Reakce NP Šumava na článek Jitky Markové

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Reakce NP Šumava na článek Jitky Markové
Author Jana Zvettlerová
Date 2009-10-19
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Většina nepodložených invektiv pisatelky článku zaznívala již v době vzniku Národního parku, většinou od bývalých přisluhovačů komunistického režimu, podobně jako tomu bylo na nedávné víkendové akci bývalého premiéra u Plešného jezera a na Jeleních Vrších. Nelze z kontextu vytrhávat jednotlivé okolnosti či projevy diferencovaného přístupu péče o lesy v NP Šumava. Naši oponenti často zapomínají na to, že lesy v NP Šumava nelze srovnávat se správou hospodářských lesů, jejichž cílem je na rozdíl od lesů v NP trvale produkovat dřevo.

Vznik holin v NP v důsledku ochrany lesa proti kůrovci se odehrává v posledních dvou letech v oblasti kulturních smrčin v nižších a středních polohách NP Šumava a zdaleka ne v rozsahu těžeb, jež doprovázely NP v 2. polovině 90. let. Nutným důsledkem je vznik pasek, ovšem často s výskytem přirozeného zmlazení buku, jedle a smrku. Proluky bez přirozeného zmlazení jsou dosazovány ihned dalšími dřevinami, které lépe snášejí růstové podmínky otevřených ploch. Velká část porostů NP je v současnosti již etážová – tj. s již vyvinutým podrostem a mladšími generacemi stromů. Maximální velikost holiny uváděná pisatelkou platí v hospodářských lesích pro úmyslné zásahy při mýtních těžbách. Podobné zásahy se v NP neprovádějí vůbec, stejně tak jsou z úmyslných těžeb vyloučeny veškeré skupinky či jednotlivci smrků starších 120 let a všechny ostatní druhy lesních dřevin v NP ve všech věkových kategoriích.

Je zřejmé, že autorka článku úplně nepochopila způsob péče o ekosystémy NP. Uváděný výčet managementových postupů je zmatečný. Jednotlivá vyjmenovaná opatření jsou nyní v NP zajištěna diferencovaným přístupem – je tedy dle jednotlivých lesních porostů zcela zřejmé, kde a jakým způsobem budou zásahy proti kůrovci probíhat a kde nikoli, včetně všech dalších opatření, která mají vždy za cíl zlepšit daný stav lesa. Současná územní strategie ochrany přírody v lesích NP Šumava jednak napravuje chybnou zónaci z roku 1995, ale i odborně a koncepčně integruje uvnitř těchto ploch poškození lesů po orkánu Kyrill ve vrcholových partiích NP. Současná strategie vychází z platné legislativy – o protizákonném postupu tedy nemůže být řeč.

V současné době nastavený diferencovaný přístup odpovídá požadavkům evropské i české ochrany přírody v tomto zvláště cenném území. Těžba v nejcennějších územích Šumavy znamenala nejenom významnou ztrátu biodiverzity, ale vytvořila by také negativní obraz České republiky jako země, která nechrání své přírodní bohatství pro příští generace. Zároveň by znamenala přímé poškození předmětu ochrany přírody, narušila by přírodní vývoj těchto ploch. Stejný názor sdílí například i účastníci (1200 vědců ze 65 zemí světa) speciální sekce věnované problému kůrovce na Šumavě, konané během 2. Evropského kongresu biologie ochrany přírody v Praze (1. – 5.09.2009). Jako výraz uznání úspěšného plnění jasně definovaných kritérií kvalitní přeshraniční spolupráce v Evropě jsme získali ocenění – certifikát kvality EUROPARC Federation. Správa NP a CHKO Šumava spolupracuje s řadou vědeckých, výzkumných a vysokoškolských institucí u nás i v zahraničí. Jednou z nich je také Jihočeská univerzita (paní RNDr. Z. Křenová, Ph. D. na této univerzitě řadu let vyučuje při svém zaměstnání na Správě NP a CHKO Šumava).

Přehršel desinterpretací a účelový popis vývoje lesů NP Šumava je až zarážející a připomíná 60. – 80. léta obhajoby zasahování v lesích KRNAPu, Jeseníků, Krušných Hor a Beskyd pod rouškou „záchrany” lesů před imisemi. Autorka článku ignoruje skutečný plošný rozsah popisovaných jevů a skutečný ekologický dopad na lesní prostředí NP Šumava. Stejně tak je nesmyslné tvrzení, že těžby v minulém i letošním roce významně přesahují těžby z druhé poloviny 90. let v NP Šumava. Celkové těžby z této doby nebyly překročeny, a to se nyní nacházíme v období dvou let po orkánu Kyrill. Jak lze jinak reagovat na odstavec nesmyslů o nekoncepčnosti naší práce, než opačným tvrzením, že naše Obecné zásady péče o les vycházejí z jasných vědeckých výsledků, odborných doporučení českých i zahraničních expertů a platné legislativy. Současná lesnatost Šumavy je za posledních 200 let nejvyšší, jen na území NP Šumava vzniklo 7000 ha nového sukcesního lesa od 2. světové války. Pisatelka asi zapomněla na to, že žijeme ve střední Evropě, kde se les samovolně šíří na všech plochách, které člověk ponechá svému osudu. Na Šumavě tomu není jinak. Pouze území NP jsou nyní v Evropě zárukou zachování posledního 1% výměry Evropy s charakterem přírodních lesů. Jak vidíte i toto 1 % Evropy je stále ohrožováno nedůvěrou v přírodní vývoj a strachem z nepoznaného.

Jana Zvettlerová, Správa NP a CHKO Šumava