Smír v českých hvozdech

Smír v českých hvozdech
Author	Čestmír Klos
Date	2007-09-03
Source	Euro
Genre	tisk
Respondent

Národní lesnický program: Různorodé zájmové skupiny dospěly ke konsenzu, který nikdo nečekal

Lesy jsou ve spatnem stavu a nadále chradnou. K tomuto varujicimu zaveru před rokem dospelo více než dvě stě vědců a odborných pracovníku. Jejich stanovisko rozpoutalo dosud probíhajíci ostrou polemiku. Tradiční lesníci těžce nesli tvrdou vědeckou kritiku staletimi overených způsobu lesnického hospodaření. vědci napadli nejen nenapravitelné udrzovanou stejnovekost porostu a pokracující holoseče, ale shromazdili také mnoho důvodu, proč by se mělo zastavit i státem podporované vapnení a hnojení. Dokonce zpochybnili ideal lesa uklizeného jako klicka ve prospech povalujících se vetvi, ba zterelých starých stromů. Tím proti sobe popudili nejen lesniky, ale i mnohe chalupare, kteří sbiraji klest, aby vycistili les a měli co spalovat v kamnech místo sirnateho uhli. Když do této rozbourene atmosfery přišla priprava národního lesnického programu do roku 2013, kdekdo očekával tvrdy naraz dvou názorových a profesnich front. Opak byl pravdou. Názorove to mezi ruznorodými skupinami sice pořádně jiskrilo, ale výsledkem byl konsenzus, na nejz by si odvazil vsadit asi málokdo. Bliz přírodě. cílem je trvale udrzitelné hospodaření v lesích. Vyzada si podstatne omezení holoseči a duraz na smíšené porosty s preferenci ekonomicky vyznamných druhu dřevin. ještě razantnejsimu vykrocení směrem k přirozenému lesu mají sloužit vybrane postupy blizsi přírodě. V tomto způsobu hospodaření už nebudou mít holoseče vůbec žádný smysl, těžit by se mělo vyberným způsobem strom od stromů. V takových porostech by už měla být jen přirozena vegetace, zatímco v beznem produkcním udrzitelnem lese by introdukované druhy vadit neměly. Předpokládá se rozdilny přístup k lesům podle jejich kategorie, velikosti a druhu vlastnictví - ekologické funkce by měly plnit zejména lesy ve vlastnictví státu. Národní program uklada vlastníkum pěstovat prostorove a druhove rozruznene lesní porosty s co největším vyuzitim přírodních procesu. Vyzaduje výrazne snizení poctu jelení a srnci zvěře, která narusuje přirozené omlazení stromu a ohrožuje přírodní rovnovahu lesního ekosystému. stát musí formulovat strategii odstraňování starých ekologických zatezi, způsobených zejména okyselením pud. Měl by zridit státní lesní fond, který by pomahal celit současným nepříznivým vlivům na les, zejména rostoucim emisim silnični dopravy a přicházejici klimaticke zmene. přednost by měly dostat biologicke měliorace lesa před chemickými. Zhruba čtvrtina lesních porostu se nachází ve zvlášť chráněných územích. Pod prisnou ochranou s bezzásahovým režimem je ovšem pouze patnáct tisíc hektarů, což je něco málo přes půl procenta celkove rozlohy lesu. Tri čtvrtiny porostu tvoří lesy hospodářské. Na třech pilirich. Trvale udrzitelnosti lesa nelze docilit beze změny ekonomických a socialnich přístupu. Proto návrh národního lesnického planu uvádí, že stojí nejen na ekologickem, ale i na ekonomickem a socialním piliri. lesní hospodářství spolecne s navazujícími vyrobnimi sektory vytvari pět až sedm procent HDP. Přestože sám les se podili pouze 0,7 procenta, dalších pět až šest procent HDP, tvorených zpracovatelským průmyslem, je na něm přímo zavislých. Jak se pilire navzájem podpiraji, či naopak, dokumentuje umělá nadVláda smrku i v původně listnatých lesích. Dosud výhodný vysoký podíl porostních zasob smrkového dříví je vzhledem k předpokládáne klimaticke změně ekonomicky riskantni. Diskriminacne na lesnickou veřejnost působi přístup státu k dani z lesní pudy. Dan z nemovitosti u zemědělské pudy má být zrusena. O podobnem kroku v oblasti lesa však nikdo neuvazuje. Jako krivdu to vnima zejména Sdružení vlastníku obecních lesu. „Je v tom určity paradox - lesy bez rozdilu vlastnictví plni funkce pro celou společnost. Už jen to, že kdokoli může vstupovat do lesních porostu, aniz se musí starat, komu patri. Rekreační uloha lesu přitom stále roste. K tomu mnohdy přístupuji i jiné spolecensky významné funkce, které by mohly být vlastníkum kompenzovany právě zrušením dane,“ mysli si Vasicek. Ostatne lesy zvláštního urcení a ty ochranné už stejne dané neplati a dohromady představuji celou čtvrtinu českých lesních porostu. To jsou ty lesy, které plni pudoochranné a protierozni funkce nebo jsou vyznamným mistem akumulace vod. Také lesy národních parku nebo ty, jež jsou nedměrné zatezovany exhalacemi z elektraren a průmyslu. Alespoň trochu z každé této role se však týká úplně všech lesů, přestože nemají nějaký zvláštni režim. Přitom dan z lesních nemovitosti představuje pro státní pokladnu jen nevelky prinos 160 až 170 milionu korun. Pocit krivdy může být mnohem citelnější. Novinkou má být finanční renta za právo hospodařit v lesích ve vlastnictví státu. Další ukol, který národní lesnicky program uklada, je scelovani lesních majetku kvůli lepšímu obhospodarovani. Osvobození i od této dané z prevodu nemovitosti by však už bylo citlivejším zásahem do státní pokladny. Mnohe prevody však kvůli neochote platit dan vaznou a roztristenost lesu zbytecne pretrvava. otevřene rany. Nelze se tu venovat všem sedmnacti dlouhodobým cilum, které mají být naplneny konkrétními opatřenimi v legislative, poradenství či v operativních ukolech státní správy. Za pozornost stojí alespoň pět dilcích bodu, které jsou dirami v opevovaném konsenzu. Ceska asociace podnikatelů v lesním hospodářství se razne postavila proti navrhovanému zákazu pronajmu státního lesa za účelem hospodaření. Ministerstva zemědělství a životního prostředí budou muset řešit také pozadavek na periodicke opakovani Národní inventarizace lesu a na volny přístup k jejím zdrojovým datum. Rovnez další nejasnosti se tykaji inventarizace. Mezi Sdružením vlastníku obecních lesu a Hnutím Duha pretrval rozpor nad zavadením ekologicky šetrne lesní mechanizace a sama ministerstva mezi sebou si budou muset vyjasnit kompetence v peci o krajinu a sjednotit působení státu ve vztahu k lesům. Houby budou. Českého občana potesi, že na rozdíl od Slovenska, které aktuálně vytahlo proti cyklistům, tuzemsky návrh lesnického programu trva na pravu volneho vstupu do lesů a na principu jejich obecneho uzivani na vlastní nebezpečí. Rekreační využití lesa se má ještě posilit. Na druhé straně nežapadla ani zpočátku odmítána kritika ve stanovisku vedcu. „Velice me potesilo, že lesníci prijali odpovědnost za přírodě blizke hospodaření a za ochranu biodiverzity. Pod tímto pojmem si lidé už nepředstavují jen zachranu orangutanu v dalekém pralese. Ohroženou biodiverzitu máme i v našich lesích a musíme o ni pečovat,“ připomíná jeden ze signataru vědecké vyzvy, Jan Hofmeister z České geologicke služby.

