Stačit tempem strážcům parku, to chce velkou fyzičku

Stačit tempem strážcům parku, to chce velkou fyzičku
Author	Eva Tichá
Date	2003-12-29
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Příběhy, které letos získaly ohlas

O prázdninách jsme psali o tom, že časy, kdy byla Šumava v obležení klasických čundráků, kteří vyráželi se spacákem a stanem nocovat do zakázaných míst, už dávno minuly. Přesto nocování mimo veřejná tábořiště ale stále láká.

Šumava – Kvůli nelegálním nocležníkům vyrážejí strážci národního parku na noční služby. Hledají nocležníky, kteří se „ubytovávají“ v nejcennějších částech Šumavy. Když přišla nabídka strážců vyrazit s nimi na jednu takovou službu, nezaváhali jsme. Byl to zážitek, na který se nezapomíná. Strážci parku mají vynikající fyzičku a v lese jsou jako doma. A to i v noci. Srdce mi tluče jako o život, v uších hučí, po zádech teče pot. Snažím se popadnout dech. Co chvíli klušu, abych doběhla dva profesionální strážce šumavského národního parku, kteří se pustili ostrou chůzí ze strmého kopce. V údolí říčky Křemelná chtějí zkontrolovat, zda v zakázaných místech nehodlá někdo nocovat. Je asi půl deváté večer. V hustém šumavském lese jsme vyrazili po téměř neznatelné pěšině navlhlé slabým deštěm. I přes den by se tady šlo obtížně. Natož v šeru a při rychlosti, jakou strážci zvolili.

„Musíme chodit rychle, abychom toho co nejvíce zkontrolovali,“ vysvětlují své tempo. Během pár minut sestupujeme 250 výškových metrů. „Na druhém břehu jsou lidé. Poběž,“ oznamuje kolegovi Petr Šrai v místě zvaném Laguna nedaleko Čeňkovy Pily. Bez rozmyslu skáčou do Křemelné, aby se přebrodili na druhý břeh. Jednomu z mužů voda dosahuje do půli stehen, druhéhu pod kolena. Chladná voda je po předchozím sestupu příjemná. Všechny další pocity jsou hrozné. Boty se okamžitě plní vodou, kalhoty jsou ke kolenům mokré. Po kamenech na dně to klouže. Přicházíme k trojici mladých lidí z Prahy. V jedné z nejcennějších částí Šumavy popíjejí červeného Sklepmistra. „Zaplatíte pokutu a okamžitě odejdete,“ oznamuje jim strážce Petr Šrai.

Nelegální návštěvníci první zóny parku po chvíli dohadování nakonec platí a balí se k odchodu. Strážci parku vysvětlují, že klasických trempů, po kterých nikdo nepozná, že v lese spali, na Šumavě za poslední roky ubylo. Zpátky do prudkého kopce začali strážci stoupat opět svým tempem.

O půlnoci jsme se se strážci rozloučili. Mezitím jsme ještě vyjeli na Poledník a cestou zpět se zastavili na Prášilském jezeře, kam jsme za úplné tmy došli po obrovitých balvanech. Strážci pak ještě zkontrolovali okolí Prášil a Železné Rudy. Jejich služba skončila po druhé hodině v noci. Tentokrát byla podle jejich slov klidná.