Riziková analýza přináší tři scénáře možného šíření kůrovce na Šumavě
| Riziková analýza přináší tři scénáře možného šíření kůrovce na Šumavě | |
|---|---|
| Author | Petr Pokorný |
| Date | 2007-05-17 |
| Source | Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Sprava šumavského národního parku má k dispozici analyzu gradace kůrovce, která by mohla nastat po letošních lednových polomech. Studii zpracovali odborníci na problematiku lýkožrouta smrkového- Rastislav Jakuse z ústavu ekologie lesa SAV ve Zvolenu a Marek Turcani z fakulty lesnické a environmentalni v Praze.
„Z hlediska rozvoje kůrovce je podle této analyzy možné rozdelit Šumavu do tři pasem. Nejméně ohrožena jsou dna dolin s vodnimi toky, rašeliniste, smíšené porosty a mlade smrkové a podmáčene porosty. Například v okolí starých smrkových monokultur s premnozeným kůrovcem bylo v minulých letech v podmínkách šumavského parku a sousedního bavorského parku napadeno jen pět procent mladych porostu. pásmo vysokého rizika je především na polomových plochách se soustředenou a rozptylenou kalamitou a v porostech poškozených větrem a kůrovcem. Prakticky bez rizika jsou porosty, kde je zastoupení smrku do 20 procent,“ řekl mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Radovan Holub.
Predlozena rizikova analyza počítá se třemi moznými scenari: optimistickým, realistickým a katastrofickým. Optimisticky scenar předpovida pouze zasazení pásma vysokého rizika. pásmo středního a nizkeho rizika zůstane nežasazeno. Realisticky scenar počítá s náletem kůrovce na většině plochy pásma vysokého rizika, zatímco pásmo středního rizika zůstane zasazeno jen ojedinele a pásmo nizkeho rizika nebude zasazeno vůbec.
Katastroficky scenar předpovida nálet kůrovce na většině ploch vysokého a středního rizika, zatímco pásmo nizkeho rizika bude zasazeno jen ojedinele a ohniska se nebudou dále rozsirovat. Za studie také vyplývá, že velice důležité je vyuzit všech dostupných obranných opatření na plochách, kde je možné kalamitu zpracovávat. Veškerá kalamita by měla být zpracovana nejdele do března 2008.
„Je téměř jiste, že gradace vznikne do dvou až tři let od vzniku optimalnich podmínek, v tomto případě poškození stromu větrem. V průběhu roku 2007 je největší šance ovlivnit vývoj kalamity,“ konstatuje studie.
S vysokým zdrojem kůrovce v roce 2007 se počítá např. v oblasti Černé hory a pod Trojmeznou, kde se na velké části ploch v minulosti lesnicky zasahovalo a vznikly tu rozsáhlé holiny, zatímco menší plochy zůstaly v I. zóně, a tedy bez zásahu, čímž došlo k celkovému oslabení porostu.
