Rakušané projevují znepokojení nad vývojem kůrovcové kalamity

Rakušané projevují znepokojení nad vývojem kůrovcové kalamity
Author	Zdeněk Jungvirt
Date	2000-05-17
Source	Prachatický deník
Genre	tisk
Respondent

Komplikace / Ochranáři mají i letos signály, že ekologičtí aktivisté plánují blokádu kácení na Trojmezné. Netuší však, kdo by je mohl zadržet, aby se mohlo asanovat.

Šumava –Vážné varování zaznělo na adresu českého ministerstva životního prostředí v minulých týdnech z Rakouska. Tamní majitelé hospodářských lesů u společné hranice obou zemí se obávají vývoje kůrovcové kalamity v šumavské lokalitě Trojmezná. Území na styku hranic Česka, Německa a Rakouska se loni stalo bezesporu mediálně nejfrekventovanějším místem Národního parku Šumava. Zasloužili se o to ekologičtí aktivisté, vedeni představiteli Hnutí Duha, a jejich bezmála dvouměsíční blokáda kácení kůrovcem napadených stromů. V jejím důsledku je letos na Trojmezné, jejíž rozloha činí zhruba 460 hektarů, už na pět tisíc nemocných smrků.

Porost se rozpadá

„Tato skutečnost bude mít nepochybně vážný negativní dopad na rychlost rozpadu porostů v této první zóně národního parku i jejím okolí,“prohlásil náměstek ředitele správy parku Vladimír Zatloukal. Ekologové jsou naopak přesvědčeni, že Trojmezné pomohli. Připomínají, že v této části Šumavy zůstaly poslední ostrůvky přirozených klimatických smrčin s původním ekotypem šumavského smrku. Podle jejich přesvědčení nemá člověk s pilou v takto cenném území co pohledávat. „Příroda si tam pomůže sama,“řekl několikrát Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha. „Pokud se správa parku rozhodne i letos pro kácení, tak loňskou blokádu určitě zopakujeme,“dodal.

Mezinárodní důsledky

„Na Trojmezné se situace navíc komplikuje vzhledem k mezinárodním důsledkům, které případný kůrovcový rozpad může vyvolat. Stav je velmi vážný,“varoval Zatloukal. Za pravdu mu dal náměstek ministra životního prostředí Josef Běle: „Obdržel jsem výzvu z rakouského velvyslanectví, abychom zamezili rozšiřování kůrovce na druhou stranu šumavské hranice, tedy do rakouských hospodářských lesů,“řekl náměstek. Správa národního parku v nejbližších dnech rozhodne, zda se i letos pokusí kůrovcem napadené stromy na Trojmezné asanovat. Tedy pokácet, zbavit kůry a ponechat na místě k zetlení. Výsledek však ani tentokrát není dopředu zaručen. „Víme, že ekologové z Duhy se tam také letos chtějí vydat na blokádu. Takže i při povolení diferencovaných zásahů hrozí vážné nebezpečí neodvratného rozpadu současných porostů. Neumíme sami odpovědět, zda někdo zajistí průchod zákonnosti a umožní nám případnou asanaci provést,“vysvětlil Zatloukal. Připomněl loňskou zkušenost, kdy Policie ČR nenalezla způsob, jak ekologické aktivisty, dopouštějící se při blokádě přestupku, dostat z lesa.

Rakušané chtějí les, ne peníze

Při nedávné terénní pochůzce po česko-rakouské hranici, které se zúčastnili zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, správy národního parku, Hnutí Duha, Národního lesnického komitétu a lesničtí odborníci z Rakouska, Jaromír Bláha znovu zopakoval, že s kácením stromů na Trojmezné nesouhlasí. Prohlásil, že by naše republika měla Rakousku vzniklé škody finančně kompenzovat. Rakušané ale uvedli, že je pro ně důležitější zdravý les, než peněžité náhrady.