S Františkem Pelcem o Šumavě

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


S Františkem Pelcem o Šumavě
Author
Date 2009-09-22
Source respekt.cz
Genre internet
Respondent František Pelc

Chat na respekt.cz

Diskutovat na téma budoucnosti šumavské divočiny, bezzásahové zóny, kůrovce, kácení stromů i rozvoje regionu, jste dnes mohli s Františkem Pelcem, náměstkem ministra životního prostředí, ředitelem sekce ochrany přírody a krajiny.

Pavel Slavík

  • Dobrý den. Pane Pelci, nebylo mi z článku úplně jasné na které straně barikády jste – zastává nynější obsazení ministerstva živ. prostředí shodné stanovisko s vedením Šumavského nár. parku? A nakonec mne zmátla zcela informace, že jediná neshoda při řešení rozvoje regionu panuje pouze v případě lanovky na Smrčinu? Jak to tedy je?

František Pelc

Ministerstvo i správa národního parku jsou jeden resort a logicky máme jednu strategii. jsem na straně plnohodnotného národního parku a ne prázdné schránky, která se tak jenom jmenuje. Po důkladném zvážení jsme dospěli k závěru, že nejlepší péče o porosty smrku na přirozených stanovištích smrčin, kdy chceme uchovat a nebo obnovit přirozený charakter jejich struktury, je upuštění od jakýchkoliv těžebních aktivit. Tj. dnes asi na pětině plochy parku. Na ostatním území, kde jsou přirozeným potenciálem smíšené buko-smrko-jedlové lesy naopak v kulturách smrku aktivně zasahujeme včetně eliminace kůrovce s cílem podpořit druhově i prostorově přírodě blízké lesy. Ta sjezdovka s lanovkou je pouze jeden indikátor. Ten principielní spor je o tom, zda národní park bude mít účelovou péči o lesy a ne primárně jejich hospodářské využívání a nebo zda se zde budou rodit vytoužené sjezdovky a lanovky. Říká se tomu jinak etiketní podvod. Na druhou stranu jsme si vědomi, že bez součinnosti s dotčenými obcemi se nám dlouhodobě nebude dařit efektivně chránit přírodu a krajinu. Proto se snažíme hledat vytrvale konsensus. A není to jednoduché.

Daniel

František Pelc

To je otázka celého paradigmatu lesnictví jako celku. To vzniklo za zcela jiných socioekonomických i ekologických podmínek v době nedostatku dřevní hmoty. Ovlivnilo to i výraznou část Šumavy. Ono to zní konfrontačně, ale já se domnívám, že obecně začneme pěstovat lesy s daleko větším využíváním přírodních procesů a druhově i prostorově rozrůzněnější a nebo v budoucnu nemusí být lesy žádné. To si nepřeji. V době klimatických změn to platí dvojnásob. Ponechávání reprezentativní soustavy lesních společenstev samovolnému vývoji a jejich systematický monitoring kromě významu pro ochranu přírody musí přinést i poznatky pro pěstování lesů obecně a to i hospodářsky významných. Kde jinde to studovat a provádět než v centrálních částech národních parků a dalších vybraných chráněných územích

Viktor S.

  • Také jsem byl z článku poněkud rozčarován. Stačí samotný závěr – vůbec jsem neporozuměl rozporu: Národní park dráždí starosty svojí reklamní kampaní, v jejímž rámci láká návštěvníky na návštěvu „divočiny“. Na druhou stranu obce nesouhlasí s variantou, že by byly podobně jako v Bavorsku z národního parku vyňaty. Mají totiž strach, že by přišly o dotace, díky nimž teď mají výrazně vyšší rozpočty než srovnatelné obce v okolí, což je zcela jasně vidět i na jejich vzhledu. Co hodláte s tímto chaosem udělat?

