Správa Národního parku Šumava musí nechat část polomů zetlít

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Správa Národního parku Šumava musí nechat část polomů zetlít
Author Jaroslav Veselý
Date 2002-11-08
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Jako pochmurná památka na řádění říjnových vichřic zůstalo v Národním parku Šumava 200 tisíc kubíků smrkového polomového dříví. U části polomů nezbývá nic jiného, než je nechat k zetlení.

Správa parku má už k dispozici první odhady, jak se kalamita promítne do jejího hospodaření. V první řadě bude muset vynaložit na odtěžení dřeva mnohem víc prostředků než při klasické těžbě. „Speciální postupy budou stát jednou tolik než normální,“ vysvětlil tiskový mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Při použití kolového traktoru se kubík dřeva vytěží za 200 až 300 korun. Naproti tomu šetrné přibližování pomocí lanovodů vyjde na 700 korun. Při ceně 1200 korun za kubík smrku má tedy klasický těžař zisk asi tisícikorunu, zatímco park utrží jenom polovinu. „Druhým problémem je očekávané snížení poptávky po dřevu. Polomy jsou totiž i na jiných místech republiky. Na trhu bude přebytek dřeva,“ uvedl dále Kantořík.

Ideální by byl smíšený les

Část polomového dříví zůstane v lese. „V první zóně necháme k zetlení sto procent polomů, ve druhé zóně 20 procent. Příští rok na jaře poslouží toto odkorněné dřevo jako přirozený lapač kůrovce,“ poznamenal mluvčí. Všechny prostředky, které správě parku přinese prodej polomového dříví, poslouží k ošetřování a novému zalesňování šumavských hvozdů. Podle Kantoříka se ve 20. století přehnalo přes šumavský park sedm desítek větších či menších vichřic. Pokaždé za sebou nechaly spoušť. V parku totiž rostou zejména smrky, na ploše 55 600 hektarů jich je kolem 90 procent. Smrk má proti jiným stromům mělké kořeny. Když přijde vichřice, zlomí se jako párátko. Má-li podmáčené kořeny, vyvrátí se celý. Roste-li v dlouhých řadách, poničí i své okolní bratry. „Na Šumavě by byl ideální smíšený les s polovičním zastoupením smrku. Takový les by lépe odolával povětrnostním vlivům i kůrovci,“ naznačil Kantořík, jaké má správa parku do budoucna se šumavskou krajinou záměry.