Spojíme Lipno a Rakousko, vymyslela šumperská firma
| Spojíme Lipno a Rakousko, vymyslela šumperská firma | |
|---|---|
| Author | rs |
| Date | 2007-06-28 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Sumperk - Sumperska firma Energotis zabyvajici se projekty v oblasti energetiky premysli o ambiciozním projektu. Ze dvou vodnich elektraren, českého Lipna a rakouského Aschachu, udělat horni a dolni nádrže obri precerpavaci elektrarny a obe propojit podzemním privadecem vody o prumeru šest metru.
Obe prehrady s elektrarnami jsou asi petadvacet kilometru od sebe a je mezi nimi vyskovy rozdíl 450 metru. Lipno na Vltave by vlastně slouzilo jako horni nádrž a Aschach na Dunaji jako dolni nádrž nove precerpavaci elektrarny, vysvětlil sef společnosti Energotis Miroslav Kopriva, který od roku 1990 až do spustení řídil vystavbu největší české precerpavaci vodní elektrarny Dlouhé Straně v Jesenikach. Mezi obema prehradami by v dobe, kdy je levny proud, putovala voda z Aschachu privadecem do Lipna, kam by ji pohanela nejvykonnější cerpadla. V době energeticke spicky by pak voda pohanela novou elektrarnu vyuzivajici precerpanou vodu. Ta by se stala dalším cenným zdrojem energie.
Z nadcasového hlediska by šlo o investici vysoce perspektivni. její výhoda spociva v tom, že není potřeba stavět žádné nádrže. Tato precerpavaci vodní elektrarna by regulovala výkyvy ve spotrebe elektricke energie v celé střední Evropě, konstatoval sef společnosti Energotis Miroslav Kopriva.
Naklady v současných cenach vycislila firma na jednu miliardu euro. To není nijak neschudna castka, poznamenal Kopriva. Propojení obou vodnich del podle něj prinese i další výhodu: může zlepšít plavebni podmínky na Vltave i Dunaji, upozornil. Uvedl, že takový projekt vyžaduje zmenu energeticke legislativy. Energeticke site obou zemi nejsou propojeny. S dalším propojovaním zemi uvnitř sjednocene Evropy by ale ani toto něměl být problém, míní Kopriva.
Dve šedesátimegawattove Francisovy turbiny vltavské prehrady Lipno nabihaji na plny vykon během 226 sekund a zásoby vody v nádrži o rozloze kilometrove stačí na šest hodin provozu denně během ranni a odpoledni spicky. vodní dilo se budovalo v létěch 1953-1958 aelektrarna byla uvedena do provozu v roce 1959. Za rok doda do site kolem sto osmdesáti milionu kWh.
Prehrada Aschach na Dunaji se nachází přímo ve středu stejnojmenného rakouského města na kilometru 2162,67. Čtyři její Kaplánovy turbiny o vykonu 287,4 MWvyrobi za rok v prumeru 1,6 miliardy kilowatthodin elektriny.
Během vystavby v létěch 1959-1964 vznikla vodní nádrž dlouhá čtyřicet kilometru. Další energii by k obema prehradam dodala precerpavaci vodní elektrarna projektovana Energotisem. Předpokládány vykon této precerpavaci vodní elektrarny by byl čtyři sta osmdesát megawattu, což je zhruba vykon precerpavaci vodní elektrarny v Dalesicich, doplnil Kopriva.
Tato elektrarna by regulovala výkyvy ve spotrebe elektricke energie v celé střední Evropě. Sef společnosti Energotis Miroslav Kopriva
