferencí a seminářů o ochraně přírody.

V České republice v současnosti žije zhruba 70 až 90 rysů, deset vlků a minimálně jeden medvěd. Zatímco rysi se vyskytují především na Šumavě, v Jeseníkách a v Beskydech, vlci a medvěd se objevují pouze v posledně jmenovaném pohoří. Podle ochránců přírody tam vlci žijí přibližně ve třech smečkách. Na stopy medvěda narazili ekologové již začátkem zimy, nyní huňáč spí. Všechny tři velké šelmy jsou mezi deseti ohroženými druhy, pro které zpracovali ochránci přírody, vědci a nevládní organizace záchranné programy. Jejich další realizace bude záviset na ministerstvu životního prostředí.