Spor o způsob zacházení s kůrovcem –nekonečný seriál

Spor o způsob zacházení s kůrovcem –nekonečný seriál
Author	Václav Skuhravý
Date	2000-06-22
Source	Večerník Praha
Genre	tisk
Respondent

Polemika

Boj mezi zastánci a odpůrci zasahování proti kůrovci v Národním parku Šumava je nesmlouvavý, a obě strany se shodnou v jediném: že média informují jednostranně jen o názorech protivníka. „V poslední době se objevily zprávy, že Hnutí Duha připravuje na tento rok další blokádu. Blokáda na Plošném jezeře loni způsobila Škody za 15,3 milionu korun. Jako soudní znalec a člověk, který na Šumavě žije od roku 1955, bych považoval za objektivní, abyste uveřejňovali nejen laické názory Hnutí Duha, ale i ty, které upozorňují na jejich škodlivost,“napsal nám ing. Ivo Vlčena z Volar. „Dovoluji si vás upozornit na opakující se věc, jež zbytečně kazí jinak seriózní profil vašeho listu – nekriticky přebírané zprávy, vydávané tiskovým mluvčím národního parku Zdeňkem Kantoříkem,“ stoji naopak v záhlaví dopisu od publicisty Vladimíra Justa. Pan Kantořík podle něho zamlčuje některé podstatné skutečnosti, například že současný management parku za pět let vytěžil a prodal za miliardy korun přes milion kubíků dřeva, které mělo jako cenná dřevní hmota zůstat v ekosystému. Holiny, převážně na vrcholových partiích, za pět let vzrostly na 1200 ha a kůrovcové i polomové těžby jsou po pěti letech války s broukem kupodivu vyšší než na jejím začátku. Podle V. Justa nejde o náhodu, ale program, což dokazují správou parku opět utajovaná fakta, jež jsou podkladem lesnické studie: Ještě loni v létě a na podzim nebylo zpracováno dřevo z kalamity roku 1998 v objemu více než 40 000 kubíků (polomové dřevo je nejvýznamnějším zdrojem namnožení kůrovce) a v téže době park dělal lukrativní „úmyslné“mýtní těžby plus těžby v l. zónách. Dodnes se podle V. Justa v parku těží i „technicky upotřebitelné“a pro okolí už nikoli nebezpečné souše, pod jejichž ochranou mohl dávno růst nový, stabilnější porost. Další nepravdou v informacích NPŠ podle V. Justa je tvrzení, že v l. zónách se až na výjimky netěží a že veškeré vytěžené dřevo se tam nechává na místě. „Ve skutečnosti dřevo mizí z řady nejcennějších zón. V současné době například vyšetřují orgány činné v trestním řízení nezákonné vykácení části 1. zóny č. 69 (jižní okraj Jezerní slatě), kde bylo na ploše 0,3 ha vykáceno a odvezeno veškeré dříví. Po tomto činu, který nemá v oblasti mezinárodně chráněné slati obdoby, pracovníci NPŠ svévolně posunuli hranici 1. zóny o několik desítek metrů,“píše V. Just.

RNDr. Václav Skuhravý