Zdola to jde lepe

Klicem k domluve byla především usilovna práce s každou formulaci v diskusi zástupcu všech zajmových skupin o les. Zúčastnene zřejmě nutil k dohodě strach z obvykle praxe, kdy se odborne veřejnosti předlozi návrh předem zpracovany ministerskými úředníky. V rychlosti se pak některé připomínky zdola akceptuji, jiné se však pod nejakou zaminkou bez další diskuse odmitnou. Tak by mohli přijít všichni zkratka. Účastníci jednání však odmitli i teze, které předzvykaly vybrane skupinky z vlastních rad. A slovo po slove pak skladali celý program všichni zainteresovani - od zástupcu vlastníku lesu, přes podnikatele v lesním hospodářství a mluvčí stavovských lesnických organizaci až po představitele různých nevládních organizaci. Nechybeli ani učitele lesnických fakult, pracovníci ústavu a instituci ochrany přírody a představitele státní správy a samosprav. Jak však bylo možné zvládnout i zcela protichudne názory? „ V uzavřene mistnosti byla dana temata na celý jednaci den. A účastniky jsem nepustil dříve, než se dohodli,“ popisuje zrod konsenzu ředitel ústavu pro hospodarskou upravu lesu Jaromír Vasicek, který byl moderátorem diskusi. Impulz k priprave programu zdola prekvapive vzesel z Evropské unie.