Správa Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti k otevřenému dopisu šumavských obcí premiéru Paroubkovi

Správa Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti k otevřenému dopisu šumavských obcí premiéru Paroubkovi
Author	Radovan Holub
Date	2005-08-08
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Radovan Holub, mluvčí Správy NP a CHKOŠ

Jedenáct podepsaných obcí pod otevřeným dopisem předsedovi vlády požaduje po Správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zcela legitimně, aby v NPŠ bylo uchováno a zlepšeno v souladu se zákonem přírodní prostředí jako předpoklad udržitelného rozvoje celého regionu. Obce volají po jasné a stálé koncepci, která se nebude měnit vždy s příchodem nového ministra.

Základním kamenem diskuse je otázka rozšiřování bezzásahového území a strach ze suchého lesa. Obce obviňují správu parku z porušování zákona o ochraně přírody a nechtějí, aby Šumava byla laboratoří pro různé pokusy.

Les ale žije dál!

Uchování a zlepšení přírodního prostředí však nelze vidět jen na jednu generaci dopředu. Přírodní prostředí se vytváří dlouhodobě, protože i příroda „myslí“ dlouhodobě. To, že na určitých plochách uschnul les, znamená jinými slovy, že zahynulo horní stromové patro. Biologické procesy však běží dál a nerušeně i v tomto lese, většina z nich dokonce pod povrchem půdy. Tady se připravuje zrod nového, stabilnějšího lesa. Suché stromy vytvářejí ochranu pro nově vznikající les, v němž se malým stromkům nejlépe daří ve stínu mateřského porostu. Odborníci se přitom shodují v tom, že usychající, nicméně živý les je lepší variantou než velkoplošné a těžko zalesnitelné holiny, které vznikají vždy jako důsledek lesnického řešení kalamit. Pohled na staré, usychající stromy není jistě krásný z hlediska člověka, zvyklého po generace na zelené smrkové monokultury. Z hlediska přírody však jde o normální proces, jímž se po staletí a tisíciletí matka příroda řídí. O zrodu takového lesa je možno přesvědčit se na Trojmezné, v oblasti Březníku i jinde. Zmlazování je prostě nezadržitelné. Proto také správa nabídla obcím návštěvu obou lokalit a nahlédnutí do tohoto území, aby měly možnost přesvědčit se na vlastní oči o současném stavu území, kde se v minulosti nezasahovalo proti kůrovci. Je jen škoda, že tuto příležitost využilo z dvaadvaceti obcí pouze šest zástupců na Březníku a na Trojmeznou přišel pouze jeden.

Člověk sem patří

Obce se obávají chudnutí šumavského regionu po rozšíření bezzásahového území, mají obavy, že sem nebude smět člověk. Není to tak. Člověk patří i do nejcennějších území národního parku – jako tichý návštěvník a pozorovatel divadla přírody.

Je nutno podotknout, sousední Národní park Bavorský les s velkou a kompaktní bezzásahovou oblastí získal svou stabilní klientelu právě díky své jádrové, tedy bezzásahové, zóně a že úbytek turistů, jasně patrný v celém Německu, je nejmenší právě v oblasti národních parků. Šumavské obce mají díky existenci národního parku i hmotné výhody. Do obcí na území NPŠ v roce 2002–2004 připlynulo 377 679 000 Kč, a to zejména ze Státního fondu životního prostředí. Vývoj podpory pro obce na území parku má výrazně stoupající tendenci a částky, které MŽP investuje jednak do NPŠ a jednak do obcí na jeho území, jsou vzájemně souměřitelné.

V květnu letošního roku na základě společné dohody představila správa výkonnému výboru Rady NP návrh strategických dokumentů dalšího směřování národního parku z pohledu ochrany přírody. K dokumentům zpracovaným správou ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí měly příležitost se vyjádřit nejen obce, ale i nevládní organizace a vědecká obec. Od 8. srpna se uskuteční další jednání, na nichž se dohodli zástupci rady se správou již v květnu. Půjde o hledání shody o dalším směřování národního parku na základě zaslaných připomínek.

Naslouchejme si!

V otevřeném dopisu obcí panu premiérovi, který obdržela i správa, a v prohlášeních pro média se požaduje, aby bylo prošetřeno, zda nedochází k porušování zákona a v případě, že by vznikly nějaké pochybnosti, budou obce žádat odstoupení vedení národního parku. Takový způsob sdělování názorů a kladení požadavků nenavozuje dobrou atmosféru pro začínající jednání, které všechny zúčastněné strany považovaly za nezbytné. Všechny zúčastněné strany totiž deklarovaly dobrou vůli hledat společnou vizi národního parku a připravenost ke konstruktivnímu, věcnému a vstřícnému jednání. Nicméně již se stalo a správa tuto skutečnost respektuje. I přesto je nadále připravena naslouchat všem zúčastněným, jimž není lhostejný další osud národního parku, a všem, kteří přicházejí k diskusnímu stolu s věcnými argumenty a připraveni naslouchat druhým. Špatná nálada a napjatá atmosféra neprospívají nikomu a ničemu, proč se tedy tak chováme?!