Reakce na článek aneb Slovo ke starostům

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Reakce na článek aneb Slovo ke starostům
Author Vladimír Just
Date 2002-12-21
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

V Klatovském deníku jsem si 29. listopadu přečetl, že „starostové šumavských obcí obvinili ze špatné práce ministerstvo životního prostředí“, jež prý „dalo prostor lidem, kteří nejen Správu, ale i obce mediálně zostouzejí a dávají najevo lidem, kteří „na Šumavě žijí, že jsou pitomci“. Jako odstrašující příklad takového ostouzeče, který dostal od ministra jakési protekční povolení ke vstupu do 1. zón, jsem byl jmenován já. Celý článek pak působí dojmem, že tyto názory sdílejí všichni šumavští starostové. Dovoluji se vůči takové hrubě zkreslující manipulaci protestovat, a to ze tří důvodů: 1) článek se ve skutečnosti opírá o výroky, přesněji řečeno výmysly, pouhých tří šumavských starostů (Modrava, Srní, Hartmanice). Pokud vím, území NP se týká katastru dvou desítek, nikoliv pouhých tří šumavských obcí. 2) V nactiutrhačných výrocích vůči mé osobě a ministerstvu životního prostředí nezazněla věc zásadní důležitosti: ani jeden z mých četných podnětů inspekci ŽP nebyl shledán neoprávněným! Všechny se ukázaly jako pravdivé. A byly z nich vyvozeny větší či menší sankce vůči Správě NP, ve prospěch ochrany přírody. Co se týká mé tolikrát zpochybňované kvalifikace: tou první, která šéfům NP bohužel schází, je láska k Šumavě. Ta mi diktuje i odpor k jejím ničitelům. A k tomu, aby člověk uměl spočítat pařezy s chybějícími kmeny v nejvýše chráněné zóně, tedy kmeny, které nejsou ani v účtech, ani v terénu, k tomu stačí umět počítat do sta, maximálně do tisíce. To, že jde při těchto šumavských krádežích o mnohamilionové škody, netvrdím já, ale odborníci na slovo vzatí (ing. Staněk a ing. Ryšánek z MŽP). 3) Nikdy jsem slůvkem nezostouzel ani obce, ani lid šumavský. Zostouzel jsem – a budu zostouzet, dokud nebudou potrestáni – zloděje a tuneláře, kteří zašantročili nejvzácnější dřevo v republice přes akciovky do ciziny, zatímco české pily v Pošumaví krachují jedna po druhé – a k našim západním a jižním hranicím už šest let proudí kamiony s drahým šumavským dřevem! Pan Schubert (a jeho dva komplici) se chová podobně jako komunisté: kdykoli jste v minulosti kritizovali konkrétního papaláše, hned vyrukoval s tvrzením, že v jeho osobě kritizujete všechen pracující lid. Tak tedy: nejenže jsem nikdy nezostouzel šumavský lid (a obce), ale hluboce se mu obdivuji. Za to, jak trpělivě snáší velkopanské manýry a šikany správců NP, kteří se chovají jako novodobá šlechta, staví si za veřejné peníze honosné paláce (Žlábek, Schubert), byrokraticky šikanují a brzdí veškeré podnikatelské aktivity, šetrné k přírodě. Obce mají z NP jen nevýhody. Vimperská vrchnost jim zatajila, že o pár kilometrů dál, v Bavorsku, jsou lidé rádi, že patří k NP. Jelikož to není švindlpark, ale standardní evropský národní park, mají z něj výhody (evropské strukturální fondy, peníze z měkké turistiky). Vysmívaná bavorská koncepce nezasahování na 75 % území – což je koncepce každého národního parku, německého jako polského či rakouského – plus výhody a kompenzace okolním obcím, zvítězila na celé čáře. V Bavorsku mají pod uschlými stromy nový les, u nás máme holiny a chudnoucí obce. Sousední park dostal už třetí mezinárodní vyznamenání a evropské peníze i turisté se sem hrnou, obce si nestěžují. Náš lesní závod, který brzdí veškeré soukromé aktivity (malé penziony, soukromý pronájem středisek na Březníku, Poledníku či Plešném jezeře, nesmyslné zákazy vstupu, šikana turistů, kteří nesmějí tam, kam smí traktor a vybraní papaláši), má naopak z ostudy kabát, krade se v něm, o výhody přišel, je s ostudou škrtán z prestižních seznamů. Kdo tím trpí nejvíce (kromě přírody) jsou obce a obyčejní občané. Jsem plně na jejich straně. Jsem pouze proti papalášům, kteří z nich žijí a bojí se o své feudální výsady. Autor je členem Občanského sdružení obrana životního prostředí, pověřený monitorováním Šumavy.