František Pelc

Základní obecný rozpor je v tom, že mnozí zapomínají, že všechny lesy národního parku jsou lesy zvláštního určení a ne lesy hospodářské. Poslání obou je rozdílné. Mýtus, že obce trpí existencí parků není pravdivý. Nedávno statistické údaje doložili stavební a ekonomickou aktivitu v Pošumaví jako jednu z nejvyšších ve srovnatelných regionech v ČR. Sousední Novohradské hory či Rychlebdské hory nejsou žádné chráněné území a socioekonomicky trpí stejnými problémy jako další hospodářsky marginální části státu a oproti Šumavě na tom jsou podstatně hůře. Východisko z toho vidím zavedením samostatného programu pro obce dotčené existencí národních parků a ve výhledu třeba i chráněných krajinných oblastí, kde budou samostatné výzvy a lepší bonifikace žádostí na projekty celkové infrastruktury. Starostům jsme představili návrh vize 2020, kde se o tomto hovoří stejně jako o společném postupu při dalším přístupu k bezzásahovým územím. Něco podobného už delší dobu funguje ve Francii.

Magda

  • Nenadešel čas se zamyslet i nad tvrdšími tresty pro škůdce lidského rodu, tedy ty co svým bezohledným vandalstvím pustoší přírodu? Aktuálně je tu případ zlodějů orchidejí (Prstnatec májový).

František Pelc

No, možná máte pravdu. Ale již dnes může fyzická nebo právnická osoba dostat pět tisíc až několik statisíců pokutu. Spíše nám však chybí systematická inspekční činnost a exemplární potrestání.

Pavel

  • Dobrý den, jaký je váš názor na případné budování lanovky na Smrčinu, případně na Hraničník? Podle mého je samotná lanovka bez sjezdovky nesmysl, po jejím dokončení se začne tlačit na vybudování tzv.odjezdové sjezdovky a další mohou následovat. O nic jiného zastáncům lanovky nejde.

František Pelc

Smrčina je velmi, velmi hodnotná část národního parku a Hraničník má také vysoké hodnoty. Vlastní vybudování lanovky na Hraničník by asi šlo vymyslet poměrně citlivě, ale ta rizika, která říkáte sdílím. V rámci diskuse s obcemi sledujeme více variant zpřístupnění rakouského lyžařského areálu. Tahle je pouze jedna z nich.

R. Kofroň *Jaká je tedy současná aktuální situace? Kácí se, nebo ne? Postupuje se podle nějakého smluveného plánu? Byl jste vy osobně v poslední době situaci v NP obhlédnout? Z medií se pouze dozvídáme pochybná prohlášení pana Zemana...

František Pelc

Na pětině lesů parku se nekácí (stanoviště horských a podmáčených smrčin) a na 4/5 ano. Viz odpověď výše. Po orkánu Kyrill v roce 2007 byl evidováno skoro 1 mil.kubíků kůrovcového dříví, letos asi pětina. To dokládá, že celkově je v parku kůrovec pod kontrolou (na rozdíl od některých hospodářských lesů mimo park, kde naopak je asanace nezbytná). Na Šumavu jezdím víceméně pravidelně a nejenom s expremiérem Zemanem, Nyní tam směřuji na celé tři dny. Pan Zeman plní někomu přání. Jeho cílem je spolupodílet se na oslabení národního parku a umožnit větší normální hospodářské využívání lesa a nebo rozvoj lyžařských areálů. Jím uváděná škoda 32 mld. Kč na kůrovcovém dříví podle některých defektních podkladů je úsměvná. Jsme v národním parku a v lesích zvláštního určení. Když bych na jeho argumentaci přistoupil (nedělám to), tak v době Zemanovy vlády vznikla asi čtvrtina těchto virtuálních škod. Musel by tedy splácet i on a ministr Kužvart.

Martin B.

  • Šumavský park je srovnáván s parky našich sousedů, kde je jejich rozloha menší? Znamená to, že jedním z problémů je i jeho „zbytečně“ velká rozloha?

František Pelc

Tak v novinách je připomínáno, že NP Bavorský les je pouze 130 čtv.km. Není to tak, je skoro dvakráte větší. To, že Národní Park Šumava (690 čtv.km) a NP Bavorský les dávají jako přeshraniční území dohromady skoro 1000km2 je samo o sobě unikát, který musíme využít pro ochranu přírodního prostředí, kam patří i ony přírodní procesy, ale i pro rozvoj udržitelných forem turistiky. V Bavorsku se jim to daří lépe. Park bych nezmenšoval a už vůbec ne kvůli rozbouřené politické situaci. V rozloze parku problém nevidím. Možná ti, co chtějí v území byznys neslučitelný s existencí národního parku, to cítí jinak.

