Roubenky: Místa pro život i muzea

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Roubenky: Místa pro život i muzea
Author Jan Štifter
Date 2008-12-03
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Na jihu Čech se nachází asi tři sta chráněných staveb, které mají dřevěné konstrukce. Nejzajímavější je ve Vitějovicích

Jižní Čechy – Pokud by se chtěl turista pokochat pohledem na stará roubená stavení, zřejmě by vyrazil do Českého ráje nebo Podkrkonoší. Jižní Čechy by si vybral spíše při cestě za selským barokem.

Tak ostré ovšem rozdíly mezi kraji nejsou. I v jižních Čechách se nachází řada roubenek, které si zaslouží pozornost. Už proto, že tu stojí nejstarší venkovská roubená stavba v České republice. Vznikala v době, kdy Kryštof Kolumbus přistál u břehů Ameriky.

Kde můžeme dřevěné domy najít? V jižních Čechách existuje hned několik lokalit, kde se jich dochovalo více. Příznačná je tím například Šumava či severní Táborsko. Narazíme na ně ale i jinde. Třeba v Římově na Českobudějovicku nebo Mirkovicích, které leží mezi Českým Krumlovem a Velešínem.

Římovská roubenka patří mezi raně novověké sruby. Stojí nedaleko náměstí a dnes uvnitř funguje muzeum vláčků. Dlouho se o jejím stáří nevědělo. Na konci devadesátých let ale obecní úřad přistoupil k rekonstrukci, která prozradila, že nejstarší části jsou z doby krátce před třicetiletou válkou.

„Ukázalo se, že některé konstrukce pocházejí asi z roku 1611. Strop je mladší, ten vznikl kolem roku 1770,“ přiblížila Lenka Grimmová z místního muzea.

Expozice tu připomíná bývalou koněspřežní železnici vedoucí z Českých Budějovic do Lince a jejího projektanta Františka Antonína Gerstnera, který měl na římovském zámku projekční kancelář. Lidé si tu také mohou prohlédnout část srubu.

„Vnitřek je odkrytý, zájemcům to rádi ukážeme,“ slibuje Grimmová. Muzeum je přístupné od července do konce srpna denně mimo pondělí a čtvrtka, bránu tu ale po předchozí domluvě otevřou i jindy.

Roubené místnosti, dokonce středověké, se výjimečně dochovaly i ve městech, třeba v Českých Budějovicích či Českém Krumlově. Tam se ale většinou jedná o roubené části zděných staveb, které sloužily jako tepelná izolace. Zatím posledním objevem tohoto druhu je trámková konstrukce vložená ve světnici domu v Kanovnické ulici v Českých Budějovicích.

Mezi nejzajímavější roubenky na jihu Čech se ovšem řadí dům ve Vitějovicích na Prachaticku. Na první pohled stavení příliš nevyniká. Přesto se jedná o poklad lidové architektury – nejstarší roubenku ve vesnickém prostředí na území České republiky. Málem přitom podlehla demolici. Dům koupili v roce 1995 manželé Zámečníkovi s tím, že vybourají některé zdi. Dokonce už koupili i cihly na stěny nové. Testy dřeva ale ukázaly, že pochází z devadesátých let 15. století. Převážně jedlové kmeny stavaři káceli v zimě mezi roky 1491 a 1492.

„Stavba vyrostla buď hned v roce 1492, nebo brzy potom, bezpochyby nejpozději do roku 1495. Datování je blízké dosud nejstarší roubené obytné místnosti v Sakách na Slánsku, pro kterou se dřevo kácelo mezi lety 1494–1495,“ uvedl pražský historik architektury Jiří Škabrada.

Zámečníkovi opravovali dům několik let. Mají novou kuchyň, koupelnu, v místnostech na ně však dýchá historie. V domě už schází jen pec.

„Rádi bychom ji tam měli, k takovému objektu prostě patří. Ale zatím na ni nejsou peníze. Když jsme se ptali u specializovaných firem, vyčíslily nám její stavbu na více než dvě stě tisíc korun,“ sdělila spolumajitelka Marie Zámečníková.

Odborníci je chválí za to, že neutekli od zodpovědnosti a do rekonstrukce jedinečného domu se pustili. To se totiž často nestává. Lidé se obávají, aby je památkáři nenutili k náročným opravám, a tak se snaží náhlé objevy před nimi zatajit. Nebo k nim alespoň zamezit přístup.

Příkladem je českobudějovická Husova ulice v lokalitě Čtyři Dvory. Na jaře letošního roku tam ustoupilo několik domů nové výstavbě. Obnažila se tak zeď sousední stavby, kterou tvořily trámy. Objevil se unikátní středověký srub? Ptali se památkáři a začali vyjednávat s majiteli.

Vlastníci dělali problémy. Nechtěli povolit průzkum. Po dlouhých jednáních se nakonec s památkáři domluvili. Výsledek ale historiky zklamal. Dřevo bylo ve stavu, kdy nedokázali určit jeho stáří. Jisté je jen to, že objekt vznikl do poloviny devatenáctého století.

„Zjistili jsme, že se skutečně jedná o zbytek srubu. Takové domy tu vznikaly v době před rokem 1850,“ poznamenal tehdy Daniel Šnejd z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Odborníci tu narazili na další problém, který omezuje výzkum roubenek. Dřevo bývá poškozené, a dendrochronologická laboratoř je proto nedokáže přesně datovat.

Ochranu má přes tisíc venkovských usedlostí

Na jihu Čech je památkově chráněno přes tisíc venkovských usedlostí. Jaké množství z nich skrývá dřevěné konstrukce, strohé statistiky neprozrazují. Odborníci odhadují, že přibližně jedna třetina nebo spíše čtvrtina.

Většina z nich má stejný základní půdorys. Dům je rozdělený na tři díly – předsíň s černou kuchyní, světnici a komoru. Výjimkou z tohoto pravidla jsou typy inspirované architekturou ze vzdálenějších oblastí. Například ve Volarech se dochovaly takzvané alpské domy.

„Mají podstatně jinou dispozici. Tenhle typ domu sem přinesli osadníci z alpských zemí, vyskytuje se v Rakousku a v Bavorsku,“ uvedl náměstek ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Vlastislav Ouroda.

Ke každodennímu bydlení však roubenky už zpravidla neslouží. Lidé je využívají spíše jako chalupy. Realitní makléři ovšem potvrzují, že Jihočeši tíhnou spíše ke kamenným stavbám. Roubenky si vybírají například Pražané, a to v lokalitách blízkých hlavnímu městu.

„Mám pocit, že pokud by si měli Jihočeši vybírat mezi zděným a roubeným domem, spíše by se přiklonili ke zděnému. Více takovým objektům věří,“ sdělila Hana Kovandová, obchodní ředitelka českobudějovické realitní kanceláře Stejskal.

„Stavba vyrostla buď hned v roce 1492, nebo brzy potom, bezpochyby nejpozději do roku 1495.“ Jiří Škabrada o roubence ve Vitějovicích.

„Jihočeši se spíše kloní ke zděným stavbám. Více takovým objektům věří.“ Hana Kovandová, RK Stejskal