Spory o dřevo nabývají obřích rozměrů

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Spory o dřevo nabývají obřích rozměrů
Author Vít Smrčka
Date 2002-08-05
Source Profit
Genre tisk
Respondent

Obchodní soupeření mezi firmami může vést k zániku celého průmyslového odvětví

Obchodní válka o dřevní hmotu se v plné síle rozhořela mezi tuzemskými dřevařskými firmami a gigantickou rakouskou firmou Holzindustrie Schweighofer, převzatou od konce loňského roku ještě silnější nadnárodní skupinou Stora Enso.

Tuzemské dřevozpracující firmy bojují o přežití a podle statistických údajů tento rezort je na tom v České republice nejhůře v počtu zanikajících firem a propouštění. Například v roce 2000, vzápětí po vypuknutí obchodní války, zaniklo v tomto rezortu 188 firem a o místo přišlo 5280 lidí. To je přibližně dvakrát tolik, než kolik horníků přijde o práci po spuštění jaderné elektrárny Temelín. Jejich situaci ale řeší vláda, zasedají mezirezortní komise a tripartita. U dřevozpracujícího průmyslu mizí před očima celé odvětví téměř bez povšimnutí státních orgánů. Do likvidace šel například kvůli zastavení výroby dřevotřískových desek Dřevokombinát Vrbno pod Pradědem, který měl 520 zaměstnanců. Ze šestnácti podniků Moravskoslezských dřevařských závodů nezbývá ani jediný... Likvidací Šumavských dřevařských závodů ve Volarech přišlo o práci 200 lidí. Hromadně padají na Šumavě a v dalších příhraničních oblastech střední a malé pily.

Ceny výrobků se snižují

Podle expertů je hlavní příčinou nepoměr mezi cenami nakupované suroviny, zejména jehličnaté kulatiny, a proti tomu cen řeziva, produktu pilařských závodů. Kulatinu prodávají Lesy České republiky a další majitelé zahraniční firmě za výši, o které se jim ještě před několika lety nesnilo. Naproti tomu ceny řeziva, které pily produkují, klesají. Do stále se zužujícího prostoru mezi zvyšujícími se nákupními cenami za surovinu a klesajícími cenami za výrobky se nemohou tuzemské pilařské závody se svými náklady vejít. Stávají se obětí cenové války rozpoutané zahraničním gigantem, který přišel na tuzemský trh. „Za této situace je výroba řeziva naprosto neefektivní a je otázkou krátkého časového období, kdy bude nutné z ekonomických důvodů pilařské závody uzavřít,“ tvrdí se ve zprávě Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu (SZDP). Meziroční pokles cen řeziva podle dostupných statistických údajů představuje jen od ledna 2000 do ledna 2001 více než 400 korun za kubík, za letošní rok klesly ceny o dalších asi 15 procent. „ Pokud dojde k ovládnutí zpracovatelského průmyslu zahraničním kapitálem, lze očekávat tlak na snížení ceny domácí suroviny, návrat k dotační politice vůči Lesům České republiky, ale už bez českého zpracovatelského průmyslu,“ upozorňuje se ve zprávě SZDP. Opětovné zavedení vývozních kvót nebo cel v současnosti není možné, protože se od nich postupně upouští v celé Evropě. Svaz požaduje, aby cena kulatiny dodávaná především Lesy České republiky měla přímou vazbu na tržní cenu řeziva. Zatím s tímto požadavkem na ministerstvu zemědělství neuspěl, ale s požadavkem na řešení situace se chce obrátit na ministra zemědělství a do Parlamentu.

Začarovaný kruh

Dalším problémem je, že bankovní sektor klasifikuje úvěry do oblasti dřevozpracujícího průmyslu jako rizikové, což negativně ovlivňuje investice a modernizaci technologií v tuzemských podnicích. Tuzemské podniky mají proto zastaralou výrobu, která neumožňuje konkurovat moderním provozům zahraniční konkurence. Opačná situace je u největších evropských hráčů, u nichž bankovní sektor dokonce podporuje expanzivní strategii. Špatná ekonomická situace způsobuje odliv odborníků do jiných odvětví a k cizím firmám.

Na tuzemský trh pronikli největší hráči

Tuzemské pily a další dřevozpracující firmy se v posledních letech dostaly pod tlak největších evropských hráčů v oboru. Nejdříve to byla rakouská rodinná společnost Holzindustrie Schweighofer. Rodina Schweighoferů vlastnila podle první zmínky v roce 1642 v lesnatém kraji Waldviertel mlýn, pilu a cihelnu. Její prudký vzestup nastal až v roce 1956, kdy se Františku a Marii Schweighoferovým podařilo zvýšit stonásobně roční pořez kulatiny, a to na 60 000 kubíků. V roce 1984 vystavěla firma nový závod v Ybbsu, což je počátek její expanze. V roce 1995 koupila pilu ve Ždírci nad Doubravou a o dva roky později v Plané u Mariánských Lázní. Před necelým rokem koupil rakouskou společnost jeden z největších světových podniků dřevozpracujícího a lesního průmyslu, společnost Stora Enso Oyj, který převzal i její aktivity v České republice.