M.Hlavsa

  • Podle jakých kritérií budou rozšiřovány bezzásahové zóny?

František Pelc

Na 20 % stanovovišť přirozených smrčin je stabilizováno vymezení, 9 % se zde v tzv.přechodových zónách doplní do 10 let. Základním kriteriem mimo tato území bude posouzení prostorové rozrůzněnosti a přítomnost dřevin přirozené druhové skladby. Toto se vnáší do připravovaného plánu péče o park a kriteria budou společně projednána i s obcemi. Do roku 2020 však předpokládáme spíše stabilizaci současného rozsahu.

Radek Srb

  • Pokud se obě strany nyní dohodnou na konkrétním postupu, jak bude zajištěno plnění i v budoucnu? Nakolik to bude závazné pro politiky a ochránce přírody i v případě změny politického klima?

František Pelc

Špatné je, že se od vzniku národního parku změnila třikrát strategie (bezzásahové zóny, zásahové a bezzásahové), za to může i ministersvo životního prostředí. Není možné to měnit podle výsledků voleb a politických tlaků a pocitů. Proto připravujeme s obcemi koncept Vize 2020, kde by měly být základní parametry strategie dohodnuty alespoň na deset let dopředu. Základ je dlouhodobý přístup.

Lenka Jeřábková

  • Pane Pelci, je prosím dostupná odborná analýza stavu a problému o kterém se vede spor? Mají ji k dispozici obě strany a nebo má každá tu svou? František Pelc

Závěry expertní skupiny jmenované hejtmanem Zimolou by neměly být pro nikoho relevantní informací. Prof. Vacek a ing. Krejčí vydaly teď knížku o stavu lesa a péče o něj na Šumavě. A na 130 bodech monitoruje správa NP stav lesa v bezzásahových územích. Přesto běží dnes mezi oběma stranami sporu diskuse na pracovních jednáních.

L. Richtrmoc

  • Kdo je oprávněn nakládat s dřevem vytěženým v NP? A komu patří zisky z prodeje takto nabité?

František Pelc

Správa NP sama zadává těžební činnosti. Tržba z prodeje dřeva je příjmem správy parku, která ho účelově používá na činnosti související s ochranou přírodního prostředí. Správa jako příspěvková organizace státu nemá zisky. Je možné, že někdo má v hlavě jiný koncept.

M. a E. Erichovi

  • Odkud se vzalo tvrzení, že kůrovec má omezenou schopnost rozšiřování? Lze toto tvrzení něčím spolehlivě podložit?

František Pelc

Podrobné studie hovoří zhruba o max. vzdálenosti 500m, ale záleží především na charakteru porostů a vývoji klimatu. Na Šumavě je navíc specifická situace, kdy k rojení logicky dochází dříve v teplejších nižších místech pod horami, takže s tím šířením kůrovce primárními směry je to poněkud složitější, že sdělují kritici práce parku.

P. Vajda

  • Bude ony zmíněné bezzásahové zóny možné měnit, posunovat, přizpůsobovat momentálnímu stavu lesa?

František Pelc

Ano v dílčích odůvodněných případech, ale základní koncept musí být neměnný. Musí to běžet dlouhodobě. Přiřazování dalších území také musí mít základní pravidla. 20 % je nyní však již stabilizováno.

Kubas

  • Hraje v celé připravované koncepci dalšího rozvoje ochrany naší přírody důležitou roli i některými vědci avízovaná změna klimatu? Počítá se například s výsadbou jiných druhů dřevin?

František Pelc

Právě území NP musí být využita i k monitoringu dlouhodobých přírodních procesů pod klimatickou změnou a využít poznatků k pěstování lesa v parcích i mimo. Viz výše.

I.Sazamová (Mnichov)

  • Dobrý den. Pane Pelci, angažujete se v záchraně zámku Jezeří a Horního Jiřetína v Krušných horách? Jak daleko je vlastně celý navrhovaný projekt zatopení nedalekých dolů? Děkuji za odpovědi a přeji mnoho zdaru. Iveta Sezamová

František Pelc

Já osobně přímo ne, ale náš resort dlouhodobě bojuje o uchování obcí a územních limitů v dotčeném regionu. Znám to tam. Je to kontrastní krajina – od zničeného charakteru až po unikátní přírodní a krajinné hodnoty.