Rakušané volají: Zastavte šíření kůrovcové kalamity

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Rakušané volají: Zastavte šíření kůrovcové kalamity
Author Zdeněk Jungvirt
Date 2000-03-22
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Lýkožrout –Podle mluvčího správy Národního parku Šumava Kantoříka není vyloučeno, že Rakousko bude za poškození svých lesů požadovat na České republice finanční náhradu.

Vimperk – Sousední Rakousko je znepokojeno, že přemnožený šumavský lýkožrout smrkový stále výrazněji ohrožuje tamní hospodářské lesy. Prostřednictvím svého velvyslanectví v Praze se obrátilo na české ministerstvo životního prostředí se žádostí o urychlenou likvidaci škůdcem napadených stromů v příhraničních lokalitách Národního parku Šumava.

Mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík informoval, že ministerstvo životního prostředí v současné době nótu rakouského velvyslanectví posuzuje. „Zatím nelze předjímat, jakým způsobem bude reagovat,“ uvedl. „V každém případě se však jedná o signál, že výskyt kůrovce v našich lesích je vážný, a že je třeba v asanaci napadených stromů dál pokračovat,“ zdůraznil. Podle něj není vyloučeno, že rakouská strana bude za poškození svých lesů požadovat finanční náhradu.

Národní park Šumava se dotýká hranice Rakouska územím prvních zón Trojmezné a Smrčiny. Plánovanému asanačnímu zásahu na Trojmezné však loni zabránili ekologičtí aktivisté. „V důsledku jejich blokády zůstalo na Trojmezné neporaženo 2400 kubíků kůrovcem napadených stromů. Podle aktuálních zjištění lesníků brouk z nich napadl nejméně dalších patnáct set stromů, což je zhruba tři tisíce kubíků dřevní hmoty,“ řekl Kantořík. Vyzdvihl, že naopak v oblasti Smrčiny, kde se správě podařilo i přes dvoudenní blokádu asanaci dokončit, je pouze pětadvacet nově napadených stromů.

Rakouským apelem se nenechali nijak ovlivnit ekologové, kteří patří k odpůrcům kácení stromů v šumavských pralesovitých zbytcích. Vedoucí lesního programu Hnutí Duha Jaromír Bláha potvrdil, že nadále trvají na bezzásahovém režimu v těchto lokalitách. „Jediné, co může Rakousko podniknout, je, že bude požadovat finanční náhrady. Nicméně soudím, že i to bude obtížně vymahatelné, protože podle našich zkušeností z loňska je asanace na druhé straně hranice možná ještě méně důkladnější než u nás, a navíc také začíná pozdě,“ prohlásil Bláha. Dodal, že v hospodářských lesích na rakouské straně je dobře vidět, k čemu vedou asananční zásahy. Podle něj tam došlo k obrovským větrným škodám poté, co například pod Třístoličníkem vzniklo kácením několik holin.