Rezervace pro zbývající obyvatele
| Rezervace pro zbývající obyvatele | |
|---|---|
| Author | Jiří Neumann |
| Date | 2004-06-21 |
| Source | Zlínské noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Dopisy čtenářů
V poslední době se doslova „roztrhl pytel“ s návrhy a vyhlašováním dalších přírodních rezervací, malých i neúnosně velkých, s odvoláváním se na nařízení Evropské unie, která to po nás prý striktně požaduje.
Přitom ale při nedávném návrhu ptačích rezervací „Natura 2000“ vznikl dojem, že odvolávání se na požadavek EU je patrně pustou výmluvou, protože snahou Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) bylo od začátku, abychom měli co nejvíce takových chráněných území – a to bez ohledu na obce i kraje, kterých se to bytostně týká i na jejich schválené plány celkového rozvoje spravovaných území. Po nevyslyšených reálných a logických připomínkách krajů nakonec autoritativně rozhodlo právě MŽP a vláda s obvyklým nadhledem a klidem, aniž by domyslely následky takového rozhodnutí.
Jaké vlastně naše vláda ponechala rychle zřízeným krajům pravomoce v ochraně přírody? Jsem názoru, že měla respektovat jejich působnost a nezasahovat do jejich pravomocí a rozhodování. Vždyť přece kraje znají dnes nejlépe situaci i nezbytné potřeby svých obyvatel.
Jistě zprvu dobře myšlená akce ochrany přírody – „Natura 2000“ se přeměnila v jakousi podivnou gigantomanii MŽP v součinnosti s ochranářskými a ekologickými organizacemi. Dnes nikdo rozumný nemůže nic přece namítat proti běžné ochraně přírody – ta si to právem plně zasluhuje a jsme tím povinováni našim příštím generacím.
Na příkladu ochrany ptačích rezervací v Jihočeském kraji je však za současné situace zřejmé, že zde chráněná území již zaujímají plnou jednu třetinu jeho celkové rozlohy – a na nich je nebo v dohledné době bude vyhlášena řada omezení běžného hospodaření i v jeho rozvoji (i jeho jednotlivých dotčených obcí). A to rozhodně nepovažuji za optimální a správné řešení.
Byl jsem po celý život jako provozní lesník zastáncem rozumné ochrany naší přírody. Nemohu však přijmout za své třeba současné zásahy ekologů a MŽP do obhospodařování lesů v Národním parku Šumava (NPŠ), kde bez překážek přímo před očima často až fundamentalistických ochránců přírody i ekologů již řadu let trvale nebezpečný kůrovec ničí ty nejcennější šumavské smrčiny (bohužel k jejich radosti), a to bez respektování dlouholetých zkušeností a zásad ochrany lesů. Nemohu ani souhlasit s rozšířením 1. zón v NPŠ, kam nakonec nebudou mít přístup lidi a bude se zde zkoumat již dávno poznané lesníky minulých generací. Stejně tak je nutno co nejpečlivěji zvážit vyhlašování dalších rozlehlých nových chráněných území s ohledem na místní obyvatelstvo a jeho životní podmínky.
Sám program „Natura 2000“ jako rozsáhlé ptačí rezervace zaujala již velkou část rozlohy Jihočeského kraje, ale v něm přece žijí i další živočichové – např. plazi, obojživelníci a další. Může přijít čas, kdy si někdo opět vzpomene na jejich nutnou celoplošnou ochranu a MŽP se toho rádo chopí a spolu s vládou vyhlásí další území za velké rezervace, a tak dále. Opět to povede k dalším zákazům vstupu a omezením v celkovém hospodaření a rozvoji dotyčné oblasti.
Proti současným nelogickým předpokladům se dál bude snižovat počet návštěvníků kraje a patrně bude i docházet k postupnému vysídlování takových oblastí s ohledem na omezení. A kde je záruka, že se to opět lacině nezdůvodní požadavkem EU a opět řízení proběhne bez přímé účasti obcí i kraje a bez respektování jeho potřeb – potřeb zcela legálních.
Bylo by jistě zajímavé, jak k takovým požadavkům přistupují jiné země EU, nejsme-li až příliš v tomto směru horliví. Aby nakonec nemuselo dojít i na „ochranu zbývajících lidí“, kteří to vše vydrželi.
Dnes se jaksi v tom „zeleném zápalu“ zapomíná, že se musí vždy nutně najít rozumná rovnováha mezi ochranou přírody a v ní žijícími lidmi a nadále nemůže vítězit jen čistá ekologie. Ekologie, je-li skutečně kvalitní, musí sloužit jak lidem, tak přírodě!
