Studie říká, že perlorodek je málo. Vodáci jim neškodí

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Studie říká, že perlorodek je málo. Vodáci jim neškodí
Author Václav Janouš
Date 2008-09-30
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Lenora – Správa šumavského parku přišla včera s překvapivým zjištěním: na horním toku Vltavy není na kilometru nejcennějšího úseku řeky často ani jedna desítky let stará perlorodka říční. Těmto škeblím navíc škodí úplně jiné věci než vodáci a splouvání řeky, které správa kvůli perlorodkám zakazovala.

Trpí například tím, že se před lety změnilo dno nebo že se do řeky vlévá potok, na němž je čistírna odpadních vod. Uškodilo jim i napřimování koryta, ke kterému došlo kvůli plavení dřeva v 19. století. Šumavští starostové se nyní bouří a říkají, že ochrana perlorodek a s ní související zákazy splouvání byly jen záminkou pro uzavření řeky.

Experti zkoumali perlorodky na téměř třech kilometrech Teplé Vltavy mezi Soumarským mostem a Pěknou. Tedy v úseku, kde žijí šedesát až osmdesát let staré perlorodky. „V horním toku Vltavy je po povodních dobrý stav vegetace hvězdoše, růžkatce i stolístku či rdestu alpského. Perlorodka ale na povodně doplatila, na kilometru toku se často nevyskytuje ani jedna nebo jen prázdné schránky – lastury,“ říká mluvčí správy šumavského parku Radovan Holub. Dodává naopak, že dokonce i v době, kdy se ve Vltavě těžily štěrkopísky, bylo prostředí pro perlorodku optimální.

Podle experta na perlorodku říční Miroslava Böhma, který výzkum nyní vedl, nejsou ti, kdo živočichům nejvíce škodí, vodáci. „Splouvání musí být směrováno k jeho kvalitě, k zájmu o přírodu. Na Hrad také nechodí turisté se vyřádit, ale jdou tam se zájmem o historické zážitky,“ míní Böhm.

Mnohem nebezpečnější než vlastní splouvání řeky jsou pro škeble škodliviny, které do Teplé Vltavy přináší přítok Volarského potoka, na němž je čistírna odpadních vod. Pokračování na str. C2 Studie říká, že perlorodek je málo Pokračování ze str. C1 Ze studie stavu perlorodek vyplývá i doporučení, která mají populaci zachránit. „Je nezbytné vytvořit přímo na toku část s péčí o perlorodku říční, kam budou přemístěny ohrožení jedinci, nebo vybudovat umělé náhradní odchovné zařízení,“ doporučuje Böhm, který je zaměstancem správy národního parku.

Podfuk a podraz Po zveřejnění studie začali starostové šumavských obcí hovořit o podfuku a podrazu. Před několika měsíci jim totiž správa parku mávala před očima jinou studií, v níž se hovoří o tom, že v řece je minimálně tisíc perlorodek schopných rozmnožování. „Pak jsme zaslechli, že by tam perlorodek mělo být jen několik desítek, a nyní se dozvíme, že na kilometru je jedna, spíše žádná. Perlorodka říční a ohrožení chráněného druhu byl jen argument nejsilnějšího kalibru, proč řeku pro vodáky uzavřít,“ rozčílil se včera předseda Svazu šumavských obcí František Nykles. Podle něj je pro perlorodky daleko horší i jarní tání, kdy korytem řeky plují obří kry.

„Hladina vody je na jaře o metr a půl výše než nyní a nese s sebou ledy. Tak si vezměte, jak obrovskou sílu musí voda mít,“ řekl Nykles. Starostům kauza perlorodek na Vltavě připomíná obdobný případ s tetřevy. Když loni Mladá frontaDneszískala neveřejnou mapu výskytu tetřevů jak na Modrém sloupu, kam nesmí turisté, tak i na Poledníku, kam naopak smějí, bylo z ní jasné, že ptákům turisté nevadí. Naopak na Poledníku je jejich populace větší než na Modrém sloupu. Tehdy nový ředitel František Krejčí přiznal, že ochrana tetřevů na Modrém sloupu byla pro jeho předchůdce jen zástěrkou.

V dalším úseku z Pěkné až k Lipnu bude perlorodky zkoumat správa parku v příštím